Je to klišé jako z Hollywoodu: dárky a mezi nimi opentlené štěně nebo kotě, učiněné hromádky štěstí, nevinnosti a dětské radosti s vysokým faktorem dojetí. Děti si pejska tisknou k červeným tvářím a rodiče se s blahosklonným úsměvem navzájem ujišťují, jak že to překvapení pěkně vymysleli.
Jenže pak se to většinou nějak zadrhne – lidé jsou po čase otrávení a zvíře skončí nezřídka v útulku. Zvíře není dárek pro jeden okamžik.
Blázinec pro všechny
Máte dům plný hostů, kolem piští vaše i bratrovy děti, všude je plno jídla, dekorace visí od stropu po podlahy.
A sotva se po domě přestanou povalovat balicí papíry a plastové mašle, začnou venku bouchat rachejtle. To všechno je slušný stres pro psa nebo kočku, kteří s vámi už nějaký čas žijí. Ale co takové štěně, čerstvě odebrané psí mámě, které ještě neví, kdo je jeho pán, kde hledat bezpečí? Prvních několik týdnů v nové rodině je pro takového psa nebo kočku zcela zásadních a z velké míry určují, jestli se právě váš tvor s lidmi i prostředím sžije dobře, nebo ne. Pracovníci útulků jsou smutní z jedné věci: lidé si pořizují zvířata, kterým se nechtějí nebo neumějí věnovat. Vystresovaní chlupáči bez správného vedení pak drápou nábytek, koušou své majitele, kradou jídlo nebo vyjí po nocích. Jejich páníčci je pak chtějí reklamovat, vrátit, jenže protože není jaksi kde, plní jimi nejpozději na jaře útulky, v případě agresivních kousků je dávají – nelekněte se – rovnou utratit.
Pro první dny, kdy musíte kotě naučit chodit na záchod a pejska snášet obojek, si tedy vyberte klidnější období.
Není to věc ani hračka
Děti jsou ukrutní materialisté. S přehledem se vás zeptají, kdy hodláte umřít a co po vás můžou zdědit.
Proto není dobré zabalit živého tvora a věnovat jim ho jako hračku, věc, panenku. Tihle malí materialisté jsou totiž, aniž by to dělali se zlým úmyslem, zvyklí hračky po čase odložit a vyměnit je za jiné. Stejně tak je logicky může přestat bavit vyčesávat kočce chlupy nebo čistit andulce klec. Jak tomu předejít? Využijte Vánoce jako čas dárků, ale jinak! Zabalte pod stromeček knížku o psech, darujte sáček pamlsků, vodítko, psí nebo kočičí hračku. Jedním z velkých úkolů rodičovství je naučit děti odkládat okamžik uspokojení. Jen když dítě a potažmo celou rodinu postupně na příchod zvířete připravíte, bude to rozhodnutí týmové, zralé a zodpovědné. Dohodněte si se všemi členy rodiny kritéria pro výběr zvířete a předem si rozdělte, kdo a jak se bude starat o výchovu, venčení, o vodu a žrádlo, o pelíšek, kdo o srst a co se zvířátkem, když pojedete na dovolenou.
Dobrý chovatel vám zvíře nedá
Chcete mermomocí překvapit rodinku psem zrovna na Štědrý den? Pokud je chovatel ochotný vám zvíře donést kamkoli, kdykoli, jen když náležitě zaplatíte, dejte od jeho nabídky ruce pryč. V takovém případě máte totiž před sebou obchodníka, nikoli empatického chovatele. Ten by totiž neposlal vypiplané štěně vstříc výše zmíněnému chaosu a do rukou někoho, koho v životě neviděl. Zato lajdácký či ziskuchtivý prodavač zvířat, dnes se mu říká množitel, klidně nechá své fenky rodit jeden vrh za druhým, často ve špatných podmínkách, bez náležité péče a bez ohledu na zdraví fenek i štěňat. Takové štěně z množírny sice může vypadat jako pěkná čivava nebo zlatý retrívr, jenže natěšená rodinka se za chvíli nestačí divit – čivava vyroste do rozměrů jezevčíka, retrívr je spíš labrador, a co hůř, objeví se různé skryté zdravotní problémy a trápení, která budou pejska stát hodně bolesti a rodinu nemalé částky u veterináře. Zkrátka, na nic nebudete mít záruku, zato můžete čekat kupu potíží. Zkušení chovatelé radí pořizovat zvířata zásadně s potvrzením původu (s PP neboli papíry). Druhou možností pak je pořídit si zvíře z útulku, čímž zároveň uděláte dobrý skutek. Nepodporujte množitele – mají rádi jen vaše peníze, nikoli zvířata, která vám za ně dávají.
Co všechno vás čeká
Nováčci ve světě chovatelství mají o soužití se zvířaty často naivní představy, které obnášejí idylické scénky s házením míčku psovi nebo drbání kočky za ušima při čtení u krbu. Člověk s takovými představami buď zvíře sám nikdy neměl, nebo ho měl jako dítě, takže si nepamatuje, kolik práce s ním měli jeho rodiče. Byla by chyba myslet si, že psi se budou chovat jako bájná Lassie.
Nebudou. Někdo je totiž musí naučit nosit do tramvaje náhubek, nežvýkat bačkory a dudlíky, někdo je musí seznámit s hřebenem, obojkem, cyklisty nebo třeba vlakem. Někdo by s nimi měl absolvovat výcvik základní poslušnosti – někdo zkrátka musí psa navyknout na soužití s lidmi. A ten někdo budete nejspíš vy. Tak dobře přemýšlejte, vybírejte, ptejte se, hlídejte kamarádům křečky i kočku, čtěte knihy. Zvíře s vámi totiž bude klidně i dvacet let, tak ať ten váš výběr stojí za to!