V průběhu porodu se občas vyskytují situace, při nichž se kromě nastávající maminky někdy pořádně „zapotí“ i porodník. Po takovém porodu je potom možné slyšet od širokého okolí novopečené maminky různé dramatické historky o jeho těžkém průběhu, o tom, jak miminku koukala nožička z pochvy a porodník ji za ni vytáhl nebo že se miminko rodilo raménky napřed. Raději nevěřte všemu, co se povídá. Většina těchto historek je totiž poněkud umělecky zdramatizovaná. Jak je to tedy s různými polohami miminka doopravdy? Co je možné a co nejspíše jen pořádně „přibarvená“ skutečnost?
Hlavička je dole
Nejčastější polohou, v níž se miminko v době porodu nachází, je poloha podélná hlavičkou. V termínu porodu je v ní uloženo téměř 97 % plodů a znamená to, že mají hlavičku dole v pánvi maminky a zadeček nahoře pod matčinou bránicí. Tato poloha je pro porod nejvhodnější, nejjednodušší a bývá při ní nejméně komplikací. Hlavička roztáhne porodní cesty, protlačí se pánví a porodí se přes hráz ven z matčina těla. Následují raménka a potom zbytek tělíčka, který většinou z porodních cest hladce vyklouzne. Tak to probíhá naštěstí ve většině případů. Ale i při této poloze se mohou vyskytnout situace, jež porod poněkud zkomplikují. Jsou to různé atypické způsoby naléhání hlavičky na pánevní vchod. Miminko je sice hlavičkou dolů, ale ta není natočená správným směrem pro průchod pánví a obvod místa, kterým se do pánve tlačí, je tak široký, že nedokáže pánví projít. Je to stav, ke kterému dojde v průběhu porodu samovolně a nikdo nemá možnost miminku domluvit, ať si hlavičku pootočí. Takový stav se nazývá asynklitismus, a pokud nedojde při děložních stazích k jeho samovolné úpravě, provádí se císařský řez. Porod se totiž zastaví a nepostupuje. K tomuto stavu dochází často až v úplném závěru porodu, kdy bývají porodní cesty otevřené a budoucí maminka vyčerpaná. Rodička je samozřejmě o tomto problému informována a s potřebou provedení císařského řezu podrobně seznámena.
Půjde první ručička?
Slyšeli jste od své známé, že se narodila nejprve ručička její holčičky a až za ní hlavička? Tak tomu až tak úplně nevěřte. Jednalo se s největší pravděpodobností o stav tzv. vztyčené ručky, kdy se spolu s hlavičkou protlačuje z porodních cest i ručka, kterou má položenou vedle hlavičky, např. vedle ouška. Tento stav neovlivňuje průběh porodu ani nijak neublíží ručičce. Vztyčená ručka někdy může „pouze“ ve fázi tlačení natrhnout poševní stěnu nebo hráz a způsobit jejich větší poranění. S tímto však porodník vždy počítá a udělá preventivně všechno pro to, aby se taková věc nestala. Vztyčená ručka nepředstavuje žádnou zásadní odchylku od normy, a proto se o ní nemusí maminka ani dozvědět. Jedině snad v případě většího porodního poranění hráze a pochvy je tato informace poskytnuta jako vysvětlení zdlouhavějšího šití vzniklého poranění způsobeného právě vztyčenou ručkou.
Musíte hodně tlačit
Porod ramének může někdy váznout především u větších miminek, říká se tomu dystokie ramének. Po porodu hlavičky se raménka zaklíní tím, že se nestočí do polohy, která je nejvhodnější pro průchod pánví. V takové situaci po vás bude porodník chtít, ať zmobilizujete všechny síly a pořádně zatlačíte. Nepomůže-li to, má v zásobě několik spolehlivých hmatů, kterými může pomoci miminku na svět. Patří mezi ně např. zatlačení přes břicho nad stydkou sponu nebo otočení ramének plodu v pochvě. Dystokie ramének je s trochou nadsázky rovněž každodenním porodnickým chlebíčkem, a pokud nezpůsobí větší problémy, informace o tomto stavu nemá pro maminku po porodu žádný význam, a to ani z hlediska dalších těhotenství či porodů.
Když jsou to nožičky
Asi 3 % miminek se v termínu porodu nachází v poloze podélné koncem pánevním, to znamená, že mají zadeček v matčině pánvi a hlavičku nahoře. O porodu pánevním koncem vedou odborníci dlouhé diskuze, které se zabývají tím, jaký způsob porodu je nejvhodnější a nejméně rizikový pro maminku a zejména pro plod. Spontánní porod koncem pánevním je zcela běžný, při rozhodování o způsobu vedení porodu záleží na odhadu hmotnosti miminka (mělo by být akorát – ne moc malé ani moc velké) a také na tom, pokolikáté žena rodí. Na některých porodnických pracovištích se přihlíží i k přání budoucí maminky, jestli chce miminko v této poloze rodit spontánně přirozenými cestami nebo podstoupit císařský řez. Vaginální porod připadá v úvahu v případě, že miminko naléhá na pánevní vchod buď zadečkem, nebo zadečkem a nožičkama. Dojde-li k tomu, že jsou jedna nebo obě nožky natažené pod zadeček a vyklenují se před ním z dělohy, ukončuje se těhotenství císařským řezem. Tento stav se pozná obvykle až po prasknutí plodových obalů a odtoku plodové vody, jen někdy lze tento stav předvídat na základě pohmatu při poševním vyšetření před porodem. Rodička je vždy důkladně informována o nutnosti rychlého císařského řezu, a to zejména pro riziko vyklouznutí pupečníku z dělohy podél nožičky do pochvy. V takové situaci nemá rodička na výběr, musí akceptovat císařský řez bez dlouhého přemýšlení nad tím zda ano nebo ne.
Jde to i bez problémů
Spontánní porod koncem pánevním je obecně poněkud rizikovější, než když je miminko, hlavičkou dolů, protože ten nejdůležitější okamžik, porod hlavičky, následuje až na závěr celého porodu. Pokud vám ovšem porodník doporučí porod přirozenými cestami i při poloze koncem pánevním, ví dobře, že má takový porod velkou šanci na bezproblémový průběh, a proto je v této věci vhodné odborníkům raději důvěřovat. Při porodu koncem pánevním se při prořezávání zadečku z poševního vchodu standardně provádí nástřih hráze, který ovšem obvykle není vůbec bolestivý, roztažení rodidel procházejícím zadečkem je totiž tak velké, že je hráz přirozeně znecitlivěná.
Dá se změnit poloha?
Změna polohy miminka v děloze je možná kdykoli v průběhu těhotenství, ale s blížícím se termínem porodu se pravděpodobnost změny polohy stále více snižuje. Na některých porodnických pracovištích se provádí dva až čtyři týdny před termínem porodu, pokud o to projeví nastávající maminka zájem, pokus o obrat plodu v děloze z polohy koncem pánevním do polohy podélné hlavičkou. Obrat se provádí zevními hmaty, to znamená přes břišní stěnu, za kontroly ultrazvukem a musí k němu být vhodné podmínky – velikost plodu, uložení placenty atd. Obrat zevními hmaty není vždy úspěšný a rozhodně není vhodný ve všech případech, ale je variantou, která v případě úspěchu sníží rizika, která mohou provázet porod koncem pánevním nebo císařský řez. Při doporučení o provedení obratu zevními hmaty je těhotná velmi důkladně informována o výhodách a úskalích takového postupu, a proto se k tomuto kroku přistupuje až po jejich seriózním zvážení a podepsání tzv. informovaného souhlasu. Samotný obrat není bolestivý.
Jak je to s kleštěmi
V příčné poloze se miminko nachází na konci těhotenství jen velmi vzácně. Častější je tato poloha u žen, které už rodily, při zmnožení plodové vody nebo u dvojčat. Pokud nedojde k jeho samovolnému obratu, rodí se císařským řezem, s nímž musí nastávající maminka písemně souhlasit. Pokud byste se chtěla zeptat, zda se při některých výše uvedených stavech používají porodnické kleště, tak vězte, že nikoli. Kleště se totiž využívají jen při poloze podélné hlavičkou. Důvody použití jsou obvykle dva: během tlačení dochází k známkám ohrožení plodu v děloze nedostatkem kyslíku anebo když se miminko „zasekne“ hlavičkou v porodních cestách a bez jemné pomoci kleští by to dále nešlo. A ještě malá poznámka: porod s pomocí kleští nebolí více než porod bez jejich použití. Jen strach z jejich použití obvykle vede k psychickému stresu, v důsledku něhož se některé rodičky domnívají, že je to více bolelo.
Nechte si poradit
V současné době panuje ve všech porodnicích všeobecně akceptovaná zásada důkladné informovanosti každé rodičky o jednotlivých krocích, které se při porodu dějí a budou dít.
Každý nový, očekávaný i nečekaný moment vznikající během porodu, je rodičce sdělen téměř ihned. Tento postup má svůj praktický význam: jen spolupráce nastávající maminky a porodníků může vést ke zdárnému průběhu porodu. Jakýkoli jiný postup je předem odsouzený k neúspěchu.
Někomu přílišná informovanost nevyhovuje. V dřívějších dobách častá mlčenlivost je dnes vystřídána kompletní informovaností pacienta lékařem, což je, pravda, někdy zdrojem větší, můžeme říci dokonce
i zbytečné nervozity na straně pacienta. Taková je ovšem současnost a musíme ji také tak přijímat.
Ať už bude vaše miminko v termínu porodu v děloze uložené v jakékoli poloze, zůstaňte klidná a věřte, že porodník má úplně stejné přání a cíl jako vy – porození zdravého dítěte a spokojenou maminku, která bude mít na porod co možná nejlepší vzpomínky. Bez obav se tedy svěřte do rukou lékařů a porodních asistentek a s důvěrou naslouchejte všem jejich dobře míněným radám.
MUDr. Roman Chmel