Zubní karamboly od batolete po školáka

Když hrůzostrašně vypadající pád ze sáněk nebo tříkolky skončí jen viklavým zubem, máme chuť slavit. Ale ještě před tím bychom měli zajít k zubaři.
Zubní karamboly od batolete po školáka
Na silniční lišej jsme zvyklí, a když si Janek odře koleno, ,spolkne‘ slzičku, foukne na bolístku a s magickou, byť šišlavou formulkou ,šem hldina‘ šlápne zase do pedálu své tříkolky. Jenže z pusy mu ještě nikdy červená netekla…“ omlouvá Ilona neutišitelný brekot svého tříletého „piráta silnic“. A protože v čekárně u zubaře je nás víc, zaručené informace zkušených se jen hrnou a záhy se všichni dovídáme, že právě z poraněného rtu teče krve jako z… „To náš Kája si zub úplně vyrazil, přidává k lepšímu další čekající maminka. „Ale nenašli jsme ho. Buď ho spolknul, nebo zoubek zapadl někam do sněhu. Popravdě – tenkrát mě vůbec nenapadlo, že bychom ho měli pořádně hledat. Až od paní doktorky jsme se dozvěděli, že by ho mohla nasadit zpátky.“
 
Ve kterékoli „bílé“ čekárně se dozvíte spoustu informací, ale pro ty skutečně směrodatné, je lepší zajít rovnou za lékařem. Kájova maminka však měla pravdu. Poraněný ret opravdu hodně krvácí a vyražený a zpět do dásně nasazený zub se skutečně může zachránit.
 
Batolecí zanořování
Ve srovnání s odřenými koleny jsou poraněná ústa a ulámané nebo dokonce vylámané zuby v menšině. Ale podle stomatoložky Ivanky Němcové, sezona zubních úrazu trvá prakticky celý rok. K lyžím, saním, pekáčům či kluzákům, bruslím, tříkolkám, kolům a koloběžkám by se mohly rovnou prodávat zubní chrániče. Batolata by je potřebovala spíš při svých běhacích a skákacích pokusech nebo ve velké vaně. „Dva malí bráškové právě při koupání dělali blbinky, až ten mladší čtrnáctiměsíční uklouzl, padl pusinkou na okraj vany a levý horní řezák si zanořil do dásně,“ vzpomíná doktorka Němcová a vysvětluje: „U malých dětí je to nejčastější úraz zubu. Jen málokdy si batole zoubek úplně vyrazí a téměř vůbec se dočasné zoubky nelámou.“
 
V takovém případě je asi nejtěžší mrňavého nešťastníka po pádu uklidnit (dobrá zpráva zní: pláčou prý spíš z překvapení a šoku než bolestí), a pro jistotu, že se nestalo nic horšího, zajít k zubaři. „Při zanoření je nutné zoubek sledovat – počkat až se znovu prořeže a pak zjistit, jestli se narušil nervový svazek a zub odumřel, nebo je živý. U větších tří- čtyřletých dětí se může nárazem poškodit lůžko stálého zubu, ale u batolat k tomu při běžných pádech a nárazech prakticky nedochází,“ říká zubařka.
 
Předškolákovo viklání
Skoro pětiletá Eliška si prý radši než na princezny hraje s kamarádem Fandou na policajty a zloděje. „Tentokrát to jejich lítání po parku a skákání po prolézačkách neskončilo jen další modřinou na holeni, ale ránou do dolní jedničky. A samozřejmě řevem na celé kolo,“ svěřuje se Markéta a Eliška se přidává: „A taky jsem se kousla do jazyku, au!“
 
Naštěstí paní doktorka zjistila, že dolní řezák je jen uvolněný a mírně nakloněný. „Se subluxovaným zoubkem obvykle nic neděláme, zvlášť, když je dočasný. Obvykle stačí dva týdny dávat dítěti jen kašovitou stravu a vysvětlit mu, že si na zoubek nemá sahat, ani ho viklat jazykem. Takto šetřený zub má velkou šanci se v dásni opět zpevnit,“ objasňuje zubařka. Když se uvolní více zubů vedle sebe, což prý bývá u malých dětí s dočasnými zoubky jen výjimečně, zpevňují se tzv. snímatelnou nákusnou dlahou nebo se spojí speciálním lepidlem – kompozitním materiálem.
 
Školákovo lámání
Naopak školáci si nejčastěji své první stálé zuby ulomí. Podle doktorky Němcové se nejvíc lámou horní i dolní jedničky a dvojky a ošetření a případná následná léčba závisí na tom, jak velký kus zubu se ulomil. Pokud je zasažená pouze sklovina, většinou stačí místo zlomu jen lehce zabrousit, případně dotvořit, domodelovat pomocí fotokompozitního materiálu do potřebného tvaru. Když zlomenina korunky zasahuje až k zubovině čili dentinu, existuje riziko, že by mohla být poškozena zubní dřeň a zub by mohl odumřít.

„Vždycky se snažíme udržet zub živý. Pokud je ulomen v blízkosti zubní dřeně, což je velmi citlivé, první ošetření poskytne kterýkoli zubař s tím, že lomnou plochu překryje, aby jej chránil před teplým, studeným, sladkým i kyselým. O další léčbě by měl rozhodnout už lékař, který má chrup pacienta v trvalé péči. Při výběru léčby totiž záleží na věku dítěte, i na tom, zda poraněný zub má dokončený vývoj nebo ne. Dokončený je zhruba po třech letech od prořezání,“ upozorňuje stomatoložka a dodává, že bohužel, když se takto hodně ulomí stálý zub s nedokončeným vývojem, je jeho léčba velmi problematická a ne vždy úspěšná.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Řezák na chodníku
Když už je karambol opravdu velký a náraz na ústa zub úplně vyrazí, je to především šok a spousta krve. Ale místo hysterie a černých myšlenek je namístě rychlé jednání. Za příznivých okolností je totiž možné celý vyražený zub vsadit zpět do dásně a zachránit ho. „To se týká především stálých zubů. Dočasné zoubky obvykle nereplantujeme, protože není jasné, zda došlo k poranění jejich pouzdra. Když mají ostatní zuby tendenci uzavírat mezeru po vypadlém zoubku, zhotovíme snímatelnou náhradu (s „umělým“ zoubkem), kterou dítě nosí do té doby, až se mezera ustálí a začnou se měnit dočasné zoubky za stálé, což je kolem šestého roku věku,“ vysvětluje doktorka Němcová.
 
Některé děti si prý na náhradu těžko zvykají, nenosí ji pravidelně nebo ji vyndávají a třeba i půjčují kamarádům ve školce, a proto ji musejí používat jen na noc. Ale většina malých pacientů jsou prý šikulové, kteří náhradní zoubky nosí bez problémů. „Měla jsem tu holčičku, která v důsledku úrazu a následného kazu přišla o všechny čtyři řezáky. Dostala snímatelnou náhradu, na kterou si dobře zvykla, a nikdo ani nepoznal, že to nejsou její vlastní zoubky.“
 
Když vypadne stálý zub, je dobré jej najít a namířit si to s ním rovnou k zubaři. Máte-li v dosahu půlhodiny svoji zubní ambulanci, zamiřte s dítkem tam. Bude-li cesta například z hor nebo chaty trvat déle, doporučuje doktorka Němcová jet rovnou na stomatologickou kliniku – v Praze nejlépe do nemocnice v Motole nebo VFN na Karlově náměstí, máte-li blíž jiné krajské město, pak do krajské nemocnice.
 
„Přijela za mnou do Prahy pacientka, která si vyrazila zub při lyžování v Krkonoších. Dorazila téměř pět hodin po vypadnutí a rána už byla stažená, proto jsem ji poslala na kliniku na větší zákrok, kde se podařilo zub zasadit zpět a vhojit,“ vzpomíná lékařka a dodává, že teprve po vhojení zubu zpět do dásně je možné jej přeléčit. Stává se prý, že se po několika letech zub opět tzv. odhojí a pak je nutné jej vyndat a zhotovit náhradu. Ale dobrý je každý rok, kdy může být zub zpět v dásni a náhradní řešení se může oddálit, až bude dítě starší a bude další ošetření i lépe snášet.
 
Zrádné lízátko
Že je tahle mezi dětmi oblíbená sladkost pastí na sklovinu, opakují dětští zubaři při každé preventivní prohlídce. Cukry a další přísady škodí především tím, že působí na povrchu zubů obvykle mnohem déle než trvá vycucat jeden bonbon. Lízátko je však zrádcem na druhou. „Už několikrát jsem ošetřovala poranění patrové kosti tyčinkou od lízátka. Párkrát se dětem podařilo propíchnout sliznici i plastovým brčkem. To jsou nepříjemnosti, kterým se dá přece snadno zabránit – nenechat dítě s lízátkem či brčkem v puse chodit, nebo dokonce běhat,“ zdůrazňuje lékařka.
 
Kam k lékaři
Každé poranění v ústech by měl zkontrolovat zubař. Když je roztržený ret, pak není-li na blízku stomatologická ordinace, ránu ošetří, případně sešijí na chirurgii nebo na plastice. S poškozenou dásní nebo zubem zamiřte samozřejmě výhradně za zubařem.
 
Co se zubem, který vypadne?
Máme jej umýt nebo vydezinfikovat? „Kdepak. Naopak je důležité sahat na zub co nejméně, aby nedošlo k poškození tkání. Nejlepší je, když máte po ruce nějakou skleničku nebo krabičku s uzávěrem, do níž necháte dítko naplivat a ve slinách, čili v přirozeném prostředí, zub přivezete k lékaři. Ale málokdo s sebou asi nosí takové nádobky, proto je dobré mít alespoň čistý kapesník, který také navlhčíte slinami a do něj zub zabalíte. Někteří kolegové doporučují zub opláchnout a strčit pod jazyk. To si ale myslím, že dokáže jen dospělý nebo velké dítě. Malý školáček, je-li v šoku po úrazu, by mohl zub spolknout.
 
Text: Hanka Bělohlávková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře