Znáte Vojtovu metodu?

Vojtova metoda se v poslední době skloňuje snad ve všech pádech. Všichni víme, že „Vojtovka“ pomáhá, hodně se o ní mluví, ale jen málokdo přesně ví, co se za tímto termínem skrývá.
Znáte Vojtovu metodu?
Nebojte se, nechceme vás poučovat, upřímně řečeno i pro nás to byla trochu výprava za poznáním. Ani v redakci jsme vlastně nevěděli, co to znamená cvičit Vojtovou metodou. A náš zájem odstartoval e-mail jedné milé čtenářky, která nám napsala (dopis byl zkrácen a vynechány okolnosti, že sama čtenářka Vojtovou metodu musela se svým miminkem cvičit): „Dobrý den, mám jen jeden malý návrh. Nikdy jsem v časopise (možná je to náhoda) nenarazila na žádný článek o cvičení Vojtovy metody. Přitom bych řekla, že tímto cvičením prošlo hodně dětí. My už to máme za sebou a úspěšně, ale možná by článek o téhle problematice pomohl dalším maminkám.“
 
A měla samozřejmě pravdu, každá nová informace maminky určitě zaujme. Tak jsme to zkusili a dali se do pátrání za vás.

Vojtova metoda…co to vlastně je?
Vojtův princip je velmi složitá metoda vhodná pro cvičení novorozenců, kojenců i starších dětí v případech, kdy je nějakým způsobem porušen či zpomalen vývoj dítěte. Tato technika je nejefektivnější u malých dětí, kdy jsou tzv. nejvíce výbavné, tedy v době, kdy nejbouřlivěji reagují na dráždění výbavných zón. V naší republice je tato metoda považována za nejlepší léčbu pro pacienty postižené jakoukoli formou dětské mozkové obrny. Celá metoda je postavena na tom, že člověk má v centrálním nervovém systému geneticky zakódované správné pohybové vzory. Podstatná je znalost vývoje těchto vzorů během života dítěte. Vývoj pohyblivosti (motoriky) člověka probíhá zcela automaticky a je pokračováním děložního vývoje. Vzhledem k tomu, že se ale většinou jedná o léčbu dětí, je potřeba si uvědomit, že tak jak se dítě vyvíjí, tak se vyvíjí i jeho léčba a během léčebného procesu se mění. Rozhodovat o způsobu a postupu léčby může pouze zkušený odborník, který zná zákonitosti vývoje jedince a možnosti, jak Vojtův princip aplikovat na měnící se situaci.

Potřebuje „Vojtovku“ i vaše miminko?
O tom samozřejmě nemůžete rozhodnout sami jen na základě článku. O nasazení cvičení rozhoduje lékař na základě vyšetření. Každé miminko prochází kontrolou u neurologa. Ten pomocí několika předem daných náhlých změn v poloze dítěte vyvolá typický pohybový projev. Podle tohoto projevu určí, zda je pohyb správný či ne. Celkem bylo popsáno 7 polohových reakcí, které se využívají v diagnostice a současně s primitivní reflexologií a vývojem dítěte se hodnotí stav jeho pohybového projevu. A podle případných odchylek lékař doporučí Vojtovu metodu ve speciálním rehabilitačním centru.
 
Onemocnění, kterým lze cvičením pomoci
• dětská mozková obrna (DMO)
• fixované asymetrické držení hlavy (tortikolis)
• aréza brachiálního plexus
• rozštěp páteře
• koňská noha (pes equinovarus)
• skolióza
• ortopedické vady hrudníku
• jiná neurologická onemocnění
 
Klepněte pro větší obrázek 

Cvičení podle Vojtovy metody
A jak takové cvičení probíhá? Správné cviky učí rodiče odborně vyškolený fyzioterapeut, který názorně cviky předvede a vysvětlí. Doma je pak s miminkem sami několikrát denně provádíte. Délka jedné cvičební jednotky se pohybuje kolem pěti až dvaceti minut, záleží na věku dítěte.
Samotné cvičení spočívá ve stimulaci reflexních bodů na těle miminka, které se podráždí tlakem ve správném směru a v ideálním nastavení polohy těla dítěte. Toto podráždění bodů umožní tělu vybavení si ideálního vrozeného pohybového vzoru.

Tři polohy pro stimulaci reflexních bodů:
reflexní plazení – k aktivaci pohybových vzorů dochází v poloze na břiše
reflexní otáčení – k aktivaci pohybových vzorů dochází v poloze na zádech
tzv. první pozice – k aktivaci pohybových vzorů dochází z polohy na obou kolenou

Jak se často cvičí?
Novorozenci a kojenci cvičí pouze 10 minut, několikrát denně (třeba při přebalování) ale ne bezprostředně po jídle. Doba cvičení se postupně prodlužuje. Starší děti cvičí dvakrát denně půl hodiny.

Kdo je kdo - Prof. MUDr. Václav Vojta
Dětský neurolog, autor reflexní lokomoce, používané původně k léčbě dětské mozkové obrny. Roku 1948 promoval na lékařské fakultě. Hned poté nastoupil jako asistent na neurologické klinice prof. Hennera, kde působil až do svého jmenování do vedení dětského neurologického oddělení LF UK v Praze, v roce 1956.V letech 1961 – 1968 pracoval na dětské neurologii na Fakultní poliklinice na Karlově náměstí. Vedl semináře vývojové kineziologie u hybně postižených kojenců, dětí a mladistvých.
 
Roku 1968 emigroval do Německa, stal se součástí vědeckého týmu Ortopedické kliniky v Kolíně nad Rýnem. V letech 1975 – 1995 pak pokračoval ve své lékařské činnosti v Mnichově v Dětském centru.

Materiál vznikl s laskavým přispěním fyzioterapeutky Stelly Váchové a Československé rehabilitační společnosti Dr. Vojty. Více informací a kontakty získáte na www.vojtovaspolecnost.cz
 
Text: Anna Berková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře