Také máte občas pocit, že všem okolo vás někdo z rodiny pomáhá, jen vy jste na všechno sama? Přitom modely „jedna babička v Košicích a druhá vůbec“ nebo „obě babičky v místě bydliště, ovšem pracující na plné úvazky“, budou čím dál častější. Pomoc babiček není samozřejmost, jak se v Čechách zažilo, ale jejich dobrá vůle. „Otroctví“ maminek mladší generaci žen – byť často dobrovolné – se s tržní společností prostě neslučuje. Navíc se na situaci podívejte z té lepší stránky. Kamarádka, které babička zadarmo hlídá batole, sice mohla nastoupit do lepšího zaměstnání než vy, jenže ve skutečnosti je vlastně nesamostatná. A i když si možná teď myslíte, že v konkurenci s ženami s rodinným servisem nemáte šanci uspět, opak je pravdou. Jste vytrénované na nikoho se nespoléhat a také si můžete rodinu řídit po svém. A musíte si nechat do vašich záležitostí mluvit.
Babička nad námi drží ochrannou ruku z nebíčka
Edit Hanzlíková (26), syn Tadeáš (3,5)
Tadík má v tomhle bohužel trochu smůlu. Jedna babička se stala seshora jeho andělem strážným. A ta druhá na nás oba nejspíš trochu zanevřela. Pravděpodobně proto, že nám vztah s Tadíkovým tatínkem nevyšel a už si každý jdeme svou vlastní a šťastnější cestou. Ale podle mě je tomu našemu mrňousovi úplně jedno, čí to byla vina... On si žije ve svém dětském světě, a já se snažím, aby byl jen šťastný, usměvavý, obklopený láskou, a to se mi rozhodně teď aspoň trochu daří. Stačí mi vidět Tadeáškův úsměv a jsem šťastná i já. Přiznávám, že Tadíkova babička chybí nejen Tadeáškovi, ale i mně a všem. Vím, že kdyby tady byla, tak by mi hodně pomohla.Ale já si nezoufám, mám skvělého přítele a hlavně kamarády, kteří tady jsou nejen pro mě, ale i pro Tadeáška... Buďte rádi za své babičky, i když vím, že se vám občas jejich názory třeba nezdají, nebo jsou jiné než ty vaše, ale odpusťte jim všechno, myslí to určitě dobře. Laskavé babičky mají totiž nevyčíslitelnou hodnotu.
Výhrou v mém životě jsou moje dvě holky
Eva Johnová (38), děti Aneta (16), Petra (13), Denis (3)
Co holky, to už jsou velké slečny… Občas mě sice taky pozlobí a pocuchají mi nervy, jako správné teenagerky, ale jsou už velké a cítím, že pomalu vědí, co od života chtějí. Denisek, to je naše rodinné živé stříbro. Když jsem se rozhodla, že si nechám třetí dítě, věděla jsem, že to nebude procházka růžovým sadem. Ale nikdy jsem svého rozhodnutí ani trochu nelitovala. Zůstaly jsme na něj samy: já a moje dcery. Já vlastně babičku ani nějak extra nepostrádám, vše jsem se naučila zvládnout, a když nemůžu já, tak holky jsou skvělé sestry-hlídačky. Snažím se je co nejmíň obtěžovat, chci, aby měly taky svůj čas, ale mít zodpovědnost za někoho jiného jim v životě jen přidá. A co je paradox, tak můj bývalý manžel, táta od holek, mi s Dendou taky rád pomůže. A za to mu patří můj dík! V dnešní uspěchané době je vůbec problém zastavit se, zpomalit a udělat si na sebe čas. A ti malí tvorečkové se pomalu učí taky... Na sebe si ale čas vždy najdeme. Taková investice je nezměrná.
Občas mívám pocit, že je to trochu nad moje síly
Zuzana Telíšková (28), děti Tobias (5) a Vaneska (1)
Ale vždycky se seberu a funguju dál. Asi mám nějaký záložní motor... Moje situace je taková, že jednu babičku máme na Slovensku, navíc se s ní bohužel ani nestýkáme, a druhou máme sice pár kilometrů, ale ta o moje děti nejeví zájem. A to je mi opravdu líto, protože moje děti by si zasloužily babičku, ale nechci ji nutit a tajně doufáme, že se brzy ozve... Vaneska ani neví, jak její babička vypadá, Tobiasek si vždy vzpomene, když projíždíme kolem jejich domu. Táta mých dvou dětí je taky pořád pryč. Po stránce finančního zabezpečení si na něj rozhodně nemůžu ani trochu stěžovat, ale abych si občas zašla někam sama, tak to se často nestane... Proto jsem se vše naučila dělat s dětmi sama. Výhodou je, že Tobias chodí do školky, a tak je dopoledne trochu klidnější... Situace mě donutila najít si kadeřnici s vlastní ochotnou babičkou, která mi Vanesku pohlídá. Jít na kosmetiku? Nebo probrat život s kamarádkou v klidu u kávy? To už je taky jen sen… Cítím, že to není ani trochu jednoduché, a vím, že ve stejné situaci je spousta maminek, a proto vy, co máte dědu nebo babičku-hlídačku hoďte úsměv na tvář, jste na tom o kapku lépe než my mámy-„bezbabičkovky“.