Znáte svět předčasně narozených miminek?

Jste-li v něm cizincem, možná vás zaskočila nedávná vášnivá diskuze o tom, zda zachraňovat, či ne „podměrečná“ miminka. Zde je několik základních informací ze života nedonošeňátek.
Znáte svět předčasně narozených miminek?

Jako David a Goliáš vypadají vedle sebe těžce nezralé nedonošeňátko a novorozenec, který přišel na svět v řádném termínu. Ale i přes 3 000 až 3 500g rozdíl mohou obě děti dospět k zápisu do školy bez zásadních zdravotních problémů. Jejich cesty jsou však přece jen jinak hrbolaté.

Nesmyslná pověra
Kdo někdy viděl půlkilového novorozence, sotva uvěří, že je možné takového drobečka vypiplat. Šance miminka na přežití při předčasném narození jsou dány tím, jak dlouho se vyvíjelo v děloze. Stará pověra, která praví, že je lepší, když se mimi narodí v 7. než v 8. měsíci, je nesmysl. Každý den, o který si miminko svůj zdravý pobyt v mámině bříšku prodlouží, má k dobru. U nedonošeňátek se uvádí jak týden těhotenství, v němž se narodila, tak porodní hmotnost. O zralosti miminka víc vypovídá týden těhotenství, protože podle něj lze usuzovat, do jaké míry se stačil organismus vyvinout, jakou péči bude novorozenec potřebovat a jak dlouho bude asi trvat dozrávání orgánů.

Speciální centra
Za nezralá miminka jsou považována i ta, která se narodila mezi 36. a 37. tt (týdnem těhotenství). V jejich případě jde o lehkou nezralost, a pokud je jejich poporodní adaptace bez komplikací, stačí jim péče běžného novorozeneckého oddělení každé porodnice. Středně nezralá miminka, tedy ta narozená od 32. do 35. tt, obvykle potřebují tzv. intermediární péči, která zahrnuje ventilační podporu, tedy pomoc s dýcháním, a výživu infuzemi a poskytuje ji speciálně vyškolený personál. Zaměřují se na ni centra v některých větších městech. O novorozence těžce nezralé, kteří se narodili mezi 28. a 31. tt, a extrémně nezralé, narozené před 28. tt, pak pečují tzv. perinatologická centra. V naší republice je jich 12 a starají se tam i o těhulky s vážnými problémy, u nichž hrozí předčasný porod. Miminko, které se neočekávaně narodí před 35. tt v běžné porodnici, musí být co nejrychleji převezeno do intermediárního nebo perinatologického centra.

Kritická hranice
Obrovský skok ve prospěch nedonošeňátek udělala neonatologie – obor, který se zabývá péčí o novorozence – už v 2. pol. minulého století, kdy začala zavádět ventilační podporu plic a další metody intenzivní medicíny. Ty umožnily postupně posouvat hranici, odkdy je reálné nedonošeňátka zachraňovat. U nás byl dlouho rozhodující 28. tt, od roku 1994 je hranicí 24. tt, případně porodní hmotnost nad 500 g. Hranice je však orientační, protože lékař musí vzít v úvahu skutečnou životaschopnost miminka. Tu lze najít mezi 22. a 25. tt. Jak říká neonatoložka Magdalena Chvílová-Weberová, a mnozí lékaři s ní souhlasí, kromě délky těhotenství rozhodují i jeho okolnosti, přidružené komplikace a individuální vyzrálost dítěte. Skutečnou životaschopnost konkrétního miminka ani míru možného postižení však nelze odhadnout v okamžiku porodu.

Příliš drahé?
Záchrana nezralých novorozenců, odborná péče o ně a následná péče o děti s postižením způsobeným nedonošeností stojí spoustu peněz. Protože se v posledních letech rodí stále více nezralých dětí (mimo jiné i vinou vyššího věku matek a vícečetných těhotenství po umělém oplodnění), nedostávají se peníze na potřebný počet inkubátorů a jiné techniky. Zlepšení finanční situace by však nepřineslo ani uvažované posunutí hranice pro záchranu novorozenců zpět z 24. tt na 25. tt. Ukazuje se totiž, že pokud se novorozeně narodí ve 24. tt a dřív, a přežije 25. týden gestačního věku, je míra jeho případného postižení srovnatelná s mírou postižení dítěte narozeného ve 25. tt. Určitý typ zdravotního postižení, hodnocený podle mezinárodních kritérií, má tedy asi 10 % dětí. Ostatní mají šanci na dobrý vývoj.

Šance na život
O budoucnosti drobečka, který se vejde do chlapské dlaně, laici pochybují, lékaři v ni věří a dělají maximum a rodiče doufají, drží malému bojovníkovi či bojovnici palce a za nic na světě by se svého děcka nevzdali jen proto, že se narodilo o 16 týdnů dřív, než mělo. MUDr. Chvílová-Weberová upřesňuje: „Šanci na život nelze limitovat jen kalendářním stářím života dítěte v těle matky i proto, že datace počátku gravidity je mnohdy ‚problematická‘ a určení, zda jde o těhotenství dlouhé 23 týdnů + 5 dnů nebo 24 týdnů + 1 den, není jednoznačné. Rozdíly v termínu porodu jsou často týden i více.“ A ještě dodává: „Život člověka nelze posuzovat pohledem úspory finančních prostředků!“

Převzato z časopisu Betynka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře