[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Miminka, která se podívají na svět dříve, než se čekalo, to mají s delším pobytem v porodnici jisté. Z pochopitelných důvodů. Za předčasně narozené (nebo chcete-li nedonošené) děti se považují ty, které se narodí od 24. do 37. týdne těhotenství. A čím dříve se narodí, tím více jsou nedovyvinuté a musejí si počkat na to, až bude všechno v pořádku. Z porodního sálu se ta úplně nejmenší miminka rovnou přesouvají na jednotku intenzivní péče, do inkubátoru, který se postará o jejich termoregulaci. Bez něj by mohla snadno prochladnout, podkožní tuk totiž nabírají až během třetího trimestru, o který mnohdy z větší části přijdou.
V jejich případě to může být i otázka několika měsíců, než se vyspí v posteli s mámou a tátou nebo ve vlastním pokojíčku. Ale není kam spěchat. Jakkoli se na miminko všichni doma těší, je potřeba hlídat, aby dohnalo, co mu v bříšku nebylo přáno, a aby odešlo domů zdravé, protože nedonošené děti jsou bohužel náchylné mimo jiné k mnoha zákeřným infekcím.
Novorozenecká sepse je jedna z možných infekcí, které ohrožují především předčasně narozená miminka. Těch donošených se týká opravdu velmi výjimečně. Sepse začíná obvykle brzy po porodu, do 72 hodin, a pomáhají na ni antibiotika a komplexní léčba komplikací.
Pro vaši představu – běžně během porodu vdechnutí plodové vody nehrozí. Hrudníček miminka je při porodu přirozeně stlačený, tekutina z plic tedy automaticky odchází.
Toto video muselo být skvělým zážitkem pro rodiče. Miminko zatleskalo na ultrazvuku. Podívejte se:
Novorozenci jsou na tohle připravení a jejich organismus si s tím poradí. Horší to je v případě, kdy se dítěti do plic dostane hodně plodové vody nebo plodová voda zakalená.
To je pak závažná komplikace, týkající se zvlášť dětí přenášených, jež už u mámy v bříšku nemají dost kyslíku. Začnou pak dýchat mnohem hlouběji a do plic se jim dostane právě plodová voda. Někdy navíc i s obsahem smolky, první dětské stolice – to v případě, kdy se miminko v bříšku zdrží až příliš.
To vše pak vede k dechové nedostatečnosti a všechno může vyvrcholit i zápalem plic. Lékaři musejí dýchacím cestám poskytnout podporu, případně je vyčistit a nasadit antibiotika.
Nemá nic společného se známou žloutenkou (virovou hepatitidou) nejrůznějšího typu, což je vůbec asi ta nejvíc uklidňující informace, kterou vám na začátek můžeme dát. Stává se to zhruba každému druhému miminku, ale především dvěma skupinám novorozenců.
Nedonošeným a těm, jejichž maminka měla jiný Rh faktor krve než oni sami. U nedonošených dětí je dokonce až 80% pravděpodobnost, že se narodí zvláštně „opálené“! Za vším stojí zvýšená koncentrace bilirubinu v krvi. Možná si ze školy pamatujete, že je to barvivo.
Každopádně vzniká v játrech při filtraci krve ze zaniklých červených krvinek. Při normálním množství červených krvinek odchází z těla bilirubin převážně stolicí (jeho zásluhou je hnědá) a částečně při močení.
Novorozenci mají ovšem daleko vyšší počet červených krvinek, aby se stíhali zásobovat v mámině bříšku kyslíkem (červené krvinky jsou nositeli kyslíku v krvi). Když se miminko dostane na svět předčasně, červené krvinky pak spěchají, aby se rozpadly a jejich množství pokleslo na optimální úroveň.
Přitom do těla vyplavují nadměrné množství bilirubinu a vaše miminko žloutne. U Rh faktoru je všechno o trochu složitější (více si o této problematice můžete přečíst v minulém čísle nebo na maminka.cz).
Léčba je naštěstí v obou případech jednoduchá – modré světlo, jež mění strukturu žlutého barviva. Vyskytne-li se u vašeho miminka tato tzv. fyziologická žloutenka, bude se pár dní vyhřívat právě pod modrým světlem, lékaři vám doporučí častý pobyt na denním světle (pozor, nikoli na přímém slunci!) a zhruba do deseti dnů bude fit.
Zvláštní přitom je, že u kojených dětí se může léčba protáhnout a po návratu z porodnice vás mohou čekat další kontroly.