Život je boj...

Milá Betynko, rád bych se s tebou podělil o svůj příběh. Před lety jseme byl ve výkonu trestu za klukovskou hloupost a v té době mi má přítelkyně oznámila, že je těhotná.
Život je boj...
I přesto, že jsem nemohl být biologickým otcem, přijal jsem miminko a roli táty s nadšením. Přál jsem si rodinu a ke svobodě mi zbývalo pár měsíců. Po dvou měsících, co jsem s přítelkyní začal žít, se narodil Toníček. Miloval jsem ho od první chvíle. Pak ale jeho matku přestalo rodičovství bavit a jednoho dne prostě odešla. Dva dlouhé a náročné roky trvalo, než mi soud Toníčka přiřkl. Dnes je Toníkovi šest let a nastupuje do 1. třídy. U zápisu se choval naprosto suverénně. Byl jsem na něho tak pyšný! Našel jsem mu skvělou maminku a sobě báječnou ženu, se kterou tvoříme úplnou rodinu. A každým okamžikem dostane náš syn malou sestřičku.
Váš stálý čtenář a pyšný táta

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře