Žena, která trpí závažnou chorobou (např. cukrovkou, vysokým krevním tlakem, srdečními vadami, průduškovým astmatem, chorobou štítné žlázy, epilepsií ap.), vyžaduje zvláštní péči, často lékaře specialisty, se kterým by měl její gynekolog obvykle ještě před otěhotněním úzce spolupracovat.
U ne zcela zdravých žen hrozí ve větší míře spontánní potraty. Vlastní těhotenství, zejména jeho poslední třetina, způsobuje u matky vysoké nároky na všechny tělesné orgány a jejich funkce. U nemocné těhotné může nastat zhoršení jejího zdravotního stavu a druhotně i dítěte. Konec těhotenství a zejména porod kladou na matku vysoké fyzické a psychické nároky. Proto je třeba u těchto žen často ještě před otěhotněním upravit léčbu.
Cukrovka (diabetes mellitus) bývala před zavedením léčby inzulinem často příčinou neplodnosti žen. Cukrovka má tendenci se v těhotenství zhoršovat. Těhotná žena s diabetem by měla být pečlivě sledována nejen porodníkem, ale i odborníkem na cukrovku, diabetologem. Je-li léčba úspěšná, má těhotná diabetička téměř jistotu, že porodí zdravé dítě.
Průduškové astma je poměrně častou chorobou. Dechové obtíže jsou odstraňovány obvykle inhalací léků, které uvolňují cestu vzduchu průduškami. Těhotné astmatičky by si měly upravit svoji životosprávu tak, aby se vyhýbaly psychické zátěži, prašnému prostředí, pylu nebo jinak znečištěnému ovzduší, což by mohlo vyvolat těžké astmatické záchvaty s rizikem potratu nebo poruchy vývoje dítěte v děloze.
Epilepsie může v těhotenství změnit svůj charakter. U 40 % těhotných žen s epilepsií bývá pozorováno zlepšení, v 50 % se stav nemění a u 10 % se epilepsie zhoršuje. Před plánovaným otěhotněním je třeba poradit se s odborným lékařem, neurologem, který obvykle upraví léčbu a předepíše takové léky, které neovlivní vývoj dítěte.
Nemoci srdce vyvolávají potíže různého druhu a intenzity. Specializovaně zaměřený lékař-kardiolog by měl u takto nemocných žen posoudit vhodnost otěhotnění, způsob kontrol v poradně pro riziková těhotenství a eventuální léčbu. Většina žen se srdečním onemocněním snáší těhotenství bez obtíží. Na doporučení kardiologa se někdy ukončuje porod císařským řezem, aby se předešlo námaze rodičky.
Chronicky nemocné ženy by se měly smířit s tím, že budou častěji podrobovány lékařské kontrole, že budou případně poslední týdny těhotenství hospitalizovány, a to jak v jejich vlastním zájmu, tak i v zájmu jejich dítěte. Je třeba přihlédnout i ke zdravotnímu stavu muže. Dítě zdědí polovinu genetických informací od svého biologického otce. Zdravotní stav muže může mít vliv nejen na pravděpodobnost otěhotnění, ale i na zdraví dítěte.