Zvětší se jim prsa, začnou být citlivé na některé vůně, pociťují extrémní únavu, nebo se rázem ocitnou v sedmém nebi. Některé nevěřící Tomášky naopak zaregistrují změnu až poté, co jim jednou dvakrát vynechá menstruace a k ujištění potřebují vidět obrázek z ultrazvuku. Mezitím už oplodněné vajíčko urazilo pořádný kus cesty…
Na počátku
Ale vezměme to po pořádku. Poté, co se vajíčko při ovulaci uvolní z vaječníku, vstoupí do vejcovodu. Jeho pohybu napomáhají stahy trubice a drobné brvy zvané cilia. Ve vejcovodu zůstává 17 až 24 hodin. Nedojde-li k oplodnění, vajíčko žena vyloučí z těla během menstruace. A co mužská část dějství? Při ejakulaci spermie rychle plavou k děložnímu čípku, pak do vejcovodů směrem k čekajícímu vajíčku. Vajíčko chytře vypouští chemické sloučeniny, kterými na sebe upozorňuje. Z milionu spermií může vajíčko oplodnit jen jedna, takže spolu vyloženě závodí. Jakmile je vajíčko oplodněno, uzavře se. Spermii, která pronikla povrchem vajíčka, odpadne bičík.
Putování k děloze
Po spojení vajíčka a spermie vznikne nový typ buňky zvané zygota. Vajíčko i spermie obsahovaly po 23 chromozomech, zygota jich tedy má 46. Na cestě vejcovodem se zygota postupně dělí na dvě, čtyři, osm, šestnáct atd. buněk, po čtyřech dnech z ní takto vznikne tzv. morula. Když tento „kulatý chuchvalec“ končí svoji pouť, sestává z padesáti až sta buněk – této fázi se říká blastocysta. Asi po šesti dnech doputuje do dělohy, uchytí se na děložní stěně a začíná proces hnízdění (implantace). Z vnější vrstvy blastocysty se vyvine placenta a plodový vak, z vnitřní vrstvy se vyvine embryo neboli zárodek.
Jak vzniknou dvojčata?
Když se oplodněné vajíčko rozdělí na dvě, vzniknou jednovaječná dvojčata. Ty mají stejnou genetickou výbavu, tzn. že se narodí děti stejného pohlaví, jsou si velmi podobné a nebudou mít zřejmě ani příliš odlišné povahové rysy. Když se ženě při ovulaci uvolní dvě vajíčka a oplodní je dvě spermie, vzniknou dvojvaječná dvojčata, která jsou vyživována každé svou placentou (někdy se v průběhu těhotenství propojí). Každé z nich se vyvíjí ve svém plodovém vaku.
Bujaré buněčné dělení
Čtyři týdny po oplodnění se tvar kuličky začíná protahovat. Z vnější vrstvy vycházejí výběžky, které se napojují na krevní oběh matky a přivádějí embryu živiny a kyslík. Už bylo řečeno, že každá buňka obsahuje 46 chromozomů po 23 párech, vždy jeden od matky, jeden od otce. Buňky se rychle dělí – vzniká vnější vrstva (ektoderm), z níž se vyvine mozek, nervový systém, kůže, vlasy, nehty a zuby, střední vrstva (mezoderm), z té se vyvine srdce a krevní oběh, kosti, svaly a pohlavní orgány, a z vnitřní vrstvy (endodermu) se vyvinou plíce, játra, močový měchýř a trávicí systém.
Váš „mladý“ zázrak
Už v pěti týdnech se dá rozeznat hlavička od tělíčka, v šesti týdnech začíná bít srdce, v sedmém týdnu se už vyvíjejí plíce, krček odděluje hlavičku od tělíčka. V osmém týdnu se prodlužují končetiny, tvrdnou kosti, pod průhlednou kůží jsou vidět cévy a tepny. Od devátého týdne se tomuto zázraku říká plod. Jeho latinský název fetus znamená „mladý“.
Jak to vnímá žena
Asi žádná z nás neprožívá počátky těhotenství jako badatel zkoumající, kdy a kde se právě nachází blastocysta, kdy se ještě „tvor ve mně“ odborně nazývá „embryo“ a kdy už „plod“. Navíc v prvních dnech opravdu málokterá z nás prožije jako „vědomě těhotná“ – většinou svoje těhotenství objevíme až po několika týdnech. Nepřipadá vám zpětně fascinující, jak si ten váš dnes už batolící se klučina nebo princezna skoroškolačka klestili cestu do vaší náruče? Když se podíváme na své dítě, jen těžko lze věřit, že jedna paní spermie se s jedním panem vajíčkem potkali náhodou…
Pro zajímavost: Na počátku bylo vajíčko
Se zásobou vajíček se žena už narodí. Některé zdroje uvádějí, že jejich počet při narození je 300 tisíc až 400 tisíc, jiné zdroje hovoří až o dvou milionech. Tato vajíčka jsou nezralá. V pubertě se v podvěsku mozkovém začíná produkovat hormon, který ve vaječnících stimuluje dozrávání vajíček. (I když se zdá, že zásobu má každá ohromnou, přesto se s věkem plodnost ženy snižuje. Laicky řečeno, kvalitní vajíčka se vypotřebovávají nejdříve a dochází zároveň ke stárnutí ovarií.) Křehké srdíčko začíná bít v šestém týdnu. V tu dobu už si většinou maminka nese první obrázek z ultrazvuku a vypořádává se s informací, že bude mámou.
Převzato z časopisu Betynka.