Poradíme vám, jak na ni vyzrát. Děti, zaměstnání, domácnost… Jana nestíhá. Ráno sice dohlédne na to, aby se synkové před odchodem do školy dobře nasnídali, ale sama jí až v práci v poledne u počítače. Cítí se stále unavená, protože na odpočinek a relaxaci jí nezbývá čas. Navíc ji už několik měsíců trápí zácpa...
U lékaře se nestyďte...
Zácpou prý trpí přibližně 30 % dospělých. Nejspíš je jich ale daleko více, ti však o ní s nikým mluvit nechtějí. Dokonce je jim to trapné i u lékaře, jelikož se domnívají, že bude jejich stýskání považovat za banalitu. Většinou ale vůbec netuší, jaká rizika mohou s onemocněním souviset. Stolici nemusíte mít denně, lékaře spíš zajímá, zda je vyprazdňování pravidelné a bezbolestné. Za zácpu se považují méně než tři stolice týdně doprovázené nadýmáním, pocitem plnosti v břiše a podbřišku, bolestmi v podbřišku, obtížným a bolestivým vyprazdňováním tuhé konzistence. Aspoň epizodní zkušenost s ní má snad každý – třeba při změně prostředí a stravovacích zvyklostí či v pokročilém těhotenství. Ovlivňuje ji i psychika. V těchto případech jde o akutní zácpu, které se po návratu k původním návykům snadno zbavíte. Je-li spojena s úbytkem na váze, horečkami, zvracením či krvácením, navštivte hned lékaře. Možná upozorňuje na závažné onemocnění.
Také dlouhodobější chronická varianta může být jak potíží sama o sobě, tak příznakem jiných nemocí, a to nejen trávicího traktu. Doprovází třeba nedostatečnou funkci štítné žlázy, neurologické problémy, záněty močových cest nebo gynekologická onemocnění. Velký vliv na vznik zácpy mohou mít i antidepresiva. V takových případech jde o zácpu sekundární, při jejíž léčbě bere lékař ohled na další medikaci. Některé dlouhodobější formy zácpy mohou být dědičné, proto by vás rozhodně neměla zaskočit otázka lékaře na výskyt onemocnění v rodině. Funkční či obvyklou zácpu znají ze svých zkušeností především ženy.
„Vzniká útlumem vrozeného defekačního reflexu, který se vytrácí s nedostatkem přirozených podnětů (vlákniny, tekutin či pohybu) nebo častým potlačováním potřeby ve spěchu nebo z důvodu studu. Jde tedy o druh zácpy, kterou si pacienti sami vypěstují,“ vysvětluje gastroenterolog docent Kohout a varuje: „Je to chronické onemocnění, které by v žádném případě nemělo být dlouhodobě léčeno projímadly.“
Co jíst při akutní zácpě?
Konzumujte více vlákniny a potravin s projímavými účinky, například švestky, jablka, fíky, jahody či sušené ovoce, hodně pijte. Pomoci by mohla projímavá minerálka Šaratice. Bylinkářka Venuše Studničková doporučuje: „Trápí-li vás zácpa, užívejte jitrocel blešníkový, mleté lněné semínko nebo mletá semínka pískavice – řeckého sena. Je v nich vláknina, která změkčuje stolici a zlepšuje vyprazdňování. Jedním z nejlepších regulátorů pravidelné zdravé stolice je užívání 1 až 2 lžiček rozdrcených obalů semene indického jitrocele (psyllia). Zácpa může ustoupit, užíváte-li švestkovou šťávu nebo sušené švestky ve formě kompotu; působí tak jemně, že je můžete užívat i s jinými přípravky. Projímavé vlastnosti má i čaj z pampeliškového kořene s povzbuzujícím účinkem na činnost jater.“
Převzato z časopisu Betynka.