Kam bys spěchala, vždyť ti to s bříškem tolik sluší. Užívej si pohodičku, vyspi se do zásoby, zajdi se podívat třeba na výstavu. Nabereš sílu a porod půjde jako po másle... Jestli se vám podobně jako Simoně z Neratovic dostalo takové dobře míněné rady, není divu, že jste se najednou cítila jako z jiné planety a měla chuť se rozplakat nebo zakřičet: Všechno je přece jinak!
Valením vpřed
O jaké pohodičce se tu mluví? Ta skončila, protože teď je třeba připravit všechno na finále – vyžehlit plenky i oblečky, nachystat postýlku, vybrat kočárek, zabalit tašku, dopsat porodní plán, vyplnit dotazník o epidurálu, připravit doklady pro matriku, ujistit manžela, že zatímco on bude prodýchávat v rytmu děložních stahů, já nám záchranku do porodnice zavolám... „Ještě nedávno by to pro mě byla hračka, ale po proměně ze svižné fretky v kolíbající se kachnu budu mít co dělat, abych to všechno do prvního termínu stihla,“ stěžuje si, ale jen tak naoko Radka, která teď „nosí“ o téměř dvacet kilo víc. A to má štěstí, že ji nepostihl tzv. hnízdicí syndrom, nutící těhulky k radikální inovaci celého obydlí.
Noční hlídač se má
„O vydatném spánku si můžu nechat jen zdát. Vlastně nemůžu. Když už konečně zaberu, promítají se mi horory, které mě spolehlivě vzbudí a zpocenou od hlavy až k patě donutí vstát a vzít si suchou košili,“ vypráví Kladeňačka Lucka, která se na svého drobečka těší tolik, že mu prý při nočním bdění domlouvá, aby už vykoukl na svět. Má na to právo, i druhý termín už totiž minul... Jenže pak teprve bude mít pocit, že každý noční hlídač toho naspí víc než ona.
Nejkrásnější kultura
Na výstavu mohou, ale na monitor musí jít maminky, kterým „se to blíží“. A to hned několikrát po sobě. „Naštěstí mám nemocnici docela blízko, a tak nemusím na trase pátrat po záchodech. Déle než hodinu se bez nich neobejdu,“ popisuje své výpravy na kontrolu bříška Patricie z pražského Starého Města. „A už mě nezaskočí ani ,saharák‘ − žíznivý útok. Půllitrovku neperlivky mám vždycky s sebou. Jen aby se ještě neochladilo! Jediné boty, do kterých se teď vejdu, jsou žabky.“
Nevýhoda výhodou
Devátý měsíc zkrátka není zrovna nejjednodušším obdobím těhotenství, ale jak známo, všechno zlé je pro něco dobré: Při pomalé chůzi nezakopnete. Čas, který neprospíte, můžete věnovat myšlenkám na miminko. Obří bříško vám pomůže odehnat jinak neodbytné obchodní agenty. Poslední domácí přípravy vás definitivně vtáhnou do miminkovského světa. A ještě jednu výhodu přinášejí všechny potíže posledního měsíce: Začnete se těšit i na obávaný porod, na skutečný finiš startu. Logik by řekl nesmysl, ale budoucí mamina, které ubývají poslední dny těhotenství, ví přesně, o co jde: Něco docela pěkné skončí, ale něco, co je mnohem hezčí, začne.