Vyřešte si, kdo bude držet kasu dřív, než bude pozdě!

Rodinné finance jsou v nejedné rodině důležitým tématem. A kámen úrazu je mnohdy jinde, než byste čekali. Nejde totiž ani tak o to, jak vyjít s penězi, ale kdo bude držet kasu.
Vyřešte si, kdo bude držet kasu dřív, než bude pozdě!
Mluvit o penězích je normální
Dokud jste spolu jen chodili, měli jste asi každý své konto a žili si na svůj účet. Jenže pak přišlo na přetřes dne společné bydlení a situace je náhle jiná. Účty začínáte platit napůl, výdaje jsou vesměs společné, je tedy nejvyšší čas začít mluvit o penězích. Připravte se ale na to, že taková debata nemusí být vždy příjemná. Každý z nás si totiž do života přináší modely z vlastní rodiny, a tak i pohledy na domácí hospodaření mohou být různé.
 
Popisuje to i naše čtenářka Eva Kadlmanová z Prahy: „Z domova jsem byla zvyklá na jednu kasu. Jak se lidově říkalo, když bylo po výplatě, tatínek „udělal doma stojku“ a skoro celou výplatu dal mámě. Ta přidala svůj plat a ze společných peněz se hospodařilo. Pochopitelně, že každý z nich si nechával nějaké kapesné, kolik, to přesně nevím, ale většina peněz byla prostě společná a platilo se z nich jídlo, činže, zkrátka všechno. Já tak byla naučená a myslela si, že se to tak dělá všude. Když jsem svůj plán na společné peníze předestřela před partnerem, ten z toho byl upřímně zděšený. Na takový způsob rozhodně přistoupit nemínil. Chtěl, abychom si každý nechávali své peníze a maximálně zřídili společné konto, na které budeme posílat oba stejnou částku a platit vše de facto napůl. Brala jsem to jako projev nedůvěry a zpočátku byla dost naštvaná, ale nakonec jsem na tento systém přistoupila. Dnes už jsem si zvykla a myslím, že je to ideální. I když je fakt, že až přijdou děti, budeme se muset dohodnout jinak.“
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Myslíte, že je to zvláštní způsob? Ba ne, hlavně v počátcích vztahů platí za nejlepší. „O mně samotném je známo, že jsem značně prorodinně zaměřený. A tudíž by se očekávalo, že podobné dělení domácí kasy nebudu schvalovat. Ovšem tak jednoduché to není. V partnerských vztazích bohužel hrají peníze velkou roli a často jsou i předmětem mnoha nedorozumění a svárů. Tudíž já sám oddělené finance začínajícím párům schvaluji. Je to lepší poctivě se dělit o všechny výdaje, než mít společné konto, do kterého jeden přispívá a druhý z něj víc žije, než by se dělil. Dokud si prostě nevyzkoušíme, že je na náš protějšek spolehnutí, je to dobrý model. Ovšem než přijde dítě,“ vysvětluje psycholog Jeroným Klimeš.
 
Společný účet? Pokud to funguje…
Ovšem stále ještě existují partneři, kteří preferují levnější variantu společného účtu (i když pak může docházet k hádkám na téma, co za společné peníze pořídit). A víte, kdy většinou tato doba přichází? Když se narodí miminko.
 
„Je to naprosto přirozené. Když se narodí dítě, je z vás rodina v pravém slova smyslu. I ty nejnezávislejší, emancipované a slušně vydělávající ženy většinou přecházejí na systém jednoho účtu hned po nástupu na mateřskou dovolenou. Ne že by toto řešení braly jako definitivní, nicméně pro určitou životní etapu jej považují za nepraktičtější. Jeden společný účet je také výhodný v obdobích, kdy se nedá nic jiného dělat a my musíme začít šetřit. Ovšem musí to být v případě, že se na svůj protějšek mohu spolehnout. Společný účet považuji za vhodný ve funkční rodině. Tam, kde bohužel jeden z partnerů pokulhává třeba kvůli nadměrnému nakupování nebo dokonce větším problémům, třeba s drogami nebo alkoholem, bych si na místě ženy stále nechal v záloze své vlastní peníze. Třeba tak, že úspory nechám na svém účtu, aby se k nim momentálně nespolehlivý partner nedostal a napáchal případně škody „jen“ na tom společném,“ dokončuje psycholog Klimeš.
 
Klepněte pro větší obrázek 

Plusy a minusy oddělených účtů
+ Svobodné nakládání s vlastními penězi
 
+ Respekt k soukromí partnera
 
+ Spravedlivý podíl na společných výdajích
 
+ Zvýšené náklady za vedení účtů

Plusy a minusy společného účtu
+ Nižší náklady (ne však poloviční!)
 
+ Lepší kontrola nad hospodařením domácnosti
 
+ Omezená samostatnost při finančních rozhodnutích
 
+ Častý pocit nespravedlnosti jednoho z partnerů

Text: Anna Berková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře