V břiše nám roste artista

Napadlo vás někdy přemýšlet o tom, proč je jedno dítě v děloze uvelebené tak, že přichází na svět hlavou, a jiné zadečkem?
V břiše nám roste artista
Otázky pokračují. Můžeme polohu našich dětí samy nějak ovlivnit? Ale hlavně, máme se „špatné“ polohy bát? O nepříjemně naladěných lidech se říká, že nejspíš vstávali zadkem nahoru. Toto úsloví má kořeny v historickém faktu, že když v minulosti přicházelo dítě na svět zadečkem napřed, čekaly rodící maminku decentně řečeno velké nepříjemnosti. Z nich ta nejmenší podle lidových pověr byla, že se takto rodí hlavně dcery.
 
Ale i dnes, kdy ohrožení rodiček v České republice kleslo na minimum, je fakt, proč jde jedno dítě na svět tak a jiné onak trochu záhadou. Lékaři se opatrně odvolávají na fyzické dispozice maminky i genetiku.

Ze života malého artisty
Normální, nekomplikované těhotenství trvá něco mezi 38 a 42 týdny. Na počátku těhotenství pochopitelně polohu dítěte v břiše vůbec neřešíme. První pohyby dítěte v podobě jemného šimrání začneme vnímat – pro někoho už, pro jiného teprve – v 18. až 20. týdnu. Dítě si do té doby zkoušelo opatrně protahovat nožičky, teď už ale nabralo na jistotě a vrhá se do náročnějších pohybů a kotoulů.
 
V období 32. až 34. týdne těhotenství sebou už různě „mele“ a má nárok polohu měnit. Maminky pak občas zažijí šok, když na předchozí prohlídce bylo vše v pořádku, a najednou ultrazvuk prozradí, že, řečeno lékařskou terminologií, „plod naléhá koncem pánevním“, neboli tlačí se k porodním cestám zadečkem. Zatím není důvod k panice. Dítě se mohlo v rámci svého „prenatálního tělocviku“ pouze dočasně přetočit. Ještě než se žena vrátí z gynekologického vyšetření domů, udělá kotoul a všechno je opět jinak.
 
Nejčastější poloha
Nejčastější polohou dítěte v děloze – a také je tak zobrazují všechny prenatální fotografie – vypadá následovně. „Nenarozeně“ si plave v plodové vodě v podélné poloze hlavou směrem dolů. Odtud vzešlo rčení „vrhá se do života (dobrodružství, průšvihů...) po hlavě“. Zádíčka má otočená k levému nebo pravému boku a zátylek směřuje směrem ke vchodu malé pánve. Hlavičku drží sehnutou, ruce a nohy zkřížené a přitisknuté k tělu. Jak už jsme řekli, do 34. týdne si klidně ještě zaexperimentuje. Jak ale roste, jeho aktivita se snižuje, protože prostoru k manévrování v děloze ubývá a i objem plodové vody se snižuje.
 
Definitivní polohu v děloze zaujme až v posledních třech týdnech těhotenství. (Výjimeční výtečníci ji ale klidně ještě změní těsně před porodem.)
V posledním trimestru sestupuje níž a níž, až se jeho hlavička (anebo právě zadeček) usadí v kostěné pánvi. Tyhle předporodní příznaky se u každé maminky liší. U prvorodiček se nenarozeňátko usazuje v kostní pánvi asi 2 až 3 týdny před začátkem porodu. Hlavička děťátka ženy, která už je těhotná podruhé nebo potřetí, může zůstat až do porodu výš. To, že ve vás děťátko – ať už má polohu jakoukoli – klesá, rozhodně nepřehlédnete. Tlak na bránici povoluje a lépe se vám dýchá. Na druhou stranu dítě tlačí na močový měchýř, takže permanentně odbíháte na záchod...
 
Klepněte pro větší obrázek 

Proč zadeček
Proč se ale vůbec vyskytují jedinci, kteří se derou na svět právě zadkem nahoru? Ve hře jsou fyzické dispozice matky – jako třeba úzká pánev. Přesněji řečeno kombinace úzké pánve a velkého děťátka. Své může napáchat i snížená pružnost dělohy (vyskytuje se u starších prvorodiček). Méně pružné děloze jdou stahy svalů ztěžka, což může dítě na poslední chvíli obrátit do jiné polohy, než dosud mělo. Těhotenství přináší i jiné zádrhele. Žena má málo plodové vody, poloha placenty je nesprávná, jindy je naopak plodové vody nadbytek a dítě se v ní mrská rychleji, než by mělo...

Verdikt – podélná poloha
Přišla jste z poslední gynekologické kontroly domů s pláčem, protože se vaše do teď bezproblémové děťátko usadilo 4 až 6 týdnů před porodem zadečkem a nožičkama dolů? Uklidněte se. Odborně se tomu říká podélná poloha s naléháním koncem pánevním. Vyskytuje se poměrně vzácně, asi jen u 3 až 5 % případů donošených těhotenství. Pravděpodobnost, že se i vaše děťátko před porodem stihne otočit a přijde tak na svět, jak se patří hlavičkou, je velmi vysoká.

Když děťátko zazlobí
Některý „výtečníček“ se ovšem uvelebí napříč dělohou. Tento případ odborníci nazývají příčně podélná poloha plodu, a zvážní. Pokud se dítě až do chvíle porodu neotočí a vy jste v 38. týdnu těhotenství, sbalte si noční košili a zubní kartáček do porodnice. Lékaři v tomto případě doporučují hospitalizaci před nevyhnutelným provedením císařského řezu. Dítě totiž nemá přirozenou cestou šanci projít porodními cestami, protože jeho délka je mnohem větší než ta, na kterou se dokáže roztáhnout děloha v době porodu.

Jste hlídaná
Hrůzostrašnými zkazkami o ještě hrůzostrašnějších porodech všelijak vzpříčených a přetočených mimin se vůbec nezabývejte. Polohu dítěte zkušený gynekolog odhadne podle celé řady příznaků. Pokud je tep dítěte slyšitelný na úrovni vašeho pupku nebo jen o něco výše. Stejně tak pohmatem zjistí, že ten „mohutnější tvar“ u dna dělohy je hlavička dítěte. Při mírném zatlačení se totiž posune dále, a když tlak ustane, vrací se zpět. Navíc už dnes nejste odkázána na zkušenost nebo nezkušenost gynekologa a poslední slovo má vše odhalující ultrazvuk.
 
Mimochodem, může polohu svého dítěte odhadnout sama matka? Může a nemusí, ale raději se na to nespoléhejte. Některé maminky nevnímají nic zvláštního ani u prvního, ale ani u čtvrtého těhotenství. Jiné, které už mají zkušenost a mohou srovnávat, si v druhé polovině těhotenství uvědomují, že se jim „divně sedí“. Dítě se jim totiž opírá hlavičkou o žebra. V spodní části břicha tak cítí nepatrné údery malých nožiček.
 
Text: Jana Trnková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře