Rumburský porod úzkou pánví přišel o necelé tři týdny dřív.
Byla jsem na počátku 38. tt a UTZ vyšetření ukázalo, že miminko váží asi 3 kg a pan doktor prohlásil, že pokud dnes neporodím (vtipné – měla jsem termín až za necelé 3 týdny), porod mi vyvolají, aby nenastaly komplikace kvůli mé úzké pánvi. „Chytla“ mě záda Ten den odpoledne mě rozbolela záda. Bolesti se stupňovaly, a tak jsem hopsala na míči. Plodová voda ještě neodtekla, ale stahy přicházely po 4 minutách. V 17:15 h jsme s přítelem vyrazili do porodnice. Nemohla jsem tomu uvěřit, miminko se už hlásí na svět! Při příjmu jsem byla vyděšená, protože o kousek dál se k porodu chystala křičící maminka, která prý rodila 4. dítě. Děsila jsem se: „Ježíši, jak to bude vypadat se mnou, když rodím poprvé?!“ Chtěla jsem utéct.
Přítel byl stále se mnou a dodnes jsem za to vděčná, protože mi byl velikou oporou, podporoval mě, hladil, utěšoval, nedokážu si představit, kdyby tam nebyl. Když byly kontrakce opravdu silné, zakřičela jsem občas bolestí a prosila sestřičku, aby mi něco píchla. Odmítla, prý už bylo pozdě. Chtělo se mi brečet. Nakonec jsem párkrát zatlačila a ve 21:45 h se nám narodil krásný a zdravý Tomášek. Měřil 47 cm a vážil 2800 g. Byl to nádherný pocit, když mi ho položili na bříško. Zatím co mě pan doktor zašíval, miminko nám očistili, změřili a zvážili.
Po dvou hodinách si sestřičky Tomáška odnesly, abych se osprchovala a prospala. Těšila jsem se, až mi miminko ráno přinesou. Tak se bohužel nestalo, protože mi nebylo dobře a omdlévala jsem. Přes noc jsem ztratila mnoho krve, ale hůř jsem prožívala to, že jsem kvůli tomu nemohla mít u sebe miminko. Zpočátku ho přinesli jen na kojení, ale byla jsem vděčná i za to. V porodnici jsem byla naprosto spokojená. Lékaři i sestřičky se o nás hezky starali, poradili s kojením, koupáním. Já osobně bych ji vřele doporučila.
Petra Novotná, Šluknov
V Kladně jsou „čekanky“ vedle porodních boxů.
Pravidelné nepatrné bolesti začaly 12. května 2008 ve 4 h ráno. Bolest sílila, a tak jsem nechtěla nic nechat náhodě a o hodinu později se jelo do nemocnice v Kladně. Na příjmu jsem musela vyplnit nespočet papírů. Vyšetření ale ukázalo, že nic nenasvědčuje tomu, že už je „to“ tady. Mohla jsem jít domů nebo počkat na „čekankách“. Já v bolestech nevěděla, jak se rozmyslet, a nakonec jsem zůstala. Muž si jel něco vyřídit, potom přijel a celou dobu tam trávil se mnou (jelikož nikdo jiný na pokoji nebyl).
Myslím, že je velice nevhodné, že „čekanky“ jsou přímo u porodních boxů a že vystrašené maminky, včetně mě, poslouchají, jak ostatní rodí. Každá se bojíme a toto na optimismu nepřidá. Bolesti byly v poledne už tak silné, že byl čas natočit další monitor. Vyšetření asi v 17 h ukázalo, že už se „to“ začíná rozbíhat. Následovalo dalších pár hodin „utrpení“ ve sprše a na balonu. V sedm hodin večer mě odvedly na porodní box, píchly plodovou vodu a rozdýchávaly se mnou kontrakce. Pak přišel porodník, zkontroloval všechno a po třech zatlačeních byla Kačenka na světě. Narodila se ve 20:45 h. Samotný porod není vůbec nic proti těm kontrakcím. A jak se říká, že se časem zapomene, tak to není pravda, to se nedá zapomenout. Ale ten pocit, přivést miminko na svět, si prostě musím jednou zopakovat.
Kateřina