Vaše příběhy: Porod v Rumburku a v Kladně

Vybíráte porodnici? Zkušenosti maminek vám možná pomohou.
Vaše příběhy: Porod v Rumburku a v Kladně
Rumburský porod úzkou pánví přišel o necelé tři týdny dřív.
 
Klepněte pro větší obrázek

Byla jsem na počátku 38. tt a UTZ vyšetření ukázalo, že miminko váží asi 3 kg a pan doktor prohlásil, že pokud dnes neporodím (vtipné – měla jsem termín až za necelé 3 týdny), porod mi vyvolají, aby nenastaly komplikace kvůli mé úzké pánvi. „Chytla“ mě záda Ten den odpoledne mě rozbolela záda. Bolesti se stupňovaly, a tak jsem hopsala na míči. Plodová voda ještě neodtekla, ale stahy přicházely po 4 minutách. V 17:15 h jsme s přítelem vyrazili do porodnice. Nemohla jsem tomu uvěřit, miminko se už hlásí na svět! Při příjmu jsem byla vyděšená, protože o kousek dál se k porodu chystala křičící maminka, která prý rodila 4. dítě. Děsila jsem se: „Ježíši, jak to bude vypadat se mnou, když rodím poprvé?!“ Chtěla jsem utéct.
 
Přítel byl stále se mnou a dodnes jsem za to vděčná, protože mi byl velikou oporou, podporoval mě, hladil, utěšoval, nedokážu si představit, kdyby tam nebyl. Když byly kontrakce opravdu silné, zakřičela jsem občas bolestí a prosila sestřičku, aby mi něco píchla. Odmítla, prý už bylo pozdě. Chtělo se mi brečet. Nakonec jsem párkrát zatlačila a ve 21:45 h se nám narodil krásný a zdravý Tomášek. Měřil 47 cm a vážil 2800 g. Byl to nádherný pocit, když mi ho položili na bříško. Zatím co mě pan doktor zašíval, miminko nám očistili, změřili a zvážili.
 
Po dvou hodinách si sestřičky Tomáška odnesly, abych se osprchovala a prospala. Těšila jsem se, až mi miminko ráno přinesou. Tak se bohužel nestalo, protože mi nebylo dobře a omdlévala jsem. Přes noc jsem ztratila mnoho krve, ale hůř jsem prožívala to, že jsem kvůli tomu nemohla mít u sebe miminko. Zpočátku ho přinesli jen na kojení, ale byla jsem vděčná i za to. V porodnici jsem byla naprosto spokojená. Lékaři i sestřičky se o nás hezky starali, poradili s kojením, koupáním. Já osobně bych ji vřele doporučila.
Petra Novotná, Šluknov

V Kladně jsou „čekanky“ vedle porodních boxů.
 
Klepněte pro větší obrázek
Pravidelné nepatrné bolesti začaly 12. května 2008 ve 4 h ráno. Bolest sílila, a tak jsem nechtěla nic nechat náhodě a o hodinu později se jelo do nemocnice v Kladně. Na příjmu jsem musela vyplnit nespočet papírů. Vyšetření ale ukázalo, že nic nenasvědčuje tomu, že už je „to“ tady. Mohla jsem jít domů nebo počkat na „čekankách“. Já v bolestech nevěděla, jak se rozmyslet, a nakonec jsem zůstala. Muž si jel něco vyřídit, potom přijel a celou dobu tam trávil se mnou (jelikož nikdo jiný na pokoji nebyl).
 
Myslím, že je velice nevhodné, že „čekanky“ jsou přímo u porodních boxů a že vystrašené maminky, včetně mě, poslouchají, jak ostatní rodí. Každá se bojíme a toto na optimismu nepřidá. Bolesti byly v poledne už tak silné, že byl čas natočit další monitor. Vyšetření asi v 17 h ukázalo, že už se „to“ začíná rozbíhat. Následovalo dalších pár hodin „utrpení“ ve sprše a na balonu. V sedm hodin večer mě odvedly na porodní box, píchly plodovou vodu a rozdýchávaly se mnou kontrakce. Pak přišel porodník, zkontroloval všechno a po třech zatlačeních byla Kačenka na světě. Narodila se ve 20:45 h. Samotný porod není vůbec nic proti těm kontrakcím. A jak se říká, že se časem zapomene, tak to není pravda, to se nedá zapomenout. Ale ten pocit, přivést miminko na svět, si prostě musím jednou zopakovat.
Kateřina
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře