Vaše příběhy: Porod U Apolináře a v Jičíně

Vybíráte porodnici? Zkušenosti maminek vám možná pomohou.
Vaše příběhy: Porod U Apolináře a v Jičíně
Žádné kedlubnové zelí, to se Maruška dere na svět!
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Náš příběh začal 27. 4. 2009 v 1:30 ráno. Probouzím se a cítím, že se „tam“ vevnitř něco děje. Že by už konečně? Podle termínu měl být náš špuntík už šest dní na světě. Jenže hned mi blesklo hlavou, že jsme měli k obědu výborné mamčino kedlubnové zelí, takže jsem těžkotonážně vstala z postele a odešla na záchod.Po 10 minutách bylo po tom „divném“ pocitu a já opět ulehla do postele a usnula. Ale to netrvalo dlouho! Žádné kedlubnové zelí! Mařenka se chystá na svět! Teď už se pořádně a bezpečně ohlásila. Jsou skoro 4 hodiny ráno. Odjíždíme s přítelem a moji maminkou do porodnice. Po cestě mám ještě sílu na vtípky, jen poskakování auta po „kočičích hlavách“ mi opravdu není příjemné.
 
Maruška předběhla tátu
U Apolináře vládne ticho. Na příjmu mi hned sestřička natáčí monitor, ale mimi se v bříšku uklidnilo, takže nic neukazovalo na to, že by Maruška chtěla na svět. Krátké vyšetření to jen potvrdilo. To už bylo 6 hodin. Přesto jsem zůstala v porodnici a přítel s maminkou odjeli, s tím, že až bude čas, sestřička zavolá. Jenže jen co jsem si lehla na předporodním pokoji, Maruška se opět hlásila o slovo, ale tentokrát už vážně. Od příšerné bolesti v kříži mi pomáhalo chození. Sestřička nachystala teplý pás s ovesnými klíčky na uvolnění bolesti zad, ale na ten už nedošlo.
 
Před 8. hodinou mě paní doktorka bere rovnou na porodní sál. Doprovází mě už porodní asistentka, která je se mnou po celou dobu. Pomáhá mi s dýcháním, uklidňuje mě, povzbuzuje... Už nestačíme ani zavolat budoucímu tatínkovi, tak rychle se chce Marušce na svět. Je 8:51 a já najednou slyším křičet Marušku! Nedokážu popsat ten nádherný pocit a už ji držím v náručí! Je krásná...!
 
V porodnici jsme strávily 6 dní. Po celou tu dobu se o nás perfektně, profesionálně starali. Lékařům a sestřičkám patří můj veliký dík. Jsem ráda, že se naše Maruška narodila právě v pražské porodnici U Apolináře.
Markéta
 
„Rychlík“ Gábinka se narodila v porodnici v Jičíně. 
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Když jsem zjistila, že čekám miminko, byl listopad a já jsem ještě chodila do školy. Naštěstí do posledního ročníku. Bála jsem se, jak na to budou reagovat naši, ale nebylo to tak hrozné. Udělala jsem si test, u kterého byla i mamka. Byl to šok i radost najednou. Mamka hned říkala „Co budeš dělat?“ a podobně, ale že to nechá na mně. Přece jsem byla plnoletá. Chvilku to trvalo, ale rozhodla jsem se, že budu máma. V duchu mi běželo, co když je to moje jediná šance mít miminko, a až poté jsem to oznámila příteli.
 
Těhotenství jsem prožívala v naprostém klidu, žádné ranní nevolnosti a podobně, jen jsem si ho moc neužila, protože až do samého konce jsem chodila do školy. Když jsem se dověděla, že čekáme holčičku, byla jsem šťastná jak blecha. Každou volnou minutu jsem strávila klábosením na chatu s maminami i těhulkami.
 
Rady z chatu
Termín porodu jsem měla 4. 7. 2009. Byla sobota 20. června kolem 18. hodiny a já si sedím u počítače... Vydám se na záchod, a jak tak koukám, na kalhotách byl jemně narůžovělý hlen. Tak se hned běžím poradit na chat, co to je. „Může to být hlenová zátka, jeď do porodnice,“ radily mi, ale já ještě čekala. Asi po dvou hodinách jsem začala mít kontrakce po šesti minutách. Zavolala jsem do jičínské porodnice. Tam mi řekli: „Dejte si horkou koupel, a pokud bolesti zesílí a kontrakce zkrátí, přijeďte.“ Šla jsem se naložit do koupele, ale kontrakce se nezměnily. V klidu jsem šla spát. Ráno na kalhotkách mokrá skvrna. Plodová voda? Nesmysl, termín mám přece až 4. 7., tak jsem se zeptala holek a ony že to bude určitě plodová voda, ať jedu. Ale žádné bolesti jsem neměla, kontrakce nepravidelné, tak jsem si dupla, že ještě nejedu. Odpoledne mi to nedalo, a s přítelem jsme vyrazili do jičínské porodnice. Otevřená jsem už byla, tak mě šoupli na hekárnu. Chodila jsem po místnosti sem a tam. Sestřička každou chvilku přicházela, brala krev a kontrolovala ozvy.
 
Kontrakce a bolest už pomalu přicházely. V 5:30 jsem už tušila, že miminko chce na svět, že to přichází a přítel, který jel pro zbytek věcí, stále nikde. Ležela jsem tam na posteli a cítila potřebu tlačit. Najednou se seběhly sestřičky a doktorka. Nohy šly nahoru, a v tom se otevřely dveře a tam přítel. Byla jsem ráda, že to stihl. V klidu jsem porodila. Na první kontrakci tři zatlačení a malá byla venku. Byla tak krásná. Přítel šel přestřihnout pupeční šňůru, ale nějak mu to nešlo, tak paní doktorka pomohla. Porod byl rychlý a ani to nebolelo. Gábinka se narodila 21. června na první letní den v 17:39... Na tento zážitek nikdy nezapomenu, a už se těším na druhé...
 
Když nás převezli na novorozenecké oddělení, těšila jsem se, že mi vše ukážou, poradí, ale bohužel jsem byla zklamaná. Techniku kojení mi ukázali špatnou, přebalení, koupáni vůbec, a když jsem šla za sestřičkou, jen mi řekla: „Máme i jiné starosti a nezbývá čas ukazovat to každé mamince, musíte nás omluvit.“ Myslím si, že každé prvorodičce by měli vyhovět a vše ukázat. Abych věděla, jak malou koupat, jsem si musela říct až v den odchodu. A navíc to ještě ukázali na cizím miminku, takže jsem si to nemohla zkusit sama. Tím mě jičínská porodnice zklamala. Byla jsem šťastná, když nás čtvrtý den pouštěli domů, ale kvůli žloutence jsme se musely vrátit. Brečela jsem, ale na dětském oddělení nás mile překvapili. Ve všem mi vyhověli, ukázali, poradili, byli milí.
 
Gábinka se má čile k světu. Roste jako z vody. Bohužel už nekojím (měla jsem málo mlíčka a bylo slabé). Když se na mě malá usměje, jsem ta nejšťastnější maminka na světe a jsem ráda, že jsem se tenkrát rozhodla si ji nechat.
 
Chci i takto poděkovat personálu v jičínské porodnici, protože až na pár výjimek mám pěkné vzpomínky. Přeji všem zdravé, krásné, hodné miminko a co nejlepší porod, třeba jako jsem měla já.
Zuzka Sechovcová
 
Milé čtenářky, zajímají nás Vaše zážitky z porodu a hodnocení porodnice. Pošlete nám svůj příběh i s fotkou na e-mail: betynka@burda.cz
 
Názory autorů nevyjadřují názory redakce.
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře