Vaše příběhy: Byla jsem na potratu a přesto máme Adélku

Když jsme s partnerem zjistili, že jsem těhotná, řešili jsme, zda si miminko nechat, a bylo to opravdu těžké…
Vaše příběhy: Byla jsem na potratu a přesto máme Adélku

Zrovna jsem v práci postoupila na lépe placenou pozici, navíc už mám skoro 4letého syna a bydlíme s rodinou přítele. Takže jsme se báli, že bychom miminko finančně nezvládli a domluvili se na potratu.

Potrat – pro mě naprosto nemyslitelná věc, ale v dané situaci asi „nejlepší“, i když nejbolestnější řešení. Zákrok jsem sice podstoupila, ale po deseti dnech při kontrole byl na UTZ malý človíček. Miminko jsem si tedy nechala.

Adélka byla otočená koncem pánevním, ale měla natažené nožky, takže si paní doktorka myslela, že budu moci rodit přirozeně. Moc jsem se těšila, až mi jí, čerstvě narozenou, položí na prsa. Syn se narodil předčasně, takže u něj jsem to štěstí neměla.

Ale Adélka začala mít špatné srdeční ozvy, proto došlo k císařskému řezu. Pobyla si několik dní v inkubátoru, já na JIP. Ve Vinohradské porodnici se perfektně starali o mě i o Adélku a nemám nic, co bych mohla personálu vytknout. Děkuji.

Katka Reisová

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře