Váš příběh: Týden po termínu jsem byla na balónech

Rozhodla jsem se, že i já pošlu příběh našeho porodu. Je to také proto, že už to bude 11 měsíců a je fakt, že některé detaily se mi pomalu vypařují z hlavy. Takto je budu mít aspoň uchované.
Váš příběh: Týden po termínu jsem byla na balónech

S manželem jsme se pro miminko rozhodli v podstatě ze dne na den. Miminko se nám povedlo zplodit během dvou měsíců, patříme k těm šťastným. Celé těhotenství jsem měla víceméně bezproblémové, od pátého měsíce jsem zůstala doma a užívala si. Chodila jsem pravidelně cvičit, plavat, na kurz, s kamarádkami na kafe.

Termín jsem měla stanovený na 19. 2. 2011. Tento den ale přešel a nic se nedělo. Ještě v pátek 25. 2. jsem byla cvičit na balonech. V noci na sobotu mě občas vzbudila malá bolest, nad ránem potom byly bolesti silnější (pořád ale žádná hrůza) a častější. Nejvíce mě mátlo to, že byly třeba po minutě, ale pořád se mi zdály strašně slabé. Nicméně porodnici máme pod kopcem, tak jsme si s manželem říkali, že tam sjedeme, když nás pošlou domů, nic se dít nebude.

Ráno po osmé hodině jsme dorazili na příjem. Na porod to ještě podle nálezu nevypadalo, ale když jsem měla týden po termínu, nechali si mě tam.

S manželem jsme šli do porodního boxu. Klystýr mi dělali až kolem poledne (manžel si odjel na oběd), jelikož porod moc nepostupoval. Když se manžel vrátil z oběda, píchli mi plodovou vodu, což mělo porod urychlit. Bolesti hodně zesílily (už nepomáhala ani sprcha, ve vaně jsem nevydržela), ale pořád jsem se neotvírala. Moje porodní asistentka mi tedy slíbila epidurál. Více než dvě hodiny mi tvrdila, že anesteziolog už je na cestě. Až poté, co se vyměnily služby, mi moje druhá porodní asistentka (mimochodem úplně skvělá) řekla, že epidurál dostat nemůžu, že by ještě více zmírnil kontrakce, které jsem i tak měla strašně slaboučké a porod ještě zpomalil. Místo toho mi dali kapačku, která měla porod podpořit. Žílu jsem měla napíchlou celou dobu kvůli streptokokovi.

Potom se konečně začalo něco dít a kolem osmé večer hodiny mi dala asistentka svolení tlačit. To už šlo všechno krásně hladce a Terezka se narodila ve 20:17, dokonce i bez nástřihu hráze. Jelikož jsem měla zkalenou plodovou vodu, Terezku mi okamžitě odnesli, aby ji mohl prohlédnout pediatr. Manžel odešel s ní a za chvilku se vrátil s Terezkou v náručí. Malá měla apgar skóre 9-10-10 a byla úplně zdravá.

Musím pochválit zlínskou porodnici, paní asistentku BC. Lenku Martincovou a sestřičky a laktační poradkyni na 3.patře. Dnes má Terezka skoro 11 měsíců, pomalu budeme končit s kojením a Terezka udělala v pondělí prvních pár krůčků úplně sama. Dodnes je pro mě tento den tím nejkrásnějším a na druhý porod se budu těšit a určitě budu chtít, aby manžel byl u porodu zase se mnou.

S pozdravem, Jana Čechová

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře