Váš příběh: Tajně jsem si přála jít na císaře

Od 15 let jsem se bála porodu. Začalo to tím, že moje starší sestra měla velmi těžký porod.
Váš příběh: Tajně jsem si přála jít na císaře

Její a další mnohá vyprávění mě přesvědčila, že děti kvůli porodu raději nechci. Dokonce i můj partner se smířil s tím, že chci dítě adoptovat, a respektoval mě celých 10 let.

O to větší překvapení bylo, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Dívala jsem se upřeně na dva proužky těhotenského testu a brečela, že porod nezvládnu. A ZVLÁDLA!

Tajně jsem si přála jít na císaře. Na jedné z mých předposledních kontrol mi paní doktorka oznámila: „Miminko je koncem pánevním. Maminko, budete muset jít na císaře.“ Den před porodem mě manžel zavezl na příjem, paní doktorka mi popsala, co se bude dít, a dala mi vybrat uspání celé nebo napůl.

Druhý den ráno v devět jsem už ležela na vozíku a tradá na operační sál. Za plentou na mě vykoukli dva páni doktoři, pozdravili mě, kývli na sestřičku, ta kývla na mě a snad do dvou vteřin jsem spala.

V mých jednatřiceti letech se v 9:14 císařským řezem narodil můj první syn – zdravý krásný chlapeček Lukášek. A protože jsem byla moc spokojená s přístupem i péčí na gynekologickém, porodním i novorozeneckém oddělení, chci všem lidem odtamtud poděkovat.

Jana Piňosová

Pošlete nám i vy svůj porodní příběh a fotografii miminka. Své příspěvky posílejte na e-mail: lucie.fumfalkova@mojebetynka.cz

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře