Ve dvě hodiny v noci mi odtekla plodová voda, a tak jsme se rozjeli do porodnice. Manžel u porodu nejdřív být nechtěl, ale nakonec jsme byli oba rádi, že jsme to prožili spolu. Kontrakce se zvyšovaly, ale pořád to bylo dobré.
Myslím, že mi hodně pomohlo cvičení gravidjógy. Byla jsem v klidu, manžel mě psychicky podporoval a sestřičky i doktoři byli moc příjemní.
Filípek přestal dýchat
Po několika kontrolách mi řekli, že rodím, a zakrátko přišel Filípek na svět. Horší než porod, bylo šití. Malého mi položili na břicho a pak následovalo klasické ošetření. Přesunuli jsme se na postel, kde mi Filípek cucal z prsu. Asi po hodině mu však spadla hlavička, protože přestal dýchat. Vyděšeně jsem křikla na manžela a pak nastal šrumec.
Oživování naštěstí dopadlo dobře, ale syn musel do inkubátoru, navíc se mu přidala žloutenka a moc nepřibíral, takže jsme si v porodnici pobyli. Vše však dohnal a nyní se těší na dalšího sourozence, který se narodí co nevidět. Já pojedu zase do Chrudimi a opět si přeju tu pohodu a vstřícný personál jako minule. Jenom už bez těch hrůzostrašných minut.
Veronika Křivská
Převzato z časopisu Betynka.
Podělte se i vy o svůj porodní příběh! Své příspěvky i s fotografiemi posílejte na e-mail:
lucie.fumfalkova@mojebetynka.cz