Ještě donedávna převažovaly srdeční vady získané, dnes je situace odlišná. Stále častěji se odborníci setkávají s tzv. defekty síní nebo komor, a to obvykle i po úspěšných operacích. Prognózu srdeční vady v těhotenství stanoví kardiolog ve spolupráci s porodníkem. Vychází nejen z druhu srdečního onemocnění, ale i z funkčního stavu a výkonnosti těhotné.
Podle sledovaných symptomů, jako jsou dušnost, bušení srdce, tachykardie (zvýšená srdeční činnost), cyanóza (modrofialové zbarvení kůže a sliznic způsobené nedostatečným okysličením krve), únavnost, kašel nebo otoky, se kardiopatie v těhotenství řadí do čtyř skupin neboli stupňů:
I. stupeň: bez obtíží při námaze — dušnosti, bušení srdce aj.
II. stupeň: v klidu bez obtíží, při námaze lehké obtíže projevující se shora uvedenými symptomy. U těchto dvou skupin je těhotenství přípustné za předpokladu pravidelných kontrol v prenatální poradně.
III. stupeň: se značnými namáhavými obtížemi, již při lehčí zátěži se objevuje promodrávání, dušnost, srdeční bušení, otoky, bolesti neboli píchání u srdce.
IV. stupeň: s projevy selhání v klidném stavu.
Při třetí a čtvrtém stupni je mamince doporučeno umělé ukončení těhotenství — interrupce.
Z porodnického hlediska je důležitá prevence potratu, předčasného porodu a pozdních potíží provázejících těhotenství — křeče, nevolnost, krvácení aj.
Těhotné se srdečními problémy jsou nejméně 14 dnu před termínem porodu hospitalizovány. Porod by měl být spojen s minimální námahou a nejčastěji se ukončuje vyjmutím plodu kleštěmi. Někdy je nezbytný porod císařským řezem za přítomnosti kardiologa na pracovišti vybaveném možnostmi moderní resuscitace. Čerstvá maminka musí být kontrolována na začátku šestinedělí kardiologem a bývá propuštěna z porodnického oddělení později na jeho doporučení a předána ke kontrolám do příslušného ambulantního zařízení.
Těhotné ženy trpící srdečními chorobami by se měly před plánovaným těhotenstvím poradit s kardiologem a řídit se jeho doručením.