Teprve přeměněné foláty jsou pro organismus kvalitativně hodnotnější a z biologického hlediska aktivnější. Právě folátům vděčíte za zdravý vývoj a růst miminka. Ovlivňují dostatečné prokrvení placenty a tím i výživu dítěte, nárůst počtu červených krvinek a jsou stěžejním faktorem, který snižuje výskyt vývojových vad, jako jsou rozštěpy páteře či patra, vývojové vady močového a pohlavního systému nebo srdečního septa. Přinášíme jednoduchý přehled, kdy tělo během těhotenství volá po zvýšené „dávce“ folátů spolu s nastíněním rizik, která vhodnou péčí minimalizujete.
Bezpečné početí
Optimálně by měla žena udržovat denní příjem kyseliny listové na 0,2 mg, což lze při respektování určitých stravovacích zásad dosáhnout selektivním jídelníčkem (tepelná úprava zničí až 95 % vitaminu a stejně tak dlouhé skladování potravin). Komplikace se však netýká pouze ideálního množství. Stejně tak stěžejní je i úspěšnost přeměny kyseliny listové na foláty. Neschopností tohoto procesu je totiž postiženo až 50 % všech žen. Jinými slovy, i přestože žena přijímá dostatek kyseliny listové, její tělo může trpět nedostatkem aktivních folátů. Oba dva problémy obchází látka zvaná Metafolin, která není závislá na aktivitě MTHFR enzymu, jenž přeměňuje kyselinu listovou na potřebné foláty. Pro bezpečné početí existuje pomyslné ochranné pásmo 906 nmol/l folátů, kterého dosáhnete už po měsíčním užívání 0,4 mg Metafolinu v kombinaci s kyselinou listovou.
„Je prokázáno, že užívá-li žena kyselinu listovou více jak rok před otěhotněním a pokračuje v něm i během těhotenství, znatelně snižuje pravděpodobnost předčasného porodu, a to až o 70 %,“ říká MUDr. Michal Koucký, Ph.D. z oddělení rizikového a patologického těhotenství Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.
První trimestr
Během celého těhotenství se požadavek organismu na kyselinu listovou zdvoj- až ztrojnásobí na 0,6-0,8 mg denně. Nicméně i zde platí předpoklad, že by to měly být spíše aktivní foláty, které tělo již využije. Zde je již zapotřebí sáhnout po doplňcích stravy, které organismu díky pravidelnému užívání zajistí dlouhodobě vyrovnané hodnoty.
„Zvýšení koncentrace folátů v době snažení a prvním trimestru těhotenství významně snižuje vrozené vývojové vady. V tomto období se jedná zejména o rozštěp páteře či rizikovou fázi uzavírání neurální trubice, která je spjatá s vývinem mozku a lebeční kosti,“ vysvětluje MUDr. Michal Koucký. Klíčová fáze vývoje neurální trubice probíhá v 2. až 3. týdnu, mnohdy tedy v období, kdy žena o svém těhotenství neví. Příjem kyseliny listové je tedy vhodné reflektovat již při snažení se o miminko. Nutno podotknout, že plod je závislý na zásobování folátů od svojí maminky, protože si sám neumí kyselinou listovou přeměnit.
Jak miminko roste…
Foláty ve druhém trimestru ve vývoji miminka ovlivňují správné utváření pohlavních a močových orgánů. Ve 20. týdnu těhotenství pak na kontrole u svého lékaře absolvuje maminka mj. kontrolu srdíčka miminka, kde se lékař kontroluje vyvinutí srdečního septa. Právě foláty totiž stojí za vyvinutím srdíčka a nejen jeho. Ve třetím trimestru je kyselina listová velmi důležitá pro prokrvení placenty, která je základem pro správnou výživu rostoucího dítěte. Díky folátům se cévy v placentě správně roztahují a díky dostatečnému prokrvení pak miminko dobře roste a nemá potřebu se drát na svět dříve. Foláty mají vliv na porodní váhu novorozence a pro nastávající maminku znamenají pomocníka v minimalizaci předčasného porodu. Ani po porodu však význam kyseliny listové neklesá a kojící žena by měla udržovat denní příjem na 0,6 mg, neboť zvyšuje tvorbu mléka. V době kojení se dostává přeměněná kyselina listová prostřednictvím mateřského mléka do tělíčka miminka, a tím podporuje jeho krvetvorbu a růst. Jejím užíváním si může být novopečená maminka jistá, že i regenerace jejího vlastního organismu po zdravotně zátěžovém období, bude rychlejší.