Těhulky a štítná žláza

Každá dvacátá těhotná žena je postižena onemocněním štítné žlázy neboli tyreopatií, a každá desátá těhotná je postižena nedostatkem jódu. Přitom porucha štítné žlázy se musí léčit na začátku těhotenství, aby se minimalizovala zdravotní rizika přenášená na plod. Odborníci proto na nastávající maminky apelují, aby péči o štítnou žlázu nepodceňovaly. Jak jste na tom vy?
Těhulky a štítná žláza

Mezi nejčastější poruchy štítné žlázy v České republice patří její snížená funkce neboli hypotyreóza. Je jí postiženo 5 % všech lidí. „Se sníženou funkcí štítné žlázy se ročně potýká přibližně 5000 těhotných, tedy každá dvacátá. Poruchy štítné žlázy mohou souviset právě s nedostatkem jódu, věk ženy přitom nemá na vznik tyreopatií vliv," vysvětluje MUDr. Eliška Potluková, Ph.D., z 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.

Vyšetření na vyžádání

„Plošný povinný screening štítné žlázy u těhotných žen není na našem území dosud zaveden. Je tedy na ženách samotných, aby si jej u svého gynekologa nebo praktického lékaře vyžádaly co nejdříve po otěhotnění a nejlépe ještě předtím. Pokud by ho chtěly zaplatit ze svého, tak se jedná o částku několika set korun," dodává MUDr. Eliška Potluková. Štítná žláza hraje zásadní roli při správném vývoji mozkové tkáně plodu, vnitřních orgánů i svalstva. U narozených miminek se pak automaticky provádí mezi 48 až 72 hodinami po porodu testování na tyreostimulační hormon (hormon hypofýzy, podvěsku mozkového, který řídí funkci štítné žlázy) odběrem z patičky. V případě nestandardních hodnot se okamžitě zahajuje léčba.

Klepněte pro větší obrázek

Důležitý jód

Doporučený denní příjem u běžné populace v dospělém věku je 150 mikrogramů. U těhotných a kojících žen by se měl denní příjem jódu navýšit minimálně na 250 mikrogramů. Zdravá štítná žláza je schopná poradit si i s dávkami jódu kolem 300–600 mikrogramů. Nejisté, kolísavé, nebo naopak extrémně vysoké množství jódu zejména u nemocné štítné žlázy však mohou uškodit. Pravidelné užívání předem definovaných dávek v lécích nebo doplňcích stravy dává lékařům větší možnost pro zajištění optimálního příjmu jódu u těhotných žen," říká MUDr. Eliška Potluková. Překvapivě nejvýznamnějším zdrojem jódu v českých podmínkách je mléko a mléčné výrobky. Dalším podstatným zdrojem jsou mořské plody a ryby, ale v jídelníčku těhotných žen by se měly objevovat rozumně. Jejich stinnou stránkou je totiž kontaminace těžkými kovy. Dále pak potraviny s vyšším obsahem soli, například uzeniny, sušené polévky a polotovary. Tyto potraviny však rozhodně nepatří do zdravého jídelníčku. V případě soli zvolte klasickou jodizovanou sůl namísto mořské, která má výrazně nižší obsah jódu. Pokud pravidelně pijete minerální vody, věnujte pozornost obsahu jódu, který může být v některých případech extrémně vysoký. Pro zajištění ideálního množství bez výkyvů koncentrace prospěšných látek, jako je jód, kyselina listová nebo DHA, sáhněte po doplňcích stravy, jako je například femibion. Jak už ale bylo řečeno, základem je vyšetření štítné žlázy, které by vám mělo říct, jak na tom vaše tělo je, a z toho byste pak měla vycházet.

Klepněte pro větší obrázek

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře