Těhotná včera a dnes: Propastný rozdíl

Těhotenství (a mateřství vůbec) vnímáme dnes o dost jinak, než tomu bylo o generaci zpátky.
Těhotná včera a dnes: Propastný rozdíl

Maminky a děti se dnes těší nemalé pozornosti celé společnosti. Pečují o ně časopisy, internetové stránky, obchody, služby. „Rodič na dovolené“ sice měl a má peněz pořád málo, ale liší se okolnosti: Dnes jsme všichni vystaveni obrovskému komerčnímu tlaku, a abychom společensky obstáli, nevystačíme s kočárkem po sestřenici a opraným bodýčkem. Trendy je máma, která dobře vypadá a kromě péče o dítě (krásné, načinčané, chytré, miloučké) stíhá spoustu dalších věcí. K tomu jí dopomáhají tisíce „zaručených“ rad a mateřských manuálů. (Zatímco dřív si musela vystačit s jednou knihou a radou svojí matky.)

Porod podle představ
Dřív se s porodem nedělaly „štráchy“. Žádné předporodní kurzy, žádná těhotenská cvičení. Nácvik dýchání? Ne. Zkouška poloh při porodu? Ne. Když „to“ přišlo, jelo se zkrátka do porodnice, kde se nikdo s „rodícím kusem masa“ příliš nemazal. Heknout nahlas? Nepřípustné. Nakojit dítě hned po porodu? Nemyslitelné. Přebalit si svoje miminko? Kdepak. Až doma. Dnes si budoucí rodičky dopředu malují porod jako z pohádky. Pozorně vybírají porodnici, sestavují porodní plán, uvažují o nástřihu, klystýru, epidurálu, jestli rodit do vany nebo za doprovodu hudby. Plány jsou jedna věc, realita druhá. Máme sice velká očekávání a spoustu možností, ale o to bolestnější je srážka se skutečností. Maminky dnes mají své novorozence na pokoji, jsou podporované v kojení, ale pocity ponížení a nevlídnost lékařského personálu popisují stále.

Táta přímo na sále
Kde by si dnešní babičky pomyslely, že by s nimi jejich partner „rodil“? Ani ve snu. O narození potomka se otec dozvěděl po telefonu a miminko viděl zblízka až doma, protože veškeré návštěvy se omezovaly na stepování pod okny lůžkového oddělení. Dnes otcové asistují přímo na porodním sále. Vyzbrojeni foťákem nebo kamerou, dýchají à la pes v souladu se svojí partnerkou, masírují rodičce záda a přestřihávají pupeční šňůru. Kdo k porodu nechce, je odsouzen jako táta outsider. Do světa ryze ženských záležitostí nejsou muži přizváni, ale doslova vrženi od samého začátku těhotenství. Jestli jim jejich nová úloha svědčí, nebo naopak, příliš neřešíme.

Těhotná dnes:
„Podívejte se, jsem těhotná a mám krásné bříško!“
Nakoupím vypasované šaty a módní těhotenské topy, ať pupík pěkně vynikne.
Držím se a jím zdravě. Nechci přibrat víc než deset kilo.
Je mi třicet a plánuju první miminko. Nejdřív je třeba zařídit byt, hypotéku, kariéru a najít toho správného muže.
Partner se mnou chodí na ultrazvuková vyšetření a povídá si s miminkem v bříšku. 

Těhotná před třiceti lety:
Jsem „v tom“! Ten svůj „buben“ už ani neunesu.
Zamaskuju břicho širokou halenou.
Musím jíst za dva.
Je mi dvacet, dvaadvacet a čekám dítě. Proč to odkládat, bydlet můžeme u rodičů.
Těhotná jsem já, nikoli můj manžel.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře