Těhotenství: Vysoká škola plánování

Když se narodí dítě, nestanete se jen matkou, ale také manažerkou, logistkou... a kdo ví, čím ještě.
Těhotenství: Vysoká škola plánování
Zajistit během rodičovské dovolené chod domácnosti a vyjít při tom z pravděpodobně nejnižšího příjmu, který žena ve svém produktivním věku má, kdy musí zároveň počítat s vyššími výdaji, není zrovna procházka růžovou zahradou. Už jenom při naplánování rodičovské dovolené, resp. čerpání rodičovského příspěvku, se člověk musí orientovat v řadě věcí: pojištění, poplatky u lékaře (ministerstvo zdravotnictví), jesle, školky, školy (ministerstvo školství), dávky státní sociální podpory (ministerstvo práce a sociálních věcí). Nároků na matku – ministryni mateřství – je dost. A co její kompetence? Však to znáte samy…
 
Trocha terminologie
O každé mámě, která je s malým děckem doma, se lidově říká, že je „na mateřské“. Fakticky ale mateřská dovolená začíná zpravidla 6 týdnů před plánovaným datem porodu a trvá dalších 28 týdnů od narození dítěte. (Pokud matka porodila dvě a více dětí, náleží jí mateřská dovolená v délce 37 týdnů.) Po skončení mateřské dovolené je matce na její žádost zaměstnavatel povinen poskytnout rodičovskou dovolenou, a to maximálně do tří let věku dítěte. A jak už název napovídá, na rodičovskou dovolenou může nastoupit i otec, a to ode dne narození dítěte. Po dobu mateřské dovolené náleží ženě tzv. peněžitá pomoc v mateřství. Po dobu rodičovské dovolené náleží rodiči tzv. rodičovský příspěvek. Zároveň si může neomezeně přivydělávat, výše příjmu nemá na pobírání tohoto příspěvku vliv.
 
Kdo a kde žádá
Na rodičovský příspěvek má nárok rodič, který po celý měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují kontaktní místa úřadů práce podle místa trvalého bydliště rodiče, který dávku nárokuje. Adresy kontaktních míst najdete na http://portal.mpsv.cz/ssp/local, formulář žádosti na http://forms.mpsv.cz/sspforms/.
 
Kouzlo PPM
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je důležitá pro následnou volbu čerpání rodičovského příspěvku. Pokud totiž ženě nevznikne nárok na PPM (např. studentce, která nepřeruší studium), může čerpat rodičovský příspěvek jen v pomalém tempu. Naopak o rychlejší čerpání rodičovského příspěvku můžete požádat jedině, pokud vám náleží PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den.
 
Záhady kolem pojištění
Za příjemce rodičovského příspěvku platí zdravotní pojištění stát. Pokud jste osoba samostatně výdělečně činná a máte v daném kalendářním roce nárok na rodičovský příspěvek, považuje se samostatně výdělečná činnost za vedlejší samostatně výdělečnou činnost a plátcem pojistného je také stát. Stát platí matce pojistné i v případě, že se rozhodne pečovat o dítě déle, než je doba, kdy pobírá rodičovský příspěvek. Je ale třeba se včas informovat – na úřadech práce, ve zdravotní pojišťovně apod. Jako všude, i tady platí: „Líná huba…“ Stát analogicky hradí pojištění i muži, který pečuje o dítě, nicméně stát hradí pojistné vždy pouze buď otci, nebo matce, nikoli oběma najednou.
 
Matka-studentka
Mirka Kubiasová před pár dny nastoupila na mateřskou dovolenou. Musela přerušit studium na vysoké škole, porod ji čeká asi za měsíc. Samozřejmě se informovala na místním úřadu práce na odboru státní sociální podpory, kde jí sdělili, že nebude mít nárok zvolit si délku čerpání rodičovského příspěvku. „Říkáme si teď s partnerem, že by mohl o rodičovský příspěvek požádat on, zvolili bychom tříletou variantu. Já bych doma pečovala o miminko a zároveň bych si přivydělávala jako OSVČ překlady.“ Na úřadě jí ale nebyl schopen nikdo pořádně poradit, jak je to se zdravotním pojištěním. „Jedna úřednice řekla, že se mám nahlásit na úřadu práce, druhá, že se stačí nahlásit na pojišťovně, kde uvedu, že celodenně pečuji o dítě. Upřímně řečeno, moudrá jsem z toho nebyla…,“ svěřuje se Mirka, která se coby studentka fakulty humanitních studií v této oblasti orientuje velice obtížně.
 
Tereza Součková, externí spolupracovnice Českého helsinského výboru, vysvětluje: „Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má studentka tehdy, jestliže přerušila studium a zároveň splňuje obecné podmínky pro výplatu peněžité pomoci v mateřství. Studentka má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 254 Kč za den, to znamená, že není splněna podmínka pro možnost zvolení si varianty rychlejšího čerpání, kde je podmínkou peněžitá pomoc v mateřství ve výši alespoň 380 Kč za den.“ Vyplývá z toho, že studentka může pobírat rodičovský příspěvek v klasické podobě.
 
„V případě, že by rodičovský příspěvek pobíral otec dítěte (rodičovský příspěvek může čerpat kterýkoli z rodičů bez ohledu na to, zda jsou manželé), stát by hradil za Mirku pojistné na veřejné zdravotní pojištění tehdy, jestliže by pokračovala ve studiu na vysoké škole v denní formě studia, a to nejdéle do jejích 26 let,“ dodává Tereza Součková.
 
Klepněte pro větší obrázekTřetí rok se blíží
Aby mohla Jana Franková začít od tří let věku Zuzanky pracovat, potřebuje ji umístit do školky. Je ve složité finanční situaci. Sama přiznává, že se málo informovala. „Myslela jsem si, že když mám nastaveno čerpání rodičovského příspěvku na čtyřletou variantu a nastoupím do práce už po třech letech, stát mi peníze může vyplatit jednorázově. Když mi úřednice na oddělení státní sociální podpory sdělila, že to není možné, nevěděla jsem, co dělat,“ svěřuje se Jana. Teď jsou Zuzance dva a půl roku a Jana hledá školku, kde by její dceru přijali jen na čtyři hodiny denně, aby nepřišla o rodičovský příspěvek. Jednou zvolenou rychlost čerpání rodičovského příspěvku prostě měnit nelze. Co se týče návštěvy školky, nárok na rodičovský příspěvek má i ten rodič, jehož dítě mladší tří let navštěvuje jesle nebo MŠ maximálně pět kalendářních dnů v měsíci. Od tří let může být v zařízení buď 4 hodiny denně, nebo
5 kalendářních dnů bez ohledu na délku trvání pobytu. Potvrzení o délce pobytu v předškolním zařízení se přikládá k žádosti o rodičovský příspěvek.
 
Pro matku tříletého dítěte, která nechce přijít o rodičovský příspěvek, by mohla být řešením kratší pracovní doba. Tereza Součková z ČHS říká: „Na kratší pracovní době se lze (i dle zákona) se zaměstnavatelem dohodnout. Problémem však zůstává, že zákon v tomto ustanovení hovoří o tom, že zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět jen tehdy, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody...“
 
Zaměstnavatel a povinnosti
„Nastavila jsem si klasické tříleté čerpání rodičovského příspěvku – byla jsem dohodnutá se zaměstnavatelem, že po třech letech nastoupím do práce. Teď bych potřebovala být se synem ještě alespoň rok doma. Je alergik s atopickým ekzémem, ve školce by měl problém se stravováním,“ popisuje situaci Kamila Valášková. Zaměstnavatel jí ale nevyhověl, neprodloužil rodičovskou dovolenou, ani nesouhlasil se sníženým úvazkem. V současné době se Kamila rozhoupává k radikálnímu řešení – musí ukončit pracovní poměr.
 
Jaké jsou vlastně povinnosti zaměstnavatele vůči rodiči na rodičovské dovolené? „Zaměstnavatel nemusí vyhovět žádosti o prodloužení rodičovské dovolené, neboť ze zákona (§ 196 zákoníku práce) vyplývá, že zaměstnavatel je povinen zaměstnankyni (po skončení mateřské dovolené) a zaměstnanci (od narození dítěte) poskytnout rodičovskou dovolenou v rozsahu, o jaký požádají. Rodičovskou dovolenou je však zaměstnavatel povinen poskytnout nejdéle do 3 let věku dítěte, tedy poskytnout rodičovskou dovolenou ve větším rozsahu není jeho povinností,“ zdůrazňuje Tereza Součková.
 
Kdo žádá o neplacené volno, měl by vědět, že pokud mu ho zaměstnavatel poskytne, nevzniká zaměstnanci nárok na náhradu mzdy. Neodpracované dny a absence mzdy mají dopady na nárok zaměstnance na dovolenou, zápočet doby pro účely důchodového zabezpečení, ale také například na zdravotní pojištění zaměstnance. A co v případě, rozhodne-li se rodič nastoupit do práce dřív? „Zaměstnavateli lze oznámit zájem o předčasný návrat do zaměstnání kdykoli před skončením rodičovské dovolené, avšak zaměstnavatel není povinen této žádosti vyhovět,“ upozorňuje Tereza Součková.
 
Co všechno tedy při plánování RD zohlednit:
Svoji finanční situaci. Např. při klasickém čerpání rodič na příspěvku obdrží celkově více, ale při pomalejším čerpání má zajištěn alespoň minimální příjem až do čtyř let věku dítěte apod.
 
Svoje „mateřské choutky“. Pokud chcete mít do skončení rodičovské dovolené další dítě, zjistěte si včas podrobnosti o nástupu na mateřskou dovolenou (nárok na PPM, ochranná lhůta, dohoda se zaměstnavatelem apod.).
 
Vztahy se zaměstnavatelem (dohoda o opětovném nástupu do zaměstnání, ochota poskytnout po dovršení tří let věku dítěte neplacené volno apod.).
 
Možnost umístit svoje dítě do předškolního zařízení (je-li v místě vašeho bydliště školka nakloněná tomu, přijmout dítě jen na čtyři hodiny denně apod.).
 
Svoje odhodlání (jak dlouho se chcete plně věnovat svému dítěti doma, jak důležitá je pro vás pracovní kariéra apod.).
 
Nevyzpytatelné cesty osudu. Ne vše se podaří předem „nalajnovat“, obzvlášť jedná-li se o děti. Pokud chcete nebo musíte změnit plány, posbírejte co nejvíce informací. Ovšem - jak napovídá tento článek -  co se čerpání rodičovského příspěvku týče, mnoho prostoru k improvizaci mít nebudete.
 
Kde najdete více informací:
www.portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp
www.helcom.cz/download/rodicovska_dovolena/brozura_vyuzivani_rodicovske_dovolene.pdf 
www.mpsv.cz/cs/4
www.cssz.cz 
Nebojujte s úřady 2008. Průvodce pro rodiče (vydalo Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství)

Na internetu funguje také několik dobrých poraden:
www.aperio.cz – webové stránky APERIA – Společnosti pro zdravé rodičovství
www.helcom.cz – webové stránky Českého helsinského výboru

Vášniví hledači informací mohou listovat přímo v zákonech (na www.Zakony-online.Cz):

Zákon 117/1995 Sb. (Zákon o státní sociální podpoře)
Zákon č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce)
Zákon č. 48/1997 Sb. (Zákon o veřejném zdravotním pojištění)
Zákon č. 187/2006 Sb. (Zákon o nemocenském pojištění)
 
Text: Alena Bartošová
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře