Většina z nás přijímá harmonogram různých testů a vyšetření s nucenou daností a vlastně ani nevíme, že některé screeningové metody podstupovat nemusíme, pokud s nimi máme bytostný problém. Často si převezmeme těhotenskou průkazku s důvěrou a pak zamíříme kamkoli, kam nás náš gynekolog vyšle. Jenže i v prenatální péči máme možnost volby. Nic není nutnou podmínkou pro to, aby vás vůbec pustili na porodní sál, třebaže se to tak může zdát.
Gynekoložka Radka Gregorová z Lékařského domu v Praze 7 vysvětluje, že v klíčových momentech rozhoduje o předporodní péči vždycky matka. Podle jejích slov jen na ní záleží, jestli všechna vyšetření a krevní testy absolvuje. „Lékař je tu od toho, aby matce vyšetření doporučil, seznámil ji s fakty, možnostmi a alternativami, ale i možnými riziky,“ vysvětluje. Znamená to tedy, že i kdybyste se v krajním případě rozhodla, že necháte své těhotenství plynout naprosto přirozeně bez jakéhokoli dohledu lékaře, máte na to do plné právo. Za vývoj vašeho miminka jste primárně zodpovědná vy. Proto některý gynekolog, aby byl z obliga, po vás který možná bude chtít podepsat tzv. negativní reverz, kterým tuto odpovědnost plně přijímáte.
Svatá trojice
I když každá z nás přistupuje ke svému těhotenství odlišně, přesto je lepší pro o klid v duši některá vyšetření podstoupit. Radka Gregorová doporučuje alespoň základní ultrazvuková. Tedy kombinovaný genetický screening v prvním trimestru, který dokáže až v 90 % rozpoznat riziko postižení Downovým syndromem, dále ultrazvukové vyšetření ve 20. týdnu těhotenství, které odhaluje možné vrozené vývojové vady, a ještě vyšetření ultrazvukem ve 30. týdnu těhotenství, jež je důležité pro posouzení růstu plodu. Asi nikdo nepochybuje o tom, že jsou důležité i krevní testy odhalující možné přenosné choroby ( HIV, syfilis, žloutenka typu B) a RH faktor nebo pravidelné měření tlaku či hladiny cukru v moči. Ale je skutečně nezbytný takzvaný orální glukózový toleranční test (OGTT), který se provádí nalačno a znamená pro těhotnou, že sedí hladová několik hodin v čekárně, aby mohla absolvovat tři náběry krve po dvou hodinách?
Těhotenská cukrovka
Osobně jsem si prošla OGTT testem třikrát. Poprvé jsem se z něj oklepala snadno, podruhé jsem ho absolvovala s následnou silnou migrénou, při třetím těhotenství jsem snášela dlouhé čekání s prázdným žaludkem nejhůře a chvílemi se bála, že vážně omdlím.
Hlavou se mi honilo: „Díky bohu, že tohle už nikdy více.“ Ve všech případech totiž byl výsledek negativní, takže jsem odcházela s pocitem, že celé to nepohodlí se odehrálo zbytečně.
Vím, že podobně to vnímají i další nastávající maminky. Radka Gregorová má na testy odhalující těhotenskou o cukrovku jiný názor: „Mnohé ženy považují OGTT test za zbytečný, protože se domnívají, že nepatří do rizikové skupiny. Přitom ale nemusíte mít pro cukrovku žádné příznaky a může se vám v období těhotenství objevit. Riziko gestačního diabetu pak stoupá s věkem matky po 25. roce života a u žen nad 30 let je riziko ještě vyšší,“ objasňuje, proč se provádí test téměř u všech těhotných žen, a doplňuje, že pokud nastávající maminka odmítne tento typ měření krevního cukru, pak lékař dotyčné provede odběr glykemie nalačno a tzv. glykovaný hemoglobin, který ovšem podle lékařky není plnohodnotnou alternativou.
Neodhalená těhotenská cukrovka přitom představuje pro dítě i matku řadu možných komplikací, může stát za vznikem vývojových vad. V krajním případě dokonce někdy končí smrtí plodu v děloze. Když tedy člověk zváží pro a proti, nejspíš sám uzná, že i nepříjemný test má svoje opodstatnění.
Amniocentéza
Další často diskutovanou metodou vyšetření je i odběr plodové vody přes stěnu břišní. I amniocentéza má řadu odpůrkyň, které tvrdí, že když vyjde negativně screening v prvním trimestru, je pak zejména u žen starších třiceti pěti let zbytečným zásahem, protože zvyšuje riziko potratu a úniku plodové vody. Při představě, jak mi někdo bodá do břicha jehlu, jsem byla ráda, že toto vyšetření mě zcela minulo. A že na něm moje gynekoložka netrvala, třebaže mi bylo šestatřicet. Radka Gregorová objasňuje, že odběr vzorků z plodové vody se provádí v případech, kdy je zvýšené riziko, že by mohlo mít dítě nějakou genetickou nebo vývojovou vadu.
Podívejte se na video, jak probíhá odběr plodové vody:
„V praxi se provádí odběr plodové vody na základě pozitivního screeningu (triple testu), při abnormálním ultrazvukovém nálezu nebo u žen nad 35 let,“ přičemž dodává, že riziko možných komplikací není vysoké, postihuje asi 1 % žen. Ještě doplňuje, že tato invazivní metoda už má plnohodnotnou neinvazivní alternativu (PrenatalSafe Karyo), kdy se možné poškození plodu ověřuje speciálním testem z krve matky a nehrozí u toho riziko vůbec žádné. Slabinou je zatím jen vysoká cena.