Spokojené bříško

Výživa kojenců a zavádění příkrmů sice není žádná věda, ale pár pravidel pro spokojená bříška nejmenších strávníků je přece jen vhodné dodržovat.
Spokojené bříško

Děťátka ve svém prvním roce ztrojnásobují svoji váhu a rostou rapidním tempem. Od kojence k dítěti, které zkouší první krůčky, uběhne pouhopouhých dvanáct měsíců! Abychom miminkům jejich růstové tempo nebrzdili a sobě připravili zábavu při hnětení a strouhání, nabízíme pár tipů, jak se k příkrmům obratně postavit.

0–4 měsíce – PLNÁ MLÉČNÁ VÝŽIVAKlepněte pro větší obrázek

Hlavní nabízenou složkou výživy děťátka v tomto období je mateřské nebo kojenecké mléko, které obsahuje veškeré potřebné látky tak, aby miminko plně prospívalo. Strava je výhradně mléčná. Ačkoli se může zdát, že jen mléko je nuda, v této fázi kojencům nenabízíme nic dalšího. Ani čaj nebo vodu. Plná mléčná výživa je svým složením uzpůsobena tak, aby organismus dítěte byl optimálně nejen vyživován, ale i hydratován. Jen v nejparnějším létě je po konzultaci s pediatrem možné přikročit k přidávání pár lžiček čaje nebo kojenecké vody. Pamatujme, že v prvním roce života dítěte nikdy žádné pití ani stravu, kterou dítěti nabízíme, nedoslazujeme. Ani cukrem, ani medem!

5.–7. měsíc – PRVNÍ NEMLÉČNÉ PŘÍKRMY

U miminek, která nebyla z jakéhokoli důvodu kojena, začínáme s příkrmy dříve, tj. již kolem čtvrtého měsíce. Nejpozději se zavedení prvního příkrmu doporučuje do konce šestého měsíce. Jaká základní pravidla při zavádění nejprve nemléčných a později mléčných příkrmů dodržujeme?

  1. kojencům vaříme bez soli, cukru a koření
  2. novinky přidáváme postupně – vyzkoušíme, zda dítě na potravinu dobře reaguje, zda ho nenadýmá nebo nedochází k jiným nežádoucím projevům. Jde zejména o alergické reakce, kdy se projeví přecitlivělost na zkoušenou složku stravy. Alergická reakce se může projevit bezprostředně po podání stravy (svědění, otok, pálení, zvracení), ale i po několika hodinách (ekzém, kopřivka, anafylaktický šok). Je-li někdo z rodiny alergický na potravinu či některou její složku, doporučuje se ji preventivně z jídelníčku kojence vyřadit a chovat se tak, jako by miminko alergii na danou potravinu mělo také. Poté, co si ověříme, že daný druh dítěti vyhovuje, můžeme po 3–4 dnech zařadit další novinky.
  3. první chuťové radovánky – obvykle bývají v rozsahu jemného zeleninového pyré nebo krémové zeleninové polévky. Zcela první příkrm je doporučován jednosložkový a obvykle jím bývá vařená mrkev nebo sladší druhy zeleniny jako brokolice, dýně apod. Postupně se přidává vařená brambora, petržel, hrášek apod. Zvolíte-li jako první příkrm ovocný, což je také možné, může se stát, že kojenec později nabídnuté zeleninové pyré odmítne. V praxi se právě z tohoto důvodu osvědčilo zahájit příkrmy zeleninou a teprve posléze děťátku představit ovoce. Slupku oloupeme, a pokud jsme skutečně na začátku přikrmování, krátce ho pro děťátko podusíme. Průmyslově vyráběné ovocné přesnídávky jsou většinou přislazované cukrem. Proto v případě nákupu příkrmu pro kojence vybíráme přesnídávky v nepřislazované variantě.
  4. volné kreativní kombinace – vícesložkové zeleninové či ovocné pyré postupně obohacujeme o další druhy potravin. Přibližně od pátého měsíce můžeme ovocné pyré obohatit přidáním pár lžiček bílého jogurtu. Tvaroh je pro vysoký obsah bílkovin pro kojence nevhodný. Bobík, pribináček, termix a obdobné produkty také nejsou optimální volbou. Od šestého měsíce můžeme dětem nabídnout 1–2× týdně půlku vaječnKlepněte pro větší obrázekého žloutku. Vybíráme produkty s normální tučností. Jelikož kojenec sní v rámci příkrmu poměrně malé množství jídla a má malý obsah žaludku, odtučněné produkty by nestačily pokrýt zvýšenou energetickou potřebu organismu.
  5. sledujme zeměpis – zejména u potravin, které do naší země váží dlouhou cestu. Je lepší upřednostnit ovoce či zeleninu, které vyrostly v našich zeměpisných šířkách. Dovážená produkce je před přepravou utržena často nezralá, je dále chemicky ošetřena postřiky proti plísním či parazitům. Nákup co nejkvalitnějších čerstvých potravin pro sestavování kojenecké stravy a jejich důkladné omytí pod tekoucí vodou je rozhodně žádoucí.
  6. přechod ze sání ke lžičce – je pro kojence nová zručnost. Jíst potravu lžičkou se miminko musí naučit. První neobratné pokusy s přijímáním stravy na lžičce se mohou nést jak v příjemné a veselé náladě, tak v ovzduší plném nervozity. Vymezíme si proto na učení děťátka čas a klid, kdy oba nebude nikdo a nic rušit. Nejlépe se osvědčila doba oběda, kdy je kojenci nabídnuto jen pár lžiček příkrmu a posléze je dokrmeno svou obvyklou stravou, na kterou je zvyklé, tj. nakojeno či nakrmeno umělým kojeneckým mlékem. Postupně kojenci snižujeme množství dosycujícího mléka v přiměřeném poměru ke snědenému příkrmu. Příkrm tak po pár dnech zcela nahradí jedno kojení či dávku kojeneckého mléka.
  7. učíme se polykat – prořezávání zoubků je často doprovázeno rozmrzelou náladou miminka. Příkrm dítěti maximálně uzpůsobte a pro trénování polykání ze lžičky vyberte raději takovou dobu, kdy je dítě v dobré náladě a čilé. Posaďte si je proti sobě do dětského lehátka či jiného vhodného sedátka. Teprve později, když umí aktivně sedět, můžete děťátko posadit do jídelní židličky. Malou lžičku přiložíme kojenci na střed jazyka. Lehkým zatlačením na lžičku stimulujeme dítě k tomu, aby posunulo pyré horním rtem ze lžičky. Někdy se zdá, že dítě při krmení zlobí a schválně příkrm vyplivuje. Pravda je však obyčejně taková, že se mu nedaří přijít na trik, který bude mít na polykání ten správný efekt. Ve čtvrtém měsíci není děťátko schopno tzv. neuromuskulární koordinace, tj. správně načasovat veškeré jednotlivé činnosti, které vedou k úspěšnému posunutí sousta ze lžičky k jeho polknutí. Kladně oceníme jakýkoli úspěšný počin, i když se více pyré ocitne na tvářích a bradě dítěte než v jeho žaludku. Optimální dobu snažení nepřetahujeme přes 15–30 minut. Děti pak u příkrmu vyčerpáním i usnou.
  8. masová nástavba – přichází v podobě vařeného krůtího nebo kuřecího masa, které rozmixujeme, a to nejdříve přibližně po měsíci od začátku přikrmování. Začíná období masozeleninových příkrmů, které je lépe připravovat vždy čerstvé. Skladováním v lednici a jejich několikerým ohříváním dochází k ničení vitaminů. Množství masového podílu v jedné porci příkrmu je přibližně obsah jedné polévkové lžíce. Od zavedení masové složky do příkrmu ji kojenci nabízíme denně. Polovina žloutku nahrazuje masový díl příkrmu. Proto jej nezařazujeme ve stejný den.

8.–12. měsíc – PLNÁ KOJENECKÁ STRAVA VČETNĚ MLÉČNÝCH PŘÍKRMŮ

Tento druh stravy je již velmi podoKlepněte pro větší obrázekbný stravě, kterou jedí dospělí. Z tradičního rodinného jídelníčku, na který je zvyklý zbytek rodiny, je možné čerpat inspiraci pro přípravu stravy pro kojence. Dále však kojenci předkládáme stravu připravovanou vařením, nikoli smažením či pečením. Jídlo dětem rozmělňujeme, pasírujeme a strouháme. Nastává čas na přechod od stravy kašovité k drobným pevným soustům. Schopnost sousta bezpečně pozřít je velmi individuální. S přibývajícím množstvím zubů a zručnosti děťátka ustupujeme od mixování. Pozor dáváme na riziko vdechnutí malých kousků například kuliček hroznového vína, syrové zeleniny a ovoce. Proto při jídle dítě nenecháváme bez dozoru.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články