Souhlasíte s možností pronájmu dělohy?

Ať si o tom myslíme cokoliv, zájem o náhradní matky stoupá.
Souhlasíte s možností pronájmu dělohy?
Žen, jejichž tělo v sobě odmítá udržet dítě, přibývá. A tak si najdou ochotnou zdravou paní (odborně řečeno surogátní neboli náhradní matku) a dohodnou se s centrem reprodukované péče. Tam, když to hodně zjednodušíme, zájemcům o dítě odeberou vajíčko a spermie. „Ve zkumavce“ se jejich biologické zdroje oplodní a embryo je pak zavedeno do dělohy náhradní matce. Je to svým způsobem podobné jako darování vajíček od jiné ženy. S malou drobností. Darování vajíček je v České republice upraveno zákonem a na rozdíl od náhradního mateřství povoleno. Exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová dané téma nakousla. Příslibem možné legalizace, protože nelegálně se toto už dávno děje, zvedla vlnu naděje pro řadu neplodných párů. Jenže i kdyby „prodej“ a „nákup“ nenarozeného dítěte dostal právní požehnání, je vůbec tak jednoduchou záležitostí i po etické a psychologické stránce?

Nesoudíme, konstatujeme
Zoufalá touha po děťátku je nepřenosná na ty páry, které si jí neprošly. Redakce Betynky se nestaví do role hodnotitele, jen podotýká, že by solidní reprodukční centra měla dotyčné páry upozornit na několik velmi důležitých věcí.

1. Jde (nejenom) o peníze
Podle právničky Jitky Kašpárkové vyvstává problém, když si náhradní matka řekne o pení¬ze takzvanou „nevhodnou formou“. Odměna pro cizí náhradní matku je doposud kvalifikována jako trestný čin, obchodování s dětmi. Ženy (není jich málo), které na internetu své služby nabízí za honoráře ve výši několika set tisíc, riskují. Pokud by se za nimi důsledně vydala policie, mohla by je nařknout, že páchají trestný čin svěření dítěte do moci jiného. Jinou věcí je logický požadavek uhrazení nákladů, které jsou s těhotenstvím spojené. Jenže i kdyby byla finanční věc zlegalizována, kdo stanoví výši „ceny dítěte“?

2. Dítě z cizí dělohy
Gynekoložka Gabriela Laudátová upozorňuje na další jev, o kterém páry neuvažují. „Ženy by neměly podcenit vliv prvních devíti měsíců na zdra¬votní stav, charakter a temperament dítěte. Ve fázi vývoje orgánů může dojít k celé řadě změn. Ty jsou dány podmínkami, které má dítě v břiše matky.“ Odborně se tomu říká „epigenetická modifikace“. Převedeno do řeči laiků: plod, který roste v děloze náhradní matky, se narodí trošičku jiný, než by se vyvinul v těle vlastní biologické mámy.

Tady ovšem vyvstává problém, co s reklamací „vadného zboží“, když náhradní matka například porodí dítě postižené? Bude za to moct chybný biologický materiál anebo ona, že plod v děloze „zkazila“ a chybně odnosila?
 
Klepněte pro větší obrázek

Riskantní podnik
 
Co vás momentálně může potkat
1. Ačkoliv dárci biologického materiálu celou akci zasponzorovali, u soudu musí žádat o osvojení stejně jako při adopci cizího dítěte.

2. Pokud se náhradní matka rozhodne, že si dítě přece jen nechá, v České republice dítě vždy připadne matce, která je porodila!

3. Náhradní matka má právo po biologickém dárci spermií žádat alimenty, pokud se dotyčný hlásí k tomu, že je poskytl.

Iva Voglová, etoped a psycholog
Příslibu přijetí tohoto zákona se řada lidí nadšeně chytla. Mimochodem právníci mu nakloněni nejsou. Následné problémy, které mohou vzniknout na straně obou „matek.“ Jsou velké a nejde jen o právo a peníze. To, co je nejdůležitější, jsou biologické a psychologické děje odehrávající se ve fyziologickém těhotenství, porodu a v poporodních měsících. Například se zostřuje vnímání, aktivují se emoční stavy. Teoreticky je náhradní matka bohulibou a vítanou záležitostí, ale nezapomínejme na to podstatné. Na všechny procesy přerodu milenky v budoucí matku a pak matku skutečnou. Mozek budoucí matky je připravován na novou roli tím, jak je postupně zaplavován hormony. V době porodu dítěte je tedy po všech stránkách žena na roli matky přírodou „připravena“. Může skutečně žena, která dítě dostane „hotové“ mít ze dne na den nastartované všechny funkce? Jsou náhradní matky schopny 9 měsíců plod milovat (tím ovlivňovat jeho psychiku), a pak ho ze dne na den bez zaváhání odložit? Zákon je třeba vnímat komplexně, nejen přes vybičované touhy po dítěti, aby nevznikl paskvil. Ten by napáchal víc škody než štěstí.

Zeptali jsme se…

Jak se díváte na legalizaci náhradních matek? A vy sama byste se jí stala?

Jarka Švejštilová, 28 let, ředitelka logistického centra, Hlubočky

Pokud má žena zdravotní problémy a není schopná sama dítě donosit, měla by mít tuto možnost. Sama mám zdravotní problémy, a pokud bych se do této situace dostala, rozhodně bych ji využila.

Sama sebe si v roli, kdy mi dítě odnosí jiná žena jako krajní řešení, představit dokážu. Jen bych se bála toho, že bych k dítěti nemusela mít takový vztah, jako matka, která ho v sobě nosí devět měsíců. Určitě by mi bylo hrozně líto, že si neprojdu těhotenstvím se vším všudy. Ale pokud by to opravdu byla poslední šance, byla bych za ni samozřejmě vděčná. Samozřejmě, jestliže bych tuto službu jiné ženy využila, očekává se, že v opačném případě bych svoji dělohu poskytla také já. Asi ano, ale bála bych se toho, že si během těhotenství vytvořím k dítěti vztah a po porodu bych si ho chtěla nechat.

Michaela Novotná, 31 let, logopedka, děti Anna, 5 let, Antonín, 3 roky, těhotenství 25. týden

Tu možnost, kdy by lidé, kteří touží po dítěti, a sami je nedokážou přivést na svět, mohli využít náhradního „prenatálního ubytování“ pro jejich potomka, považuji za skvělou. Moc se mi ale nelíbí užívání slova „pronájem dělohy“. Zároveň ho v dnešním tržním hospodářství snad i chápu.

Představit si, že bych se stala „domečkem“ pro cizí miminko, neumím. Možná na to má vliv i mé nynější těhotenství. Zároveň to ale neznamená, že bych to neudělala, kdyby za mnou někdo přišel s touto prosbou. Rozhodně bych tím mohla někoho udělat šťastným tak, jako sama sebe, a to je něco úžasně úžasného...

Text: Denisa Prošková

Zaujalo vás téma? Jste pro nebo proti zákonu? Zajímají nás vaše názory. Pište je přímo pod článek do diskuze a nebo posílejte na e-mail redakce: betynka@burda.cz.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře