„Jakmile jsem zjistil, že se k nám někdo vloupal, první co jsem udělal bylo, že jsem běžel do dětského pokoje. Srdce se mi zastavilo. Syn spal, vyndal jsem ho z postýlky a pevně objal. Byl to nejšťastnější okamžik v mém životě," říká Thinh Lee. „Když jsem potom viděl záběr z bezpečnostní kamery, udělalo se mi špatně při pomyšlení, co všechno se mohlo stát. Co by zloděj udělal, kdyby syn začal plakat, my se vzbudili a šli za ním. Nechci na to myslet." Zloděj, kterého policie zatím stále hledá, vnikl do domu oknem, prošel obývací pokoj, kde vzal notebook, peníze a nějaké drobnosti a potom vešel do dětského pokoje. S baterkou prohlížel místnost a zastavil se nad dětskou postýlkou, kde spal Thinhův malý syn. Posvítil na něj, chvíli u postýlky postál, a pak znovu prošel místnost. Ve stínu nedávných událostí, kdy byly děti uneseny v noci z domu rodičů, je to opravdu otřesný zážitek. Naštěstí všechno dobře dopadlo, v tomto případě zloděje zajímaly jen hodnotné věci a dítě unést nechtěl.
