Dvakrát častěji bývají postiženi chlapci než dívky. U většiny typů poruchy imunity je nejčastěji postiženými dýchací systém, horní cesty, ale i dolní cesty dýchací, dále se projevují opakované záněty středního ucha a vedlejších dutin nosních, záněty hrtanu. Naopak infekce postihující pouze horní cesty dýchací nebývají příznakem závažnější poruchy imunity.
Zvýšenou nemocností trpí zejména děti ve věku kolem šestého měsíce, kdy ztrácí protilátky od matek a začínají je vyrábět samy po kontaktu s infekcemi z okolí, podobně po nástupu do dětského kolektivu, kde je zvýšený tlak infekčního prostředí na imunitní systém. O opakovaných zánětech horních cest dýchacích mluvíme tehdy, když dítě onemocní více než šestkrát do roka.
Prvním projevem poruchy imunity může být reakce na očkování proti tuberkulóze nebo proti virovým onemocněním. Tam, kde je vyloučena vážnější porucha imunity, lze podporovat obranyschopnost organismu zejména v jarním a podzimně-zimním období zvýšeným přísunem vitaminů v přírodní formě, otužovacím programem (dle rady lékaře je možné se otužovat vzduchem či vodou). V lékárnách lze zakoupit přípravky na zvyšování imunity. V takovém případě je ale vhodné postupovat na základě imunologického vyšetření, protože jejich podáním lze pak stimulovat jak žádoucí protilátky, tak i nežádoucí protilátky namířené proti vlastním tkáním.
Významným faktorem, který přispívá k poruše sliznic horních cest dýchacích, je kouření v rodině, případně nevhodně používaná antibiotika na banální lehké infekce, která narušují přirozenou bakteriální floru sliznic i ve střevním traktu.
Nedoléčenými, opakovanými respiračními infekcemi dochází u určitého procenta dětí, zejména při dědičné dispozici, k vývoji tzv. respirační alergózy. V tomto případě již onemocnění probíhá bez horeček, kašel se přesouvá spíše do nočních hodin a při ulehnutí, přes den se objevuje pouze při zvýšené pohybové aktivitě dítěte. Se zvýšeným dechovým nárokem se může objeviti tzv. hvízdavé, sípavé dýchání. V tomto případě by si měli rodiče vyžádat vyšetření na odborném pracovišti s vyšetřeními plicních funkcí s vyloučením počínajícího astmatu. Bez cílené terapie se u neléčených pacientů zdravotní potíže v kolektivu školních dětí většinou vracejí, a jelikož je školní docházka povinná, dítě absolvuje léčbu na úkor školní docházky, což se zpětně projevuje na zdravotním stavu stresem z dohánění učiva.