Slet nosnic

Setkání „nosnic“ je důkazem, že šátkařky a šátkaři jsou hraví a mají smysl pro humor.Tabu, že děti v šátcích nosí jen potrhlé přírodní matky už totiž dávno neplatí.
Slet nosnic
V současnosti vesele šátkují rodiče všech sociálních skupin, stupňů vzdělání i výše kariér. K vidění jsou šátkařky s nejrůznějšími šátky od veselých po elegantní. Vzorů je spousta. A tak se zrodila „nosnice“.

Cesta do hloubi duše správné „nosnice“
1. Nosnice totiž děti v šátku nejen nosí, ale také má o šátcích i ergonomických nosítkách značný přehled. Dostane-li příležitost, je schopna o šátcích hovořit dlouhé hodiny. Do detailu porovnávat jejich kvality, barvy, způsob tkaní, vhodnost pro daný účel. Ráda poradí s výběrem, ukáže úvazy, případně šátek zapůjčí, a přitom doufá, že „nakazila“ další nosnici.
 
2. Málokdy má pouze jeden šátek a bez ohledu na jejich počet (občas i dvouciferné číslo) bude o každém z nich tvrdit, že ho nutně potřebuje.
 
3. Nosnice svou šátkovou výbavu neustále obměňují, navzájem si ji půjčují, vyměňují a testují, což obvykle končí pořízením dalšího šátku. Je to sběratelská vášeň, na druhou stranu s jedním šátkem při častém nošení prostě nevystačíte. Pominu-li praní, na různé úvazy je ideální jiná délka, pro miminko se hodí jiný šátek než pro odrostlé batole, pro různá roční období jsou vhodné jiné příměsi (šátky s vlnou, konopím…) a koneckonců ani barevné ladění není od věci. Může se to zdát přehnané, ale pro porovnání – i kočárků je několik typů: hluboký, sporťák, golfky, kombinace, podvozek do terénu či do města…
 
4. Nosnice samozřejmě vědí, že nikdo neocení šátkovou výbavu lépe než jiná nosnice. A tak se sdružují. Jednak na internetu, ale i v reálu, zejména, aby si mohly navzájem osahat a vyzkoušet své úlovky. Takové srazy se konají celkem pravidelně v různých městech.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Reportáž ze srazu nosnic
Nedávno proběhl již druhý ročník celorepublikového srazu asi největší české nosičské diskuze www.nosenideti.cz. Takový sraz je výjimečný nejen hojnou účastí, ale také protože přijedou celé rodiny. Většina partnerů nosnic totiž vášeň pro šátky nesdílí, pouze shovívavě trpí a na srazu se (rádi) ujistí, že v tom nejsou sami.
 
Letos jsme se sešli ve Štokách. Někteří účastníci přijeli dříve, ale většina dorazila v pátek odpoledne, večer proběhlo prvotní oťukávání. V sobotu dopoledne bylo naplánováno hromadění šátků, tedy snesli jsme všechny šátky a nosítka na „jednu hromadu“ a prohlíželi jsme, porovnávali, zkoušeli s vlastními i vypůjčenými nošenci. Na letošním srazu bylo celkem 309 šátků a nosítek, na jednu nosnici tak připadlo téměř sedm kusů, a pokud by se šátky položily za sebe, vytvořily by pás delší než jeden kilometr. Pro nosnice to byl zlatý hřeb srazu.
 
Na odpoledne jsme si pozvali Boru Berlinger na povídání o Konceptu Kontinua (KK), které bylo zajímavé, a přínosná byla především diskuze o KK v praxi.
 
Večer se grilovaly šunkové kýty, což ocenili hlavně tatínkové, a povídalo se i zpívalo až do rána.
 
Předem jsme se domluvili, kdo přiveze jaké hračky pro děti, a tak měly k dispozici spoustu metrů vláčkodráhy, prolézací tunely, širokou roli papíru na kreslení, křídy… nicméně si našly i vlastní zábavu: sjezd z kopce na odrážedlech, kdy část rodičů se zatajeným dechem přemítala o svých mezích kontinuální výchovy, zatímco druhá část rodičů jim rozdala startovací čísla. Všichni přežili bez úhony, děti i rodiče. Nedělní dopoledne bylo vyhrazené ukázkám vázání a trénování úvazů.
 
Po obědě už většina účastníků zamířila domů, někteří ale zůstali až do úterý a podnikali výlety po okolí. Sraz se opravdu vydařil, což potvrdily i následné ohlasy, vládla na něm pohoda a vlídná atmosféra, nosnice mají společnou totiž nejen vášeň pro šátky, a tak to byl příjemně strávený víkend. 
 
Text: Zuzana Kočová, maminka, která tam byla, viděla a napsala nám o tom.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Názor odborníka 

Klepněte pro větší obrázekŠárka Podracká, Dis, fyzioterapeutka, Odolena Voda
 
Šátkování je pro miminko příjemné a pro maminku i praktické – má volné ruce, je mobilnější. Ale co její záda?
 
Nosí-li malinké miminko, záda to zvládají bez větších probémů, ale není výjimkou čtyřkilový novorozenec, který pak hravě ve čtyřech měsících váží osm kilo. A to už je pořádná zátěž. Již během těhotenství se v důsledku rostoucího bříška mění držení těla, stereotyp chůze atd. A zatímco by si záda měla po porodu odpočinout, nosí „bříško“ v podobě miminka v šátku dál. Zaslouží si proto zvláštní péči:

Omezit „šátek“ na nezbytně nutnou dobu – cestování. Delším nošením těžkého miminka v šátku, i přes to, že je šátek dobře uvázán a zátěž na záda by měla být podle prodejců šátků minimální, dochází ke špatnému držení celého těla, a tím k přetěžování jednotlivých částí páteře.
 
Denně protahovat, uvolňovat a lehce posilovat zádové a břišní svaly. Zpočátku je vhodné posilovat pouze vahou svého těla (ne posilovna), ideálním cvičením je Pilates.
 
Pomůže i zajít si na masáž a jiné relaxační procedury.

Vím, z vlastní zkušenosti, že si většina z nás nic takového nedopřeje, protože na to není čas. Ale naše záda nám to dříve či později vrátí.
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články