Slepé střevo je prostě prevít, který začne zlobit, aniž bychom tomu mohli jakkoli zabránit nebo předejít. Ale protože je rozpoznání jeho zánětu a chirurgické odstranění celkem nekomplikovanou a častou záležitostí, obvykle v nás nevyvolává vážné obavy. Zejména když se operace netýká přímo nás osobně. Anebo když nám alespoň v bříšku zrovna neprobíhá úplně jiný program. Pokud ale svůj atak načasuje právě do doby těhotenství, je třeba rychle konat. Co? Jet do porodnice, nikoli na pohotovost.
Neváhejte dlouho
Už to bolí tolik, abych musela k doktorovi? Nemám si radši lehnout a ještě chvíli počkat, jestli to přejde? Třeba jsou to jen větry a já budu za fňuknu... Tak takové obavy hoďte za hlavu, bolesti dlouho „nestudujte“, sežeňte si odvoz a rovnou k lékaři. „Jeďte přímo do porodnice. Na pohotovosti nebo na chirurgii stejně potřebují nejprve posudek gynekologa, zda jsou porodní cesty i děťátko v pořádku a zda příčina bolestí není právě gynekologického rázu,“ vysvětluje MUDr. Pavlína Marešová z porodnice na Bulovce. Laboratorní, ultrazvukové a gynekologické vyšetření ukáží, zda jde o zánět „červu“. I když bývá někdy obtížné i u netěhotných rozpoznat, zda jde o slepák nebo třeba zánět vaječníku, existují speciální hmaty, které rozeznají citlivost dělohy a apendixu. Potvrdí-li se zánět slepého střeva, nezbývá nic jiného než budoucí maminku operovat.
Nerozhánět – vyndat
„U těhotných se zánět nerozhání ledem ani jinými prostředky, riziko komplikací z prodlení by bylo příliš velké. Je třeba jednat rychle. A to proto, že zánět provokuje dělohu ke kontrakcím, a tak by mohlo dojít k potratu nebo předčasnému porodu, a také z toho důvodu, že zánět postupuje rychleji než u netěhotných a riziko prasknutí střeva a rozšíření zánětu do celého břicha nastává do 48 hodin. Následná otrava by ohrozila život jak miminka, tak matky,“ zdůrazňuje lékařka. Navíc zklidnění slepáku je jen dočasným řešením. Dříve nebo později se zánět ozve znovu. I proto se při lehčích projevech podrážděného slepého střeva přistupuje u mladých žen rovnou k operaci, aby další atak nepřišel v době těhotenství.
Do toho nejdu – tato silácky rezolutní slova bez rozmyslu vylétnou z pusy asi každé budoucí mamince, které lékař „naordinuje“ operaci. Ale podle doktorky Marešové je opravdu nutné zánětlivý slepák chirurgicky odstranit právě proto, aby miminku neublížil. „Největší obavy mívají těhulky kvůli anestezii čili narkóze a jejím účinkům na plod. Ale dnes už máme velký výběr těchto látek, takže používáme ty, které jsou pro matku i dítě bezpečné. Přehnané obavy z negativních účinků léků vedou k zanedbávání i infekčních onemocnění, která mohou v případě neléčení plod velmi vážně ohrozit. Zatímco správně zvolené a dle rozpisu lékaře užívané šetrné medikamenty jej naopak ochrání. To se týká jak některých analgetik (např. paralen, ibalgin krátkodobě), tak i antibiotik, která však musí přesně cíleně na daný problém vybrat lékař.“
Zhruba do poloviny těhotenství probíhá operace skoro stejně jako u netěhotných pacientů, později dá víc práce se děloze a miminku vyhnout. Na chirurgii pak bývá nastávající maminka jen nejnutnější pooperační dobu a zbytek rekonvalescence tráví obvykle na porodnickém oddělení. Vzhledem k tomu, že bříško neustále roste, může se hojení rány protahovat. Během celé léčby maminka dostává léky pro zklidnění dělohy, aby nedocházelo k předčasným děložním stahům.
Slepák a spol.
Kromě zánětu slepého střeva mohou potkat těhulky stejně jako netěhulky i jiné náhlé břišní příhody. Dobrou zprávou je, že k problematickému zauzlení střev, které je také nutné řešit operativně, dochází v těhotenství jen vzácně. Akutní zánět žlučníku se u těhotných jako u jiných pacientů léčí především konzervativně, tedy výživou do žíly a dietou, případně při vyšších teplotách antibiotiky – samozřejmě neškodnými pro miminko. Budoucí maminky, které měly před početím potíže se žaludečním vředem, mívají prý dokonce během těhotenství od problémů na čas pokoj.
Jak se ohlásí
V první polovině těhotenství se příznaky shodují s těmi, které mívá většina pacientů:
Bolest je cítit nejprve v nadbřišku a kolem pupku, pak se stěhuje do pravého podbřišku, přichází pocit nevolnosti, zvracení, svalové stažení v pravé části bříška, zvýšená teplota, zástava stolice a větrů. V pokročilém těhotenství už výrazněji zvětšená děloha vysouvá slepé střevo až pod žebra na pravé straně, bolest při pohmatovém vyšetření není tolik výrazná a celkově mohou potíže připomínat žlučníkovou koliku.