Kvalita vzduchu v českých učebnách je ovšem podle měření nevyhovující. Přitom špatné vnitřní prostředí snižuje schopnost soustředění a učení a může způsobovat onemocnění studentů, ale i učitelů.
Normy a předpisy máme, jen je dodržovat
Větrání ve třídách dosud nepatřilo k ústředním tématům diskutovaným ve spojitosti s návratem do školních lavic. To by se ale mělo co nejrychleji změnit. Neznalost o tom, jak důležitá je přítomnost čerstvého vzduchu ve školách, přitom může mít neblahé následky. Dobrá kvalita vzduchu lidem napomáhá k lepší koncentraci, přičemž špatná kvalita mentální výkonnost prudce snižuje. Důležitý je i faktor zdraví: v nevětrané místnosti se zvyšují koncentrace plynných organických i anorganických látek, prachu (pyl, roztoči) a vlhkost. Výskyt takových alergenů způsobuje astma, kašel a potíže s dechem.
Společnost Velux se podílí na výzkumech a usiluje o šíření osvěty v oblasti větrání a kvality vnitřního prostředí. „Víme, že existuje úzká souvislost mezi kvalitou vzduchu ve třídách a schopností žáků racionálně uvažovat a rozhodovat se. Kvalita vzduchu je rovněž důležitá pro jejich celkový zdravotní stav. V případě, že učebny nejsou dostatečně provětrávány dle platných předpisů, nastává problém," vysvětluje Bjarne W. Olesen, vedoucí mezinárodního centra pro vnitřní prostředí a energii na dánské technické univerzitě.
Lepší kvalita vzduchu znamená lepší výsledky v testech
V průběhu posledních let proběhlo několik výzkumů, které přinesly zajímavé výsledky. Dánské a americké studie prokázaly, že žáci, kteří sedí ve třídě, jež je dobře vyvětraná, mají lepší výsledky v testech. Studie rovněž odhadují, že absence z důvodu nemoci jak u učitelů, tak u žáků klesnou v průměru o 4 %, pokud se zlepší kvalita vzduchu v učebnách.
Měření v České republice
I v České republice se výzkumy věnují kvalitě vzduchu v učebnách škol. Například katedra Technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze pod vedením profesora Ing. Karla Kabeleho, CSc. provedla během května 2012 měření kvality vnitřního prostředí (měřilo se množství CO2, relativní vlhkost a teplota) ve školních podkrovních prostorách. Do výzkumu byly tentokrát zahrnuty dvě základní školy. V průběhu týdenního měření bylo monitorováno vnitřní prostředí při různých nastaveních režimu větrání - zcela zavřená střešní okna, otevřená na ventilační klapku a zcela otevřená.
Jako poměrně účinné se ukázalo lety prověřené vyvětrání před každou vyučovací hodinou o přestávce. Koncentrace CO2 v tomto případě klesla na nízkou výchozí hodnotu a během následující vyučovací hodiny sice stoupala, ale během tohoto měření nedosáhla kritické hodnoty 1 500 ppm. Zásadní je tedy nezanedbávat větrání a minimálně o přestávce před hodinou otevřít okna. Efektivní je příčné větrání, kdy má učebna okna na obou stranách otevřená, případně se využije otevřených dveří do chodby.
Časté, intenzivní a opakované větrání vede ke zlepšení kvality vnitřního prostředí
Mnoho škol v posledních letech prošlo procesem zateplování a výměny oken, a tak by otázka větrání měla být aktuálnější než kdy dříve. Přirozená ventilace, ke které docházelo v minulosti kvůli netěsnícím oknům, totiž nyní není systematicky nahrazena pravidelným větráním. Stará okna mnohdy paradoxně umožňovala udržovat kvalitnější vnitřní prostředí, protože svojí netěsností vytvářela i při zavřené poloze systém mikroventilace. Netěsná okna tak větrala za nás. Tlak na úspory (a to včetně energií) se ovšem neustále stupňuje a lidé v obavách z velkého úniku tepla mnohdy raději příliš nevětrají. Přitom takové obavy jsou neopodstatněné. Stačí krátké intenzivní větrání, kdy dojde k obměně vzduchu, a kvalita vnitřního prostředí se výrazně zlepší. Únik tepla přitom není nijak zásadní.
Kvalita prostředí, ve kterém se pohybují naše děti, by však neměla ustupovat ekonomickému tlaku na náklady za provoz školy. Naopak řešení, které je po ruce, je snadné, levné a velmi účinné. Stačí pravidelně větrat. „Požadavek na větrání budov všech typů včetně škol máme zcela jasně zakotvený v několika normách i závazných vyhláškách a za zbytkem Evropy nepokulháváme. V plnění těchto požadavků, ale především v osvětě jsme patrně na jejím chvostu. Tlaky na snižování spotřeby energie jednoznačně převažují nad tlaky na dodržování požadavků na vnitřní prostředí," popisuje situaci v České republice RNDr. David Brož, CSc., generální ředitel společnosti Velux Česká republika.
Za energii platíme penězi, za špatné vnitřní prostředí svým zdravím
Osvěta je proto v této záležitosti nejdůležitější. Větrání by mělo být krátké a časté. Výborného výsledku lze dosáhnout například využitím komínového efektu, tedy vytvořením teplotního rozdílu a rozprouděním vzduchu. Také příčné provětrání, kdy jsou okna umístěná naproti sobě, zajišťuje vynikající ventilaci. Ve školách se dá využít otevřených dveří do chodby, které bývají naproti oknům. Větrat by se rozhodně mělo minimálně o každé přestávce.
Kvalitní vnitřní prostředí nesouvisí jen s dostatkem kyslíku v místnosti. V nevětraných prostorách s vydýchaným vzduchem se výrazně zvyšuje vlhkost, která má neblahé důsledky na lidské zdraví. Vysoká míra vlhkosti totiž vytváří velmi příznivé prostředí pro roztoče či plísně, které mohou způsobovat alergické a respirační obtíže.
Dostatečně intenzivní větrání je nesmírně důležité a nutné nejen pro schopnost koncentrace, ale i pro celkovou pohodu a zdravé vnitřní prostředí. Zajištění přísunu dostatku čerstvého vzduchu přitom není nikterak složité, stačí mít jen na paměti několik hlavních zásad: větrat se musí často, intenzivně a opakovaně. Jak na 20. konferenci Klimatizace a větrání 2012 řekl prof. Ing. František Drkal, CSc., odborník na větrání z Fakulty strojní ČVUT v Praze: „Za energii platíme penězi, za špatné vnitřní prostředí svým zdravím." Zde zdravím našich dětí.
Více informací najdete na adrese www.velux.com.