Škola se netýká jen dětí, ale i jejich rodičů!

Ten soupis dovedností a schopností, které by měl náš budoucí prvňáček zvládnout, na nás dělá bu bu bu už od zápisu. Vzhledem k tomu, že se schyluje k 1. září, najdete ho snad ve všech časopisech a na webových stránkách, co se jich do České republiky vejde.
Škola se netýká jen dětí, ale i jejich rodičů!
Když se budete probírat body seznamu jednotlivě, napadne vás – brnkačka. Když je ale vidíme napsané pod sebou dohromady, je to na jednoho šestiletého človíčka, který ještě netuší, že teď právě definitivně a navždy odzvonilo jeho bezstarostnosti, až až. Všimli jste si, že ale nikde nefiguruje podobný seznam pro rodiče? Přitom v tom „jedeme“ všichni dohromady až po uši. A tak jsme v Betynce vypracovaly seznam i pro rodiče. Co myslíte, jste způsobilí na první třídu?
 
Co by měl znát rodič
Jestli se jeho prvňáček bojí tmy, čertů, sklepa, toho, že maminka odejde a nevrátí se… Prostě školní aktovka na zádech opravdu ještě není legitka do dospělého uvažování, i když bychom si to třeba i přáli.
 
Že prvňáček má ještě sem tam nárok nedoběhnout včas na záchod, a když se to stane, jsme tu od toho, abychom otevřeli náruč a schovali ho před jeho vlastním studem a někdy i posmívající se třídou. A pak hlavně začali zkoumat, proč se to stalo. (Pomočování se je signálem jak nachlazení, tak stresu.)
 
Prvňáček není povinen dobývat si respekt v kolektivu svým smyslem pro humor nebo vůdčí povahou, když se nějak „liší“ od ostatních. Některé dítě to v sobě má a jiné zase ne, ale v každém případě potřebuje naši podporu, pochopení, pocit, že se ho zastaneme, když jde do tuhého.
 
Kluci jsou ve vývoji pomalejší než holčičky. Později a hůř čtou, srovnávat je tedy se starší sestřičkou nebo sousedkou v lavici je nesmysl.
 
Holčičky jsou mnohem větší pletichářky a zákeřnější treperendy než chlapečci. Holčičí vylučování z party („s tebou do smrti nekamarádím“) nebo žárlení („jsme nejlepší kámošky, jo, tak nebudeš v jídelně sedět nikdy s Dominikou“) jsou pro nás možná legrace, ale pro malou slečnu, která „nezapadla“, stres jak hrom.
 
Všechny děti touží po úspěchu. I když se po měsíci ukáže, že váš prvňáček mezi typ žáka „hodí po příchodu domů tašku do kouta a nevíme o něm, a přesto má samé jedničky“, patřit nikdy nebude, vždycky se najde něco, za co ho můžeme pochválit.
 
Co by měl umět rodič
Poslouchat a naslouchat (mami, a víš co jsme dnes kreslili?).
 
Překonat únavu (věta: „Řekneš mi to později“, je zakázaná).
 
Potlačit netrpělivost („stokrát jsem ti říkal, že drápeš jak kocour a zase ten oblouček nemáš na řádku“).
 
Odhadnout, na co je dítě talentované víc a na co méně, a ocenit snahu právě u těch věcí, které mu jdou hůře.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Co by mělo znát dítě
Jméno a příjmení svoje a rodičů, adresu bydliště a cestu do školy.
 
Zásady slušného chování: umět poděkovat, pozdravit, poprosit.
 
Obléknout se a obout se (zavázat si tkaničky).
 
Dodržovat hygienu – mýt si ruce, kdy je to třeba, používat kapesník.
 
Co by mělo umět dítě
Počítat do pěti.
 
Správně vyslovovat všechny hlásky a sluchem rozpoznat první hlásku.
 
Pozorně poslouchat pohádku nebo vyprávění a jednoduše je převyprávět.
 
Rozpoznat barvy.
 
Plnit domácí povinnosti (např. vynést koš, uklidit boty, zalít kytky).
 
Soustředit se na práci alespoň čtvrt hodiny a dokončit ji.
 
Pracovat samostatně v rámci kolektivu.
 
Samostatně se najíst příborem.
 
Uložit věci do aktovky a dát si ji na záda, ořezat si tužky.
 
Navyknout si na určitý režim.
 
Vstávat a chodit spát v určitou hodinu.
 
 
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články