Ačkoli si miminko umí cucat palec už v mámině bříšku, s účinným sáním a polykáním potravy mívají zejména nedonošeňátka potíže. A právě s tím jim může pomoci logoped.
„Jednou z příčin, proč se nezralým miminkům hned nedaří úspěšně sát, jsou ochablé svaly v oblasti pusinky. To může být způsobeno celkovou svalovou hypotonií čili snížením napětí, což je pro výrazně předčasně narozené děti typické,“ vysvětluje logopedka Jitka Mercelová a dodává, že částečně se na tom podílí i dočasné krmení sondou, které je u některých nedonošeňátek nutné vzhledem k jejich těžké nezralosti nebo zdravotním komplikacím. V době „sondování“ svalíky důležité pro sání a polykání pracují méně, tedy i méně posilují. Navíc sonda, jakožto cizí těleso, do jisté míry mění citlivost v ústech, což pozdější přirozené krmení také trochu komplikuje. Jak ale zdůrazňuje logopedka, všechno se dá dohnat, důležité je zpočátku nedonošence vyživovat podle jeho zdravotního stavu a kondice.
Jak trénovat pusinku?
Není to tak složité, jak by se mohlo zdát. Jde o hlazení, jemné poklepy, případně jemný tlak prsty na určité body v tzv. orofaciální, tedy obličejové oblasti. Tato stimulace zlepšuje kondici svalů tak, aby fungovaly i při přirozeném sacím a polykacím reflexu. Ale pomáhají i maminčiny nebo tátovy grimasy a špulení pusinky, na které miminka reagují nápodobou. Při stimulaci uvnitř ústní dutiny se zpočátku používají prsty, které je možné opatřit návleky, původně určenými k masáži citlivých dásní. Nebo stačí, když si maminka prst obalí kouskem obvazu, aby povrch trochu zdrsnila. U větších dětí jsou vhodné i dětské zubní kartáčky.
„Protože některé děti jsou citlivější na doteky v pusince a kolem ní, postupujeme obvykle od mimických svalů na čele přes spánky, oblast lícních kostí a tváře, ke rtům se dostáváme postupně, většinou až po dvou třech týdnech pravidelného cvičení,“ upřesňuje logopedka. „Než se dostaneme až do pusinky, může to trvat měsíc či dva, ale pozvolný postup děti snášejí mnohem lépe. Každé miminko reaguje jinak, proto je důležité, aby maminka, nebo kdokoli, kdo s ním dělá tato cvičení, pozorně četla jeho reakce a pocity. Spěchat za každou cenu se nevyplácí, děti pak vzdorují při jídle i v pozdějším věku, protože mají se vším, co s pusinkou souvisí, nepříjemné zkušenosti.“
Při mazlení je to nejlepší
Podle odbornice u většiny dětí stačí, když se vždy dva tři nové cviky (pohyby) opakují několikrát denně asi pět minut. „Ideální je najít chvíli, kdy maminka nikam nespěchá a miminko je v klidu, třeba připojit trénink k mazlení, povídání, hraní. Doporučuji také nastimulovat svaly kolem úst před krmením. Když maminkám vysvětlím, oč při konkrétním cvičení jde, samy dokážou práci s miminkem usměrnit. Je důležité, aby zesílil kruhový retní sval, který musí pevně obepnout bradavku nebo savičku lahvičky. Jazyk se zase musí správně pohybovat dopředu a dozadu, aby pomohl mléko vytáhnout. Později, okolo půl roku věku, se přidají i důležité pohyby nahoru a dolů, které pomáhají potravu v ústech posunout a polknout.“
Neohrozit řeč
Když se dítě nenaučí správně sát, polykat a ovládat obličejové svaly, může být ohrožena i jeho schopnost mluvit. Bývá to tak, že s motorickým problémem u příjmu potravy je spojen motorický problém řeči, například nesprávná artikulace a oddělování hlásek. Nikoli proto, že by dítě nevědělo, co říká, ale proto, že špatně hýbe jazykem nebo rty, že místo správných pohybů svalů ústní dutiny si zafixuje náhradní nesprávné mechanismy a pak například místo základní hlásky „p“ vyslovuje „v“ apod.
Převzato z časopisu Betynka.