S dětmi na cestě anebo jak dojet v pohodě

Rodinné dovolené jsou sice plné nástrah, ovšem ještě horší zkouškou odvahy a nervů je na dovolenou dojet. Jak tedy cestovat s dětmi, abyste je během cesty nevysadili a sami se nezhroutili?
S dětmi na cestě anebo jak dojet v pohodě
Děti v autě neboli zkouška rodičů
Dlouhá cesta v autě na dovolenou to je prubířský kámen vaší tolerance, trpělivosti i kreativity. Je to hra nervů, při níž vítězí, kdo je neztratí (tedy vy). Takže, jak zabavit děti a sebe nezničit? Hrajte si s nimi. Vyprávějte pohádky, mluvte o místech, kterými projíždíte, povídejte si s nimi a pokud to „řidič“ dovolí, zpívejte. Až nebudete moct, přijde ke slovu malý CD přehrávač s oblíbenou pohádkou, nebo přenosný dvd přehrávač s dětským filmem. Malým dětem přibalte hračky, sadu na kreslení, větším třeba dětské sudoku, křížovky nebo digitální hru. Hry jsou koneckonců i součástí každého mobilu, tedy i toho vaše. A je vážně lepší nechat si vybít baterku než přijít o stoický klid dokonalého rodiče. A nezapomínejte ani na mlčení, někdy přijde vhod! Vyhlaste na chvíli bobříka mlčení a užívejte si ticha, které bude navíc děti bavit.

Trochu uvolnění přinese i plná pusa. Takže do krabiček připravte malé kousky ovoce, obložené chlebíčky, tyčinky a pár sladkostí. A do termosky vodu nebo ovocný čaj. Kdo jí, ten nezlobí a vyhnou se mu i problémy s kinetózou jinak také cestovní nemocí, při níž budete muset často stavět a možná i stejně často čistit auto. Na zastávky ale myslete tak jako tak. Při delší jízdě autem se každé dvě až tři hodiny řádně protáhněte, nechte děti protáhnout, než je zase zapásáte do sedačky.

Letadlo - hra nervů nejen rodičů
S malými dětmi pravděpodobně zvolíte letadlo. Je rychlé a hlavně pohodlné. Nezapomeňte ale na čas trávený na letišti. Takže opět zásoba her typu slovní fotbal, hádej, kdo jsem. A pochopitelně pevné nervy (to až se vám čtyřletý syn bude projíždět na páse na kufry a to on bude). S menšími dětmi to bude kupodivu trochu snadnější. Kočárek můžete nechat uložit přímo do trupu letadla a hned po příletu si ho vyzvednout. Nezapomeňte na něco na cucání - dudlík, lízátko, bonbon kvůli tlaku v uších při startu a klesání. Některé letecké společnosti mají pro malé cestovatele speciální balíčky. Najde v nich např. plenky, vlhké ubrousky a nějakou hračku. Potřebné věci si přibalte do příručního zavazadla. „Pro větší děti jsou v letadle sluchátka, kde si mohou poslechnout vybranou hudbu nebo se podívat na nějaký film. V první třídě je možné se připojit na internet. Na delší cesty se vyplatí připlatit si za větší komfort,“ doplňuje Tomio Okamura, prezident Asociace cestovních kanceláří a agentur. Ten také doporučuje cestovat s dětmi spíše na noc, kdy je větší pravděpodobnost, že budou v letadle spát. A naše rada závěrem zní: V klidu využívejte letový personál. Takže si řekněte o místa vepředu, která jsou rozhodně pro rodiny pohodlnější. Budete blíž toaletě, až přijde ono „Mamí, tatí, mně se chce čůrat“. A to, jak víme, přijde buď v nejnevhodnější okamžik (turbulence), nebo minimálně pětkrát za hodinu. Trvejte na tom, abyste jako rodina seděli pohromadě a nebojte se požádat o přesazení v případě, že máte nerudného souseda, kterému děti prostě vadí. Zaplatili jste za letenky a to, že máte děti, neznamená, že obtěžujete. Na druhou stranu ale v rámci zachování pohody na palubě nenechávejte své děti běhat mezi uličkami, hrát si s copem paní před vámi a oblékat si záchrannou vestu. V klidu je udržíte zase jedině zásobou her v podstatě stejných jako v případě „pohodové jízdy autem“.
 
Klepněte pro větší obrázek
¨
Vlakem je to pohoda…bohužel dražší
Ve vlaku je to lepší než v autě. Dá se tu vymyslet spousta činností, kterými děti snadno zabavíte. Dokonce i podle pediatrů psychologů je cestování vlakem v porovnání s ostatními způsoby přepravy pro dítě nejpohodlnější. „Při nedostatku pohybu se můžete projít po vagonech. Děti se naučí po cestě nejen komunikovat, ale být tolerantní vůči ostatním cestujícím,“ říká dětský psycholog Radim Opatrný. A platí to samozřejmě i obráceně. Pokud se tedy vydáte na cestu vlakem s dětmi, určitě si kupte místenku, vyhnete se tak postávání v narvané uličce, kdy se vašemu drahouškovi zcela stoprocentně zalíbí batoh „toho velkýho pána“ a bude si trvat na tom, že ho chce. V tom horším případě hlavně mladší děti cestu propláčou z únavy a stresu. Pokud se vydáte na dlouhou cestu vlakem, tak vás to bohužel vyjde trochu dráž, ale můžete si užít „family friendly“ komfort. V některých dálkových vlacích (rychlíky, Intercity) jsou pro cestující s dětmi vyhrazené oddíly nebo vozy (v jízdním řádu jsou označeny velkým písmenem D). Jsou vybaveny sklápěcím přebalovacím pultem (např. Regionova, pendolina). Jsou určeny pro cestující s dětmi do 10 let s předností pro matky s kojenci. Několik desítek takových souprav jezdí na všech hlavních rychlíkových tratích v ČR. Za místa v „rodinných soupravách“ se neplatí žádné příplatky.

Už tam budeme?
To bohužel není jen slavná hláška ze Shreka. Tenhle dotaz uslyšíte zhruba milionkrát během cesty v případě, že máte s sebou dítko od tří do deseti let. A protože v klidu se dá odpovědět zhruba pětkrát (během deseti minut), tak se dopředu na tento zvídavý a nervy drásající dotaz připravte. Jednoduše to můžete vyřešit tak, že dětem před cestou vytisknete mapu trasy nebo sami nakreslíte zjednodušenou mapu. Při každé otázce: „Kdy už tam budeme?“ pak můžete dětem ukázat místo, ve kterém se právě nacházíte a zobrazit tak vzdálenost do cíle. Možná to bude trochu náročné, ale pořád lepší než po desátém dotazu začít ječet a zcela „při smyslech“ odpovědět: „Jestli se nepřestaneš ptát, tak ty tam nebudeš nikdy…“

Text: Eliška Zikmundová
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře