Roztroušenou sklerosu mi diagnostikovali v r. 2007. Ten rok jsem maturovala a plánovala studium na vysoké...v tu chvíli to pro mě znamenalo konec světa. Při přečtení jakéhokoli článku o této problematice bylo vždy uvedeno, že toto onemocnění končí trvalou invaliditou... Na začátku léčby mi nemohl nikdo s nejmenší jistotou říci, jestli zrovna já můžu být ten světlý případ, který se dočká 'plnohodnotného života'.
Po deseti letech léčby jsem nejšťastnější člověk na světě. Mám partnera, kterého miluju nejvíc na světě a je mojí obrovskou oporou, loni na podzim se nám narodil zdravý chlapeček, samozřejmě, ze ten nejkrásnější na světě
a momentálně jsou v plném proudu svatební přípravy.
Někdy by bylo fajn znát dopředu svůj osud...ušetřil by mi hodně bezesnych nocí a černých myšlenek, které mě užiraly a braly energii. Ale zase taková životní rána člověka neuvěřitelně posílí a převráti naruby životní hodnoty.