Reakce okolí na příchod třetího miminka

Přestože jsme s budoucím manželem bydleli kousek od sebe a já navštěvovala i koncerty, kde zpíval, potkali jsme se až za několik let – na internetu.
Reakce okolí na příchod třetího miminka
Je to zvláštní, ale hned jsme věděli, že chceme spolu být a vychovávat děti. Oba máme dva sourozence, takže pouze s jedním dítětem jsme ani nepočítali. Vlastně hodně často jsme uvažovali, že bychom mohli mít děti tři.
 
Druhý do party
První miminko bylo opravdu vytoužené. Moc jsme se na ně těšili a usilovně se snažili, ale stále se nedařilo. Asi tak po roce a půl jsme se raději objednali do poradny plánovaného rodičovství. Jaké ale bylo naše překvapení, když jsme dva dny před prohlídkou zjistili, že čekáme miminko. Manžel byl tak nadšený, že sám odvolal návštěvu v poradně... Vše pak mělo rychlý spád a v srpnu roku 2005 se nám narodila zdravá dcera Verunka. Jak to tak často bývá, první dítě a první vnouče v rodině způsobí naprostou změnu, a všichni se pro ně snaží dělat první poslední.
 
Verunka nemohla zůstat bez sourozence, takže přesně za dva roky a dva měsíce se nám narodila druhá holčička Barunka. Miminko vypadalo v pořádku, ale už od narození mělo problémy se sluchem a od půl roku života jeden zánět středního ucha za druhým. Nemáme ještě vyhráno, ale díky očkování, posilování imunity a vytržení mandlí se situace vylepšila.
 
Byli jsme unavení, ale spokojení a šťastní, a o třetím dítěti uvažovali až později. Přemýšleli jsme i o větším bydlení... Chtěli jsme si vše pojistit i antikoncepcí, ale kvůli zdravotním problémům jsem ji brzy musela vysadit...
 
Takže brzy jsem zjistila, že jsem opět těhotná, a byl to pro mě šok. Třetí miminko jsme sice chtěli, ovšem ne tak brzy. Ale když se to už stalo, tak jako každé početí to byl vlastně zázrak. Sladké tajemství jsem nejprve prozradila jen manželovi, který se začal smát a řekl: „Neboj se, to zvládneme...“ Znovu jsem si uvědomila, jakou v něm mám oporu. Rodině a ostatním jsme to chtěli říct, jako i u předchozích těhotenství, až po návštěvě doktora.
 
Klepněte pro větší obrázek 

Někdo sbírá známky, jiný děti
Vše se potvrdilo a gynekolog mi gratuloval k dalšímu těhotenství. Dokonce mě šokoval informací, že by mohlo jít o dvojčata. Ale při další prohlídce bylo již zřejmé, že druhý útvar na ultrazvuku není plod, ale hematom, který za pár týdnů zmizel. Nastal čas tu šťastnou zprávu postupně sdělit rodině a ostatním. Nevím proč, ale poprvé v životě jsem pociťovala zvláštní obavu, jak to dopadne. Velmi nadšeně a s radostným dětským výkřikem tu novinu přijala Verunka. Hned nám vybrala jména a řekla: „Bude to holčička Zuzanka nebo chlapeček Tomáš.“ Už teď mi hladí zatím ne moc velké bříško a povídá miminku, že se na něj s Barunkou moc těší. Moc mi to při přetrvávající únavě dodává sílu a radost z dalšího těhotenství. Při návštěvě mých rodičů se Verunka mezi dveřmi postarala, aby babička s dědou o miminku věděli hned.
 
„Budeme mít miminko, budu mít další sestřičku nebo bratříčka!“ informovala je a znovu se ujišťovala, že jí rozumí. Dědeček hned podotkl s humorem jemu vlastním: „Někdo sbírá známky a někdo zase děti,“ a smál se, že nás opět bude na Vánoce o jednoho víc. Věděla jsem, že nás podpoří a byla jsem šťastná, že jsem se nezklamala.
 
Horší přijetí dalšího miminka nastalo u tchyně. Tušila jsem dopředu, že asi nebude nadšená, ale její slova mně stejně dodnes hučí v uších: „Máte malý byt, vždyť je to strašně brzy, nezbláznili jste se? Vždyť si ničíš tělo a dlouho se z toho psychicky ani fyzicky nedostaneš, a co Barunka, vždyť na ni nebudeš mít čas...“ Závěr nekonečného vodopádu námitek mě opravdu ranil: „Ještě si to rozmysli, máš čas, existují i jiné možnosti...“ Chtělo se mi plakat a moje sebevědomí kleslo na bod mrazu. Ihned jsem se musela svěřit manželovi. Byl šokovaný a odhodlaný jít nás bránit, ale zarazila jsem ho. Pořád jsem si říkala, že miminko ještě není ani na světě a už kolem něho budou hádky.
 
V noci jsem nemohla spát... Při další návštěvě v poradně mi gynekolog na otázku, zda mé tělo třetí těhotenství po tak krátké době zvládne, odpověděl že nevidí důvod, proč bych to nezvládla. Jen vám nezávidím trojí pubertu vašich dětí,“ dodal. Zasmáli jsme se a mně se náramně ulevilo...
 
Vím, že to nebude lehké a třetí miminko přinese problémy, které budeme muset překonat. Proto přece na světě jsme, abychom se starali o své děti, řešili starosti s nimi spojené a radovali se ze života...
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře