Příčinou rakoviny děložního čípku je papilomavirus. Dá se zjistit jednoduchým vyšetřením. Lékaři dokáží dobře diagnostikovat i prekancerózní změny v tkáni čípku, které vir vyvolává. Dochází k nim pomalu, většinou během několika let. Pokud se tato měnící se tkáň odstraní, bývá pravděpodobnost vzniku zhoubného nádoru malá.
Nejúčinnější metodou na tento typ nádoru není nějaká zázračná operace nebo léčba, ale dobře udělaná preventivní prohlídka. Přitom v ČR na ni nepřijde třetina až polovina žen. Není proto divu, že patříme k evropským zemím, kde je výskyt tohoto druhu rakoviny nejvyšší!
Paradoxně nejlepší prevencí proti karcinomu děložního čípku je zřejmě to, když ženy pochopí, co je čeká při onko-gynekologické léčbě. Například pacientky, kterým lékaři preventivně odstranili prekancerózní tkáň na čípku, vidí na klinice, čím musí projít ženy při léčbě nádoru. A to i v případě, že je úspěšná. Často to ženu těžce poznamená. Trpí třeba chronickými záněty konečníku a močových cest a řadou dalších vážných potíží.
Naprostá většina žen, kterým lékaři včas odstranili prekancerózní tkáň, pak pečlivě chodí na pravidelné prohlídky. Mnohé z nich přestanou kouřit (kouření podporuje odolnost viru v tkáních) a víc si hlídají životosprávu.
Prohlídka musí být precizní
Je potřeba zdůraznit: nejúčinnější prevencí je prohlídka udělaná dobře. Proto je nejdůležitější mít spolehlivého gynekologa, který spolupracuje se spolehlivou cytologickou laboratoří. Netypické nálezy by měl lékař odeslat na specializované pracoviště, kde mají hodně případů. Rozpoznat přesně před nádorový stav nebo počínající karcinom, to vyžaduje řadu let praxe. Běžný gynekolog dělá vyšetření pomoci speciální optiky (tzv. kolposkopii) méně často. Proto se snáz dopustí chyby.
To samé platí pro cytologický, tedy buněčný rozbor vzorku odebraného z čípku. Nejlepší výsledky mají laboratoře, které analýz dělají hodně a splňují mezinárodní standardy. Velké množství laboratoří bez kontroly kvality je totiž další možná příčina chyb.
U žen do 30 let je dostatečným vyšetřením pouze cytologie. Ženu nad 30 let, která má normální cytologický nález, ale vyšetření prokáže přítomnost onkogenních papilomavirů, by měli lékaři pravidelně sledovat.
Pětatřicetileté ženě s normální cytologií, které vyšetření neprokáže papilomavir, hrozí minimální riziko vzniku prekancerózních změn nebo zhoubného nádoru v nejbližších 10 letech.
Pětatřicetileté ženě s normální cytologií, které lékaři našli papilomavir v tkáni děložního hrdla, hrozí 200 krát vyšší riziko vzniku těžké prekancerózy nebo karcinomu. Od toho se musí odvíjet frekvence a kvalita prohlídek.
Cytologii vyžadujte
Cytologie je základem prevence. Pokud gynekolog toto vyšetření pravidelně neprovádí (obvykle jedenkrát ročně), měla by žena zvážit, jestli by nebylo lepší změnit gynekologa. V sázce totiž může být její život.
Papilomavirem se ženy nejčastěji nakazí při sexuálním styku. Obvykle od partnera, který vystřídal víc partnerek. Nejrizikovější je věk 15-25 let. Infekce většinou proběhne bez příznaků. Imunitní aparát ji během 1-2 let úspěšně potlačí. Potíže se mohou objevit po 35. roce života ženy, kdy imunitní aparát není už tak výkonný. Žena by proto měla do té doby vědět, jestli je nakažená papilomavirem nebo ne.
V případě, že se její organismus nevyrovnal s virem úspěšně a hrozí jí rizikové prekancerózní změny tkáně, musí důsledně chodit na pravidelné prohlídky. Pro ženy s vysokým rizikem nádoru jsou pak nejlepší prohlídky na specializovaném pracovišti.
Od dubna je hrazeno očkování proti lidským papilomavirům z veřejného zdravotního pojištění dívkám od 13. do 14. roku věku. Dívkám budou hrazeny všechny tři dávky očkovací látky v případě, že první dávka bude aplikována nejdříve v den dovršení třináctých narozenin a nejpozději den před jejich čtrnáctými narozeninami. V tomto věku není totiž organismus zatěžován jinou očkovací látkou, tudíž pro něj nepředstavuje žádnou zátěž.