Propíchnout ouška nebo ne?

Není to tak dávno, kdy se náušnice dávaly malým slečnám automaticky už v prvních měsících života. Podle toho, jestli se lesklo miminku něco v oušku se také rozeznávalo, zda jde o holčičku nebo kluka. Dnes je to ovšem jinak.
Propíchnout ouška nebo ne?
Někdo chce nechat rozhodnutí na dítěti, až doroste, jiní rodiče pro změnu klidně nechají „cvaknout“ ouško i chlapečkovi.
 
Víte, že jde o středoevropská zvyk?
Ve Francii, Rakousku, Německu či v Británii potkáte holčičku s náušnicemi zřídka. Mimo jiné i proto, že by je nemuseli přijmout do žádné mateřské školy. Zodpovědnost za to, že si při hraní náušnici o něco zahákne, případně si rovnou natrhne lalůček, na sebe instituce prostě nevezmou. A je tu i filozofický aspekt – děvčátku vnucujeme něco, co se jí v budoucnu nebude muset líbit.

Kdy a kde
Pokud jste se rozhodli, že své holčičce ouška píchnout necháte, bude se vám určitě hodit pár dobrých rad, které jsme pro vás zjistili. To nejdůležitější po samotném rozhodnutí se určitě týká doby, kdy je vhodné ouška píchnout. Nejvhodnější doba na píchání oušek je ve chvíli, kdy má miminko za sebou první sérii očkování (4-5 měsíc). Ovšem záleží na vašem pediatrovi. Někteří totiž doporučují už období v prvních třech měsících, kdy je kůžička ouška tenčí a nehrozí komplikace. Takže určitě platí, abyste do „rodinného“ rozhodování zapojili i dětského lékaře. Určitě ale zbytečně píchání oušek neoddalujte. Infekce po píchání uší jsou sice výjimečné, ale opatrnosti není nikdy dost. Po šestém měsíci věku si totiž miminko může za ouška tahat, a tím zhoršit průběh hojení a také zvýšit riziko zanesení infekce. Pokud to nezvládnete v tomto období, pak je lepší odložit náušničky až po pátém roce, kdy je dítě rozumnější. Co se týče ročního období je ideální náušnice aplikovat v chladných měsících (podzim, jaro) - rána se lépe hojí, dítě se nepotí a kůže pod náušničkou nevlhne. A píchnout ouško svému drobečkovi nechte pouze v ordinaci u svého pediatra a to až pod předchozí konzultaci.

Píchnou nebo nepíchnout?
Pokud ještě stále nejste rozhodnutí, jestli své holčičce necháte ouško píchnout, projděte si následující body. Uvidíte, jestli vám to za to stojí nebo ne…

PRO:
Miminko na bolest rychle zapomene - to je výhoda kojeneckého věku.
 
Krása - malá holčička v náušničkách je prostě k sežrání.
 
Lepší rozeznání pohlaví - vyhnete se tomu, že se dámy v letech nad vaší slečnou budou rozplývat se slovy: „To je ale klášnej chlapeček!“
 
Strach v pozdějším věku - když necháte píchnout ouška v ranném věku, vyhnete se tomu, že se malá slečna, toužící po okrase, bude bát píchání, bude ji to bolet a na tu bolest hned tak nezapomene. Nebo si ze strachu uši píchnout nenechá a pak bude litovat.

PROTI:
Akupunkturní body - ušní boltec obsahuje mnoho akupunkturních bodů a jejich narušení může způsobit trvalé poškození nebo aktivaci příslušného bodu. To se může stát velmi dobře maskovaným zdrojem nenadálých potíží. Například časné krátkozrakosti.
 
Ouško je moc malé - proto se akupunkturní body těžko hledají. Může se stát i to, že lékař netrefí správné místo, ouško vyroste a pak může být dírka jinde než by bylo žádoucí.
 
Hnisání - po propíchnutí může ouško dlouho hnisat a bude ho nutno ošetřovat. Může to pak i hodně bolet.
 
Tahání za ouška - pokud necháte ouška propíchnout po dovršení 6ti měsíců, může si pak miminko na ouška sahat a tahat si za ně. Navíc až začne lézt a zkoumat, mohlo by si tam zanést nějakou infekci.
 
Riziko natržení ucha - v pozdějším věku se může stát, že si dítě při sportu nebo dovádění na hřišti ouško s náušnicí natrhne.
 
Zbytečná bolest - to, že miminka necítí bolest není tak úplně pravda a vzhledem k tomu, že miminko v prvním roce života prodělá mnoho očkování, je píchání oušek další zbytečná bolest navíc.
 
Klepněte pro větší obrázek 

Píchání oušek krok za krokem
 
Co vás čeká v ordinaci
Nebude to tedy nic příjemného. Takže si připravte pevné nervy a citlivější maminky i kapesník na slzy. Počítejte s tím, že bude miminko v ordinaci plakat a protestovat. Ale nebojte, není to z velké bolesti. Na celé akci je mu nejvíc nepříjemné to, že jeho hlavička musí být pevně fixována. A nezáleží na tom, jestli se ouška píchají jehlou, nebo nastřelují.
 
Co s sebou na „akci“
Pokud preferujete klasické píchání jehlou, je nutné mít zlaté náušničky, a to nejlépe takové, které se nasazují do ouška zezadu (tzv. brizury - náušničky se zapínáním vpředu).
 
Náušnička se totiž protáhne současně s vytahováním jehly. U náušniček, které se nasazují zepředu, je to složitější. Ouško se píchne, jehla odstraní, a poté se musí náušnice nasadit do krvácející ranky. Po dohodě s lékařem je možné vsunout náušničku opačně a po zhojení - zhruba za měsíc - ji aplikovat správně, kamínkem dopředu.
 
Jaké vybrat náušničky
Při nastřelování se používají speciální náušničky z chirurgického kovu jako je platina nebo chirurgická ocel. Ty je vhodné koupit ve specializovaném obchodu, k dispozici je mají i někteří dětští lékaři. Co ale hrozí u náušnic, které nejsou zlaté je možná alergii na kov. Tyto náušnice se nechávají v uších dva měsíce, teprve potom je můžete vyměnit za klasické.
 
Ve většině rodin se dědí zlaté náušničky z generace na generaci, tudíž odpadají problémy s jejich výběrem. Pokud máte náušničky již doma připravené, před pícháním uší je vydezinfikujte ponořením do lihu nejméně na 24 hodin.
 
V ordinaci
Nebojte se, samotnému „mučení“ jako rodič pravděpodobně nebudete muset přihlížet. Naprostá většina pediatrů dává přednost tomu, aby rodiče během aplikace počkali v čekárně. Ovšem pokud budete chtít být se svým miminkem, nikdo vám bránit nebude.
 
Jak pečovat o píchnutá ouška
Někdy se i přes veškerá hygienická opatření může stát, že čerstvě píchnutá ouška budou hnisat. Pro tento případ se určitě nezapomeňte zeptat svého lékaře, jak a čím ouška správně ošetřovat. Nic určitě ale nezkazíte, když použijete líh a framykoin.

Avantgardní chlapec
Že muži nosí náušnice je už prostě normální. V posledních letech se ale rozmohla móda, kdy náušnici nechají rodiče píchnout i úplně malým chlapečkům. V zásadě nelze samozřejmě nic namítnout. Je to jejich dítě a tudíž jejich rozhodnutí a pokud jsou nekonformní, tak proč ne. Dětští psychologové jsou ale trochu na rozpacích. A proč, to vysvětluje dětský psycholog Radim Opatrný:„Samozřejmě bych si nedovolil nikoho výchovně kritizovat. Spíš jde o to, že v našich zeměpisných šířkách nemá náušnice u mužů a především malých chlapců žádný význam spojený třeba s tradicí. V pozdějším věku jde o vyjádření životního postoje, revolty mládí či známku nonkomformity nositele. To ovšem u malých dětí neplatí. Půlroční chlapeček se těžko bude moci rozhodnout, zda briliant v uchu je pro něj známka odlišnosti. Co když z něj jednou bude na rozdíl od rodičů naopak konzervativec? Já tedy osobně jsem značně proti píchání uší chlapečkům. Prostě bych počkal, až se mi syn v patnácti jednou vrátí domů s kroužkem v uchu sám…“

Víte, že jde o středoevropská zvyk?
Ve Francii, Rakousku, Německu či v Británii potkáte holčičku s náušnicemi zřídka. Mimo jiné i proto, že by je nemuseli přijmout do žádné mateřské školy. Zodpovědnost za to, že si při hraní náušnici o něco zahákne, případně si rovnou natrhne lalůček, na sebe instituce prostě nevezmou. Takže tady se na rozdíl od nás nechávají píchat ouška až holčičkám (ovšem po vzoru Beckhama už i chlapečkům) až na základní škole…

Text: Anna Berková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře