Proč nemluví?

S prvními slůvky se děti většinou přihlásí kolem jednoho roku. Proč se to některým nedaří? Dá se vývoj řeči u batolat ovlivnit? Odpovídá přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc.
Proč nemluví?
Už od 6 měsíců začíná zdravé dítě rozlišovat základní zvuky řeči – pravidelné (samohlásky) a nepravidelné (souhlásky).

Ovlivňuje vývoj řeči to, jak s dítětem mluvíme?
Tento blízký kontakt plný empatie je významný. Dítě vnímá melodii řeči a ostatní múzické faktory (sílu, rytmus, hlasitost), které se při řeči uplatňují. Komunikace s ním by měla vycházet z konkrétního vývojového období. Mluvní vzor v rodině by tedy měl být jednodušší – měli bychom na dítě mluvit srozumitelně, nepoužívat deformované dětské výrazy.

Kdy dítě začne rozumět tomu, co mu říkáme?
Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, jež slyší, po 1. roce. Reaguje na ně pohybem, smíchem či projevuje negativizmus. Žvatláním se snaží napodobit slyšená slova. Rozvíjí si slovní zásobu, začíná tvořit jednoduché věty, od 2 let se ptá: „Co je to?“ Otázka „proč“ se objevuje většinou ke 3. roku. Vývoj každého dítěte je individuální a originální; variabilita je velká.

Vadí, když na dítě, než začne mluvit, šišláme?
I když roztomilost v chování dítěte svádí k popisovanému jevu, je to zcela nevhodné. Zbytečně dítěti komplikujeme první fázi správného rozumění řeči a vytváření tzv. pasivního slovníku. Malé dítě řadu pojmů a vztahů dříve chápe, než je pojmenuje. Dítě by mělo ze svého okolí slyšet ty zvuky a jednoduchá slova, které samo aktuálně dokáže aspoň částečně napodobit. Nerozezná-li ještě některé hlásky, nahradí je těmi, které už umí realizovat. Není ale vhodné dítě v útlém věku, kdy začíná mluvit, opravovat nebo mu určité slovo stále dokola předříkávat. Nejlepší je správný mluvní vzor – to znamená mluvit na dítě správnou češtinou.

Je pravidlem, že dítě mluví „až“ v 1 roce?
Pokud jde o tvoření prvních slov, zde je velká časová různorodost. Rozvoj aktivního slovníku (produkce výrazů, kterými dítě cíleně pojmenovává osoby, předměty atd.) nastupuje zhruba mezi 10. až 14. měsícem.

Kterými slůvky dítě začíná a proč tomu tak je?
První slova jsou nejčastěji jedno- až dvouslabičná a vznikají původně zdvojováním stejných slabik (mama, baba, pipi...). Obsahují hlásky, které dítě produkuje jako první. Nosovky mají podle psychologů vyjadřovat pozitivní emoci, a tak se ve většině jazyků má objevovat jako první slovo „máma“ (ale často víme, že to tak není). Z hlediska slovních druhů hrají u dítěte neobyčejně důležitou roli ukazovací zájmena, mezi prvními výraz „toto“. Pro dítě představuje jakýsi obecný, vysoce abstrahovaný název všech věcí (i osob a zvířat). Skladba dětské slovní zásoby, složení slovních druhů jsou diametrálně odlišné od běžné slovní zásoby dospělých. Děti zpočátku vývoje používají speciální slova onomatopoického původu (např. bů, haf...) a dětská slova typu hají, hačí, papů, která jsou pak základem dětského slovníku. Tato slova jsou nesklonná a významově značí celou situaci. Zpočátku převažuje užití podstatných jmen, pak období tzv. jednoslovných vět (doprovázené gesty a mimikou) a postupně se k vyjádření děje objevují slovesa (nejdříve v infinitivu). Dítě se vyjadřuje konkrétně, dlouho nemá ve slovní zásobě abstrakta...

Proč některé děti mluví dřív a jiné později?
V dětské populaci je až 10 % dětí, které mají opožděný vývoj řeči v rámci různých postižení. Objeví-li se v příbuzenstvu u někoho opoždění řečového vývoje, je asi 25% pravděpodobnost dalšího výskytu (studie z USA). Symptomy vývojových řečových poruch jsou různorodé. Problémem je opožděné dozrávání centrálních struktur mozku, kde předpokládáme existenci řečových a sluchových center, a opožděné dozrávání a využívání spojů mezi těmito centry a periferií (svaly), kde dochází ke konečné motorické realizaci řeči. Podle příčiny postupuje následná léčba. Nejzávažnější jsou vývojové poruchy řeči (vývojová dysfázie), kde jde o významné postižení nejen vyjadřovacích schopností dítěte, ale primární je postižení rozumění řeči.
 
Co dělat, když dítě dlouho po 1. roce nemluví?
V tomto případě doporučuji co nejdříve návštěvu lékaře-foniatra. V prvním kroku je totiž třeba vyloučit postižení sluchu, který je opravdu jedním ze základních předpokladů pro kvalitní rozvoj řečových schopností. Dalšími podmínkami jsou samozřejmě normální anatomicko-funkční vztahy v oblasti hlavy a krku (to znamená vývoj mozku, stav řečového a fonačního ústrojí), rozumové schopnosti a adekvátní stimulující sociální prostředí. Pokud dítě do 3 let mluví málo a netvoří žádné věty, jde již jistě o opoždění řečového vývoje, které je symptomem řady onemocnění. Komplexní diagnostika je ideální ve spolupráci foniatrie, dětské neurologie a klinické psychologie. Edukaci a rehabilitaci řeči v takovém případě zajišťuje klinická logopedie.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře