Říká se, že až když nám začnou tikat biologické hodiny, stáváme se zodpovědnější ke svému zdraví. To se pak i smíříme s pravidelnou prohlídkou gynekologem.
Jenže jakmile jsou děti na světě, přirozeně zájem o péči ženského lékaře upadá, jako by posledním porodem měly reprodukční orgány padla a na jejich kondici už nezáleželo.
A to i přesto, že povinnost postarat se o své zdraví máme jako mámy dokonce dvojnásobnou. Přiznávám, že i tohle si musím občas zopakovat, pak bezodkladně najít v diáři místo a objednat se. Udělejte to taky hned a máte na rok klid.
1. Preventivní opáčko
Ačkoli má preventivní gynekologická prohlídka žen, které žijí pohlavním životem, zdravotní pojišťovnou dané náležitosti a postupy, může se lehce lišit podle toho, zda ji absolvujete v nemocniční ambulanci, nebo v soukromé ordinaci. Každopádně by měla zahrnovat:
- Aktuální zápis do osobní i rodinné anamnézy – lékař se vás zeptá, jestli jste od poslední kontroly na gynekologii prodělala nějaké závažné choroby nebo operace, zda užíváte nové léky, a bude chtít vědět jejich název. Dále ho bude zajímat, jestli se u nejbližších příbuzných v ženské linii neobjevilo nádorové onemocnění prsu, vaječníků, případně střev. Proto se na kontrolu trochu připravte, informace si zjistěte, případně vezměte léky s sebou. Ženám, které užívají hormonální antikoncepci nebo hormonální substituci, pak ještě změří krevní tlak. V některé ordinaci se také můžete setkat s tím, že se lékař zeptá, zda se vám změnil BMI (body mass index), tedy poměr výšky a váhy. Je to totiž důležitý údaj, který může upozornit na rozvoj některých zdravotních rizik souvisejících s ženskými orgány.
- Vyšetření na gynekologickém lehátku – pomocí mikroskopu, tzv. kolposkopu, si lékař prohlédne povrch děložního čípku a pak štětečkem a kartáčkem odebere stěr z povrchu čípku a také z kanálků děložního hrdla a nanese jej na jedno nebo dvě sklíčka tak, aby v tzv. cytologické laboratoři mohli vyhodnotit oba typy buněk. Právě toto vyšetření může odhalit závažné změny, které vedou ke karcinomu děložního čípku. Výsledky cytologie bývají známé do dvou až tří týdnů. Následuje pohmatové vyšetření pánve s pohmatem dělohy, děložního čípku a tzv. oblastí vedle dělohy, kde jsou uloženy vejcovody a vaječníky. Toto vyšetření je tím složitější, čím má pacientka větší vrstvu podkožního a útrobního tuku.
- Prohmatání prsů gynekologem je podle předpisů zdravotní pojišťovny také součástí preventivní prohlídky. Většina lékařů však ví, že mnohem účinnější je pravidelné samovyšetření prsů, a učí ženy si své prsy vyšetřit pohledem i pohmatem každý měsíc ve stejný den po menstruaci. V případě, že si žena nahmatá nějaký nový neznámý útvar, pak jej lékař zkontroluje a doporučí další vyšetření. „Také může nabídnout vyšetření některou ze zobrazovacích metod, a to i pacientkám do 40 let, u kterých není zvýšené riziko karcinomu prsu,“ říká MUDr. Kamila Nouzová z pražské ordinace ProfiGyn a dodává, že toto UTZ vyšetření specialistou mamologem není hrazeno ze zdravotního pojištění a stojí od 200 do 800 Kč podle zdravotnického zařízení, které si pacientka vybere.
Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila rok 2015 rokem zdravotní prevence. Vy jistě máte pádnější důvod, proč na své zdraví nezapomenout.
2. Něco navíc
Jednou z nejmodernějších zobrazovacích metod použitelných v ambulantním provozu je tzv. vaginální ultrazvuk, kterým lze podrobně zkontrolovat stav dělohy, vaječníků i vejcovodů a podle většiny gynekologů by mělo být toto vyšetření součástí preventivní prohlídky. Zdravotní pojišťovna to však vnímá jinak a je ochotna jej zaplatit jen v případě, kdy lékař nemůže pacientku dostatečně vyšetřit pomocí hrazených metod.
3. Kdy po porodu
Porodem a kontrolou na konci šestinedělí by gynekologická prevence samozřejmě neměla skončit. „Pokud porod proběhl nekomplikovaně a maminka neprožívá poporodní trauma, není inkontinentní, netrpí vážnějším poporodním poraněním, cítí se dobře a má případně jen trochu zvětšenou dělohu, což je normální, pak by měla roční cyklus preventivních prohlídek zahájit zhruba půl až tři čtvrtě roku po porodu,“ vysvětluje lékařka.
„Tehdy by jí také měl lékař nabrat stěr pro cytologické vyšetření, na který je v šestinedělí příliš brzo. Pokud by se potíže související s porodem nespravily v přiměřené době, rozhodně je třeba jít k lékaři dřív. Není normální, když např. maminku ještě půl roku po porodu bolí poševní vchod nebo při chůzi ze schodů neudrží moč.“
Nevymlouvejte se na čas, preventivní prohlídka i s podrobnějším vysvětlením vám nezabere víc než 20 minut.
Stěry nově
Nová, efektivnější metoda nabírání stěru z děložního čípku i děložního hrdla se provádí speciálním kartáčkem do zkumavky. Takto odebrané buňky jsou pro cytopatology významně kvalitnějším materiálem, takže se snižuje riziko falešné pozitivity i negativity, odebraný stěr lze zachovat delší dobu, a navíc při odhalení přítomnosti HPV virů je možné udělat další dovyšetření bez opakování odběru. Zatím však není tato komfortnější metoda hrazena z veřejného pojištění.