Prkotina jménem náušnice

Dát či nedat propíchnout uši už tříměsíčnímu miminu? To je, oč tu běží… A stojí ona prkotina za tolik povyku? Stojí!
Prkotina jménem náušnice
Iu nás se začínají objevovat stále častěji odpůrci propichování uší a u mimin obzvlášť…
 
Česká specialita
Ve Francii, Rakousku, Německu či v Británii potkáte holčičku s náušnicemi zřídka. Mimo jiné i proto, že by je nemuseli přijmout do žádné mateřské školy. Zodpovědnost za to, že si při hraní náušnici o něco zahákne, případně si rovnou natrhne lalůček, na sebe instituce prostě nevezmou. A je tu i filozofický aspekt – děvčátku vnucujeme něco, co se jí v budoucnu nebude muset líbit.
 
Trumf u rozvodu
„Díra“ do těla, byť milimetrová, může být chápána jako zásah do identity člověka. Pro ty, kteří se teď smějí: s argumentem ušních děr se úspěšně operuje při soudních rozvodových tahanicích o dítě. Právníci smrtelně vážně vyrukují se zneužitím zákonného područí… Někomu se pro změnu nelíbí, že je šperk v uchu miminka starý... Pokud jsou ovšem náušničky po prababičce z pravého zlata a dodržují se správné hygienické a zdravotní zásady perforace ušního lalůčku, je podobná argumentace spíš emotivní než logická.
 
Když už, tak lékař
Jak jsme zjistili, co lékař, to jiný přístup. Jediné, na čem se shodují, je: „Pouze zlato a žádná podomácku prováděná ,operace‘ vyvařenou jehlou. A když už, tak jen rukou odborníka.“ Podle dětské lékařky Aleny Krákorové z obvodní dětské ambulance v Praze 8 je totiž kromě potřebné sterility nutné lalůčky správně vyměřit. Nejen proto, že s dírkami posazenými „šejdrem“ dívenka velkou parádu nenadělá. „Osobně bych se jako laik bála, že propíchnu třeba nějaký akupunkturní bod,“ říká doktorka Krákorová. Stará čínská akupunkturní medicína totiž tvrdí, že právě uprostřed boltce je „bod oko“. Je-li drážděn zlatou náušnicí, může se zrak zlepšovat. Jiná teorie ovšem tvrdí, že se může naopak zhoršovat.
 
Technická stránka věci
Doktorka Alena Krákorová dává kvůli sterilitě přednost nastřelování. Začíná drobnými pozlacenými náušnicemi, které nastřeluje na puzetku (nitku). Zhruba po čtrnácti dnech je vyměňuje za zlaté. Pardubická pediatrička Michaela Švugerová raději používá sterilizovanou jehlu. Během půl minuty ucho propíchne, zachytí náušnici a ihned ji provlékne zpátky. Někdy se prý dítě ani nestačí rozplakat. Na rozdíl od maminky.
 
Když jsme u matek, jejich přítomnost u operace doktoři moc rádi nemají. „Vím, že teď média do rodičů pumpují, že když mají lékaře a sestru pod dozorem, odvedou lepší práci,“ krčí rameny další pediatr Michael Bártů z Plzně. „Ovšem já mám vyzkoušeno, že zkušená sestra přidrží dítě lépe než maminka, kterou pohled na ,trpící‘ dítě nervuje.“
 
Co je tedy správné?
Lékařů se neptejte. Budou patrně uhýbat a mluvit o tom, že je to osobní volba každého, tedy kromě mimina, jehož se to týká nejvíc. Takže jinak. Náušnice ano, ale až v roce věku dítěte. A navíc když se v rodině strhne takový tanec kolem náušniček, mají budoucí fešandy jistotu, že jsou ze všech stran opravdu milovány!

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře