Přišlo teplo, je čas otužování

Vliv otužování na dětský organismus a posilování imunitního systému je známý už dlouho. Jen v poslední době se na otužování dětí zapomíná. A právě s blížícím se jarem se také blíží nejvhodnější čas s ním začít.
Přišlo teplo, je čas otužování
Odkdy můžu začít otužovat své dítě?
Otužování prospívá všem věkovým kategoriím a začít můžete už v podstatě v novorozeneckém věku. V tomto případě ale máme na mysli spíše vhodnou volbu prostředí, kdy dítě zbytečně nepřehříváme a nebalíme. „Ideální je ovšem začít s otužováním v kojeneckém věku. Tehdy už dítě můžeme trénovat jak na vzduchu, tak ve vodě,“ míní pediatrička Alena Bohdanecká. Dodává ovšem, že je nutné respektovat zdravotní stav, začít opatrně, pozvolna a vždy po domluvě s dětským lékařem.

Jak na to
Jak už bylo řečeno, nejlépe je začít s otužováním velmi brzy už v poměrně útlém věku dítěte a s otužováním pokračovat do pozdějšího věku, kdy dítě začne přejímat otužovací návyky samo a bude v nich pokračovat až do dospělosti, popř. celoživotně. „Právě systematičnost, dlouhodobost a vytrvalost jsou při otužovacím procesu jedním z nejdůležitějších faktorů. Při přerušení otužovacího procesu zvýšená otužilost během několika týdnů opět poklesne. Pokud tedy musíme s otužováním přestat, třeba kvůli nemoci, zranění, pobytu v teplých krajích, je třeba začít tělo navykat opět pozvolna téměř od začátku,“ doplňuje MUDr. Bohdanecká.

Způsoby otužování

Vzduchem
Otuživý vliv chladného vzduchu je pro děti asi nejvhodnější. Je tedy dobré být s dětmi často venku. Vliv můžeme dále posílit navykáním dítěte na spánek při otevřeném okně i v chladném ročním období, který vedle otuživého působení odporuje i hloubku spánku a vydatnost spánkového odpočinku. Podmínkou je ovšem postupnost návyku (s kontrolou teplot), nejlépe od počátku jarního období. Otuživý účinek chladného vzduchu je tím výraznější, čím je vzduch chladnější a čím větší část pokožky je mu vystavena. Vliv nárazů chladných vzduchových proudů na obnažený povrch těla využíváme při otužování formou tzv. vzdušných lázní.
 
„Je to například ranní rozcvička jen v lehkém oblečení venku nebo při otevřeném okně, a to i v chladném ročním období. Začíná se rovněž od jara, zásadou je opět soustavnost a postupnost. Vzdušná lázeň trvá asi 10 minut a musí být vždy spojena s čilým tělocvikem a běháním. Při nízkých teplotách nebo při nepříznivých reakcích dítěte (výrazný pocit zimy, chladový třes aj.) se doba lázně zkracuje. Při příjemnějších teplotách a u navyklých dětí může být naopak delší. Začíná se od úrovně pokojových teplot a pak se teplota vzduchu zvolna snižuje (v průměru asi o 1 °C vždy po 3 - 4 lázních), v předškolním věku k 15 °C a u silných otužilých dětí i níže (do l0 °C). V zimním období teplotu regulujeme pootevíráním oken v místnosti, v níž se rozcvička provádí. Po vzdušné lázni musí vždy ihned následovat přechod do vytopeného prostředí a sezóně odpovídající oblečení,“ vysvětluje princip otužování MUDr. Bohdanecká.
 
Klepněte pro větší obrázek 

Vodou
Při otužování vodou je účinek na organizmus velmi intenzívní, neboť chladná voda odebírá tělu až 30krát více tepla než vzduch téže teploty. Tento typ otužování se proto hodí jen pro zcela zdravé děti a chladová zátěž musí být zvyšována jen zvolna.
 
Začíná se mírnější formou, tj. smáčením celého těla vodou, zpočátku příjemně vlažnou (mezi 30 °C a 34 °C tak, aby ji dítě dobře snášelo). Navlhčenou a mírně vyždímanou žínkou se svlažují postupně jednotlivé části těla (obličej a krk, horní končetiny, trup, dolní končetiny) a ihned se vždy dobře vysuší třecím ručníkem. U citlivějšího dítěte můžeme začít jen smáčením horní poloviny těla a postupně pak přecházet i na dolní polovinu. Smáčení se provádí každodenně, nejlépe ráno po rozcvičce. Teplota vody se vždy po několika dnech snižuje zhruba o 1 °C, během 1 - 2 měsíců k 20 °C. Na této úrovni je pak možno setrvat nebo přejít ke sprchovaní.
 
„Začíná se znovu vodou příjemně teplou (kolem 30 °C) krátkým prohřátím těla (asi 1 minutu) a pak přejdeme na chladnější vodu příslušné teploty. Voda má stékat rovnoměrně po celém povrchu těla po dobu 2 minut, potom se pokožka dobře vysuší a promasíruje a dítě se ihned obleče. Teplota vody se obdobně ,jako při smáčení postupně snižuje vždy po několika dnech zhruba o 1 °C až. ke 20 °C.,“ doplňuje MUDr. Bohdanecká. Během každého postupu k nižším teplotám ale musíme myslet na pocity dítěte. Klidně ho necháme, aby si teplotu vody i délku sprchování určilo samo. Bude tak brát otužování jako hru, bude si připadat důležitě a nebude se bát. Jakýkoli zbytečný nátlak totiž dítě jen ohrozí a to bude otužování jen odmítat.

Sauna? Ano, i to je otužování
Doplňkem otužování může být pobyt v sauně, ideální frekvence je jednou týdně. Do sauny můžeme chodit i s velmi malými dětmi, měli bychom však dbát na vhodné zkrácení doby pobytu v sauně. „Pro batolata stačí 8 minut v potírně, starší děti zde mohou setrvat 10 -12 minut. Poté dítě ochlazujeme postupným ponořováním. Cyklus pocení a ochlazování pak můžeme opakovat 2x, později až 3x, ale teprve poté, co si dítě na saunování zvykne. Pobyt v sauně ukončíme sprchou a odpočinkem v odpočívárně. Máme-li sebou děti, je nutné je v odpočívárně zabavit tak, aby vydržely v klidu alespoň 1/4 hodiny,“ dokončuje MUDr. Bohdanecká a radí po saunování dítě občerstvit lehkou svačinkou třeba ovocem.

K čemu je dobré otužování
Otužování má ale kromě zvyšování odolnosti proti infekcím i další příznivé dopady na zdraví:
 
stimuluje látkovou výměnu
 
celkově aktivizuje
 
navozuje příjemnou duševní pohodu
 
zvyšuje chuť k jídlu

Text: Anna Berková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře