Přípravy na porod

Milá Betynko, nejdřív bych ti chtěla moc poděkovat a pochválit za tvé počteníčko pro těhulky a maminky. Jako první čtu vždy životní příběhy, které mě někdy dojímají k slzám.
Přípravy na porod
Otěhotněla jsem pět měsíců po vysazení antikoncepce, kvůli rizikovému pracovišti ihned odešla z práce a užívala si těhotenství, které bylo bezproblémové. Navštěvovala jsem cvičení pro těhotné, předporodní kurz, bazén, připravovala výbavičku pro mimi. Cítila jsem se skvěle a porodu, i přes varování všech kamarádek, že je to hrůza, se nebála. V kurzu jsme vše probrali, takže šestý den po termínu v noci, kdy se miminko konečně začalo hlásit, jsme s přítelem, který samozřejmě nesměl u porodu chybět, odjeli v klidu do porodnice. Ocitli jsme se na porodním sále, kde jsme všemi možnými způsoby, které jsme se naučili, začali pomáhat děťátku na svět. Uvolňování na balonu se střídalo s chůzí, uvolňováním a mírněním bolesti ve sprše, prodýcháváním atd. Skoro po patnácti hodinách slyším, ještě jednou zatlačte a miminko máme tady. Mikulášek je na světě zdravé a samozřejmě to nejkrásnější miminko na světě! Ještě porod placenty, šití a máme to za sebou! Zvládli jsme to, první foto, nechávají nás o samotě, jsem vyčerpaná, vedle mě sedí hrdý taťka s uzlíčkem v náruči. Jsou tak kouzelní, že si je chci vyfotit, ale už jsem to nestihla. Začalo mi být špatně a na přivolaném lékaři bylo vidět, že se „něco" děje. To jsme v předporodním kurzu nebrali, takže jsem byla pořádně vyděšená. Skoro po dvou hodinách se začínám probouzet z narkózy. Přítel stojí vedle mě, smutný a zmatený. Po chvíli se dovídám od lékaře, že mi byla provedena revize hematomu a ztratila jsem 800 ml krve. Dodnes nevím, proč se to stalo, ale prý se to stává. Miminko bylo v pořádku, a to bylo nejdůležitější! Už jsou to tři měsíce, a i když mě ještě čekaly další komplikace, je to konečně za námi. Chtěla bych poděkovat hlavně svému příteli, který mi byl oporou, svému chlapečkovi, který se má čile k světu, roste nám před očima a dělá nám samé radosti a taky lékařům a sestrám, kteří mě dávali dohromady, a svým blízkým. Děkuji.
    Beata, Kopřivnice

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře