[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Příběh:
Dne 18. ledna 2020 se nám obrátil život naruby. Měla jsem těžkou autonehodu. V nemocnici zjistili, že mám zlomenou celou pánev a sedm obratlů, nalomenou lopatku. Čekala mě operace, dlouhá rehabilitace, měli mě pouštět domů v dubnu, učili mě znovu chodit, sáhla jsem si na úplné dno. Velké díky patří mému manželovi, který přerušil svoji práci a postaral se o naše dvě malé dcery (Eliška 4 roky a Amálka 1 rok). Ale já to nevzdala, bojovala jsem, rehabilitovala víc, než jsem měla, cvičila a díky tomu mě 20. února 2020 pustili o berlích z nemocnice domů. A o dva dny později si mě můj muž vzal. Byl to nejkrásnější den v mém životě, i když o berlích. Doktoři nám řekli, že už nejspíš nebudeme mít další dítě. No ale stal se zázrak a já nedávno porodila třetí holčičku. Chci jen říct, že děkuji mému anděli strážnému, že mi nedovolil to vzdát.
Samozřejmě jsem za postup do finále moc ráda. Hlasovala celá rodina, přátelé, kamarádi a hodně mě potěšilo, že se ozývali i cizí lidé a vyjadřovali mi svými slovy obdiv a podporu. Zejména po situaci, kdy vůči mně byla vznesena nepravdivá obvinění. Chtěla bych tímto všem poděkovat. Celé je to pro mě velkou neznámou a doufám, že vše zvládneme. Těším se na nové lidi, které potkám, na rozhovory s nimi, na nové prostředí, ve kterém se budeme pohybovat. A doufám, že si to užijeme všechny soutěžící. Děkuji všem, kteří pro mě hlasovali a dovolili mi tímto prožít krásné okamžiky.
Když můj manžel po nehodě zemřel, zůstala jsem sama na výchovu našich dvou dětí. Z toho je mladší Elinka těžce postižená. Ale nechtěla jsem se uzavřít do sebe. A naopak toužila pomáhat jiným a stýkat se s rodiči postižených dětí. A tak jsem pomohla založit u nás v Děčíně komunitu Krůčky, kde se snažím ostatním maminkám pomáhat ohledně kompenzací pro jejich děti a vrátit jim tak úsměv na tváře.
Úspěchem je pro mě již fakt, že jsem byla nominovaná do krásného projektu Maminka roku 2021 ženou, které si velmi vážím. Dostat se mezi 30 báječných maminek bylo fantastické. Všechny příběhy jsou inspirativní a každá z žen je vítězkou a hrdinkou. Chci touto cestou poděkovat všem, kteří si udělali čas, přečetli si můj příběh a poslali mi hlas.
Ještě si ani nepřipouštím, že jsem se dostala tak daleko. V životě jsme vyhrála své děti, manžela, rodinu, přátele a Krůčky. Postup do finále je takovou sladkou jahůdkou se šlehačkou na mém životním dortu. Děkuji za možnost účastnit se Maminky roku a prožít krásné chvíle. Těším se na nové zkušenosti, nové zážitky a nové úžasné lidi, které potkám. Bude mi ctí poznat se osobně se všemi ženami, které se dostaly do finále a s celým týmem, který za celým projektem stojí. Těším se na vše, co mě s vámi čeká.
Velmi jsem toužila po dítěti, zdravotní potíže mi ale neumožňovaly přirozeně otěhotnět. S manželem jsme proto zvolili pomoc centra asistované reprodukce. Povedlo se a čekali jsme dvojčátka. Ovšem ve 23. týdnu se spustil samovolný porod. Porodila jsem dva chlapce, Péťu který měl 730 g a Tomáška 540 g. Oba chlapce převzali lékaři Podolské neonatologie. Za dva dny se prokázalo, že Péťa má krvácení do mozku. Přišlo první rozhodování. Nechali jsme syna odpojit, umřel nám v poklidu v náručí. Tomášek rostl a přes různé obtíže si vždy vybojoval život zpět až do chvíle, kdy bylo jisté, že by nemohl normálně přijímat potravu. Po dvou měsících došlo k odpojení a i druhý syn mi zemřel v náručí. Až po šesti letech jsem po urputné práci na sobě znovu otěhotněla. Celé těhotenství jsem ležela doma nebo v nemocnici, krvácela jsem. Byly to týdny obrovského strachu. Třetí syn se narodil ve 34. týdnu, ale je zdravý. Chtěla bych podpořit maminky se stejně bolavým příběhem.
Když jsem posílala přihlášku, byl to vlastně takový momentální impulz. Vůbec mě nenapadlo, že budu vybrána do semifinále a už vůbec, že postoupím až do finále. Když mi z redakce volali poprvé, nezmohla jsem se překvapením na žádnou reakci. Ale jsem opravdu ráda. Velice mě těší účast ve finále a děkuji všem, kdo mi posílali hlasy i porotě a časopisu Maminka za tuto možnost. Bude to úžasná zkušenost. Nejvíce jsem nadšená z lidí, které budu moci osobně potkat, a také se těším na ostatní maminky, které na mě svými příběhy udělaly obrovský dojem.