Pražská Monty školka v přírodě

Z internetu na vás vypadne informace, že se tato česko-anglická školka nachází v okrajové části Prahy 4 - Hodkovičky.Ve skutečnosti ji najdete v zalesněné části vilové čtvrti, takže vás naladí už jen samotný příchod po voňavé přírodní cestě...
Pražská Monty školka v přírodě
Možná že si teď někteří z vás povzdechnou a jiné naštveme. Její školné se totiž pohybuje, podle množství času zde stráveného, mezi 8000 až 18 000 korunami měsíčně. Rodiče, jejichž děti se dostaly do státní školky, se tudíž cítí jako vítězové. Jenže v životě to často chodí tak, že to, co vypadá na začátku jako prohra, se časem ukáže jako výhra. Státní školky se totiž kvůli enormnímu zájmu mohou, ale vůbec nemusí snažit.

Klepněte pro větší obrázekKdo sem vlastně chodí
I když na soukromou školku někteří z vás nemají dostatek prostředků, vždycky je dobré vědět o možnostech, které se vám, rodičům, nabízejí. A budete se možná divit: tato soukromá zařízení nenavštěvují jen děti milionářů. Velmi často jde o rodiče, kteří si třeba raději nepořídili auto a odevzdávají jeden plat na to, aby potomek dostal – z jejich pohledu – to nejlepší.

Vraťme dětem muže
První soukromá anglicko-česká školka Monty nestartovala, jak by se dalo čekat, v Praze, ale roku 1994 v Ostravě. Přes malování čertů na zeď má plno a letos dokonce otevírá na přání rodičů navazující základní školu a jesle. Manželé Regína Bzonková a Martin Ouhleda byli u toho a podíleli se na přípravě programu i celého systému, takže je logické, že se stali „rozjížděči“ téhož projektu i v hlavním městě. Co to obnášelo? Měsíce značně tvrdé práce. Ve školce působí dva lektoři (jeden český a jeden anglický rodilý mluvčí) na deset dětí. A navíc lektorskou dvojici tvoří vždy muž a žena. Ostatně i podmínkou zakladatelů MONTY ® systému manželů Vidláků je, že takovouto školku musí provozovat partnerský pár. Nejde o diskriminaci singlů. Součástí „Monty výchovy“ je totiž vnesení mužského prvku pohledu na svět do života dětí. „Na současné generaci předškoláčků je nepřítomnost tatínků znát čím dál víc,“ shodují se Regína s Martinem. „Ti, kteří nemají ani dědečka nebo strýčky, s muži nepřišli do styku  téměř vůbec a na přítomnost muže reagují zaraženě, mají blok. Postupem času ale děti bez tatínků většinou preferují vychovatele před vychovatelkou!“
 
Klepněte pro větší obrázek 

Všechno je vždy „v lidech“
První dojem z dvojice Regína – Martin je… že jsou to zkrátka „srdcaři“, navíc mají dcerku Viktorku ve školkovém věku, takže odtrženi od reality rozhodně nejsou. Na internetu se o nich dozvíte, že pražská rodačka Regína Bzonková je absolventka Filozofické fakulty v Ostravě, její muž studoval speciální pedagogiku na Masarykově Univerzitě v Brně a má za sebou praxi asistenta dětského centra na Novém Zélandu. Co už na webovkách nenajdete, že paní Bzonková začínala svou kariéru výučním listem krejčové a postupně k tomu přidala nadstavbu vysokoškolského vzdělání a Martin Oulehla pochází z vesnice na Českomoravské vysočině. Proč to zmiňujeme? Oba si zachovali selský rozum v míře větší než příjemné a velmi praktický přístup. Navíc jsou manuálně zruční a mají řemeslnou představivost. „Byli jsme domluveni, že školku rozjedeme se vším všudy. Spojili jsme se s architektem, ale určitě to, že si fůru věcí děláme sami, má své výhody...“ Manuální zručnost obou se mimo jiné stala součástí výuky. „Došlo nám, že řada dětí své rodiče něco fyzicky vykonávat vlastně vůbec nevídá. Považujeme za přirozené, že dostanou hrabičky, když třeba na zahradě pomáhají hrabat, že odnáší klacky, že se mi v rámci bezpečnostních pravidel dívají pod ruku, když něco spravuji,“ říká Martin. „Vše pochopitelně probíhá se souhlasem rodičů...“
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Podej mi „šůs“
Čtyřletá Casandra je Norka, která sice mluví s Martinem, Regínou a australskou „tetou“ Lesley anglicky, zároveň ale reaguje na všechny pokyny pronášené v češtině a občas z ní vypadne česko-anglická větička. Na dotaz, jestli není výsledkem takto rané výuky cizího jazyka efekt, kdy děti neumí pořádně ani česky, ani anglicky, mi Regína Bzonková posloužila zkušeností z ostravské školky: „Samozřejmě že když má dítě ve školce dvě hodiny angličtiny týdně a doma rodiče, kteří cizím jazykem nemluví, asi to žádný významný přínos nemá. Pokud se ale s angličtinou setkávají dennodenně, tak ji berou naprosto automaticky spolu s češtinou. Děti se cizímu jazyku učí podobně jako mateřštině – nejprve rozumí, pak se heslovitě vyjadřují, nakonec tvoří celé věty. Nelze však opomíjet rozvoj českého jazyka, který v tomto věku zdaleka není u konce, na úkor jazyka cizího, proto prosazujeme koncepci navození dvojjazyčného prostředí, kdy Montíci budou s jedním tutorem komunikovat česky a s druhým anglicky – podobně jako v dvojjazyčných manželstvích.“
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Jeden den ve školce – modelový program

8.00 - 9.00: Začátek
Příjemně pomalý rozjezd pro děti všech věkových kategorií, kdy se scházejí, vítají a je čas pro volné aktivity a dokončování projektů, které v předchozím dni nestihly.
9.00 - 9.30: Svačinka
Každý den jsou z jejich řad vybráni dva „šerifové“, kteří pomáhají s přípravou a také s úklidem po každém jídle.
9.30–10.00: Úvod k tématu
Montíci a učitelé si v kruhu povídají o zdánlivě náhodném tématu (např. dovolená u moře), dílčích detailů (např. delfín) učitelé využijí a seznámí Montíky s některými zajímavými skutečnostmi, v tomto případě o delfínech: ukáží jim obrázky a vyvěsí plakát s delfínem (navíc představuje písmeno „D“).
10.00–10.30: Edukativní činnosti
Montíci používají každodenní „hračky“, aby se dozvěděli něco nového o fungování „vodního“ světa: umisťují např. kostky lega, klacíky, korkové zátky, pastelky atp. do nádoby s vodou, aby zjistili, zda plavou, nebo se potopí, poté je rozdělují do dvou nádob, na jedné z nich je symbol loďky (pro plovoucí předměty), na druhé symbol kotvy (pro klesající předměty).
10.30–10.45: Říkanka
Na řadu přichází nová anglická říkanka. Nejprve lektor názorně předvede obsah, pak ji pomalu odříká a Montíci vytleskávají rytmus o stehna, pak tleskají rukama atd.: A sailor went to the sea, sea, sea...
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
10.45–11.15: Volné činnosti
Montíci se ve skupinkách nebo jednotlivě střídají u několika „výzkumných stanic“ (model pláže a moře v bedně, puzzle, knihy a obrázky, piknik); učitelé jim asistují a povzbuzují ke hře a poznávání.
11.15-12.00: Pohybové činnosti 
Montíci si hrají na mořské vlny a pohybem vyjadřují i další činnosti, které souvisí s mořem. Následují další (již známé) pohybové aktivity, hry, písničky, říkanky podle přání Montíků, příp. jsou venku.
12.00–12.30: Oběd
Montíci uklízejí hernu a prostírají k obědu. Po jídle uklízejí a odpočívají. Děti z dopoledních programů odcházejí domů.
12.30–13.30: Odpočinek
Děti se postupně ukládají, mohou si povídat spolu nebo s tutorem, který po příchodu všech začíná číst pohádku (střídá se česká s anglickou).
13.30–14.30: Kroužky
V hernách probíhají specializované aktivity (hudební, výtvarné, pohybové apod.). Učitelé mají čas věnovat se Montíkům individuálně a rozvíjet jejich zájmy, příp. pracovat na zlepšování toho, s čím mají problémy.
14.30–14.45: Svačina
Opět si Montíci umyjí ruce. V případě dobrého počasí se koná piknik venku na verandě.
14.45–18.00: Volné činnosti
Děti postupně odcházejí domů. Před tím se mohou věnovat volné hře; pokud je hezky, upřednostňujeme pobyt venku.
 
Text: Denisa Prošková

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře