Pozor na oči, stačí zrnko písku...

I téměř neviditelný prášek může znamenat totéž co balvan. Zvlášť když se dostane někam, kam nepatří. Co když se dostane do oka?
Pozor na oči, stačí zrnko písku...
Martina někdy svého desetiměsíčního Tomáška z legrace ostatním představuje: „To je náš mopík…“ Chlapeček se vždycky při těchto slovech šťastně zaculí. Nerozumí jí sice, ale dobře pozná, že o něm maminka mluví s láskou. A navíc ho vždycky pohladí po vláskách nebo přidá pusu. Tomášek je prostě její kluk.
 
Zatímco se jiné děti nejlépe zabaví hračkami, on se bez nich docela obejde. Spustí se na zem, zalehne na bříško, sune se po podlaze a prozkoumává kdejakou část bytu. „Kamarádky mě považují za maniaka přes úklid. Marně jim vysvětluji, že mě k tomu nutí okolnosti. No řekněte sami, mohu já si dovolit nemít doma čisto?“ dodává ještě.
 
Nejhorší podle Martiny je, když máma neví, co se dítěti stalo. „Minulý týden se jako jindy doplazil do svého oblíbeného koutku. Říkala jsem si, čím se to tam zabývá. Kouknu na něj a on si drhnul ručkou obličej, šil sebou a pak začal natahovat moldánky. Já ale nic neobjevila. Chvíli jsem si myslela, že na něj jde spaní. Pak mi došlo, že to není možné. Pár minut předtím jsem ho totiž vyndala z postýlky. Desetiměsíční mimino člověku nepoví, co ho trápí. Nezbývá než to vypozorovat.“
 
Tomášek není jen „plazič“, ale i sběratel. Pokud přece jenom něco maminčině oku unikne, on to najde. Co dělají lidé s nalezeným pokladem? Snaží se ho dobře uschovat. A o totéž spíše nevědomky usiluje i desetiměsíční kluk. Spadlo někomu ze stolu sousto chleba, drobeček z rohlíku? Tomášek už to hrne před sebou a pod sebou. A pak to někde v úkrytu podrobně zkoumá.
 
„Není to nic neobvyklého,“ říká dětská lékařka Lenka Smetanová, „když se ani ne ročnímu miminku dostane něco do oka. Když venku fouká, přistane mu tam třeba zrnko písku. Může náhodou na podlaze najít zapomenuté smítko, sebrat ze stolu, když je u mámy na klíně, krystalek soli nebo cukru a… Místo do pusinky se může klidně trefit do očka, protože koordinace rukou a zraku není ještě zdaleka perfektní.“ Stačí prostě chloupek, částečka jídla, která ulpí na prstíku. Dítě si „jen“ promne oči a je vystaráno. „Maminka si toho hned nemusí všimnout,“ vysvětluje doktorka Smetanová. Nepřijde na to, proč je dítě podrážděné či nevrlé. Proč si žmoulá oči nebo jinou část obličeje. Oko může začít slzet, postupně bývá víc a víc zarudlé. A protože je podrážděné, může se objevit zánět.“
 
Co s tím? „Důležité je tělísko velmi opatrně a co nejrychleji vyndat. Pokud se nám to nedaří, nebo oko zůstává zarudlé, navštívíme s dítětem raději lékaře.“
 
Umíte si poradit?
Smítko opatrně odstraňte čistým kapesníkem či tamponem. Pak oko „vyplavte“ kapičkami, případně čistou vodou. Pro jistotu do koutku oka „vetřete“ oční mast. Hodit se může např. Opthalmoseptonex, nebo Opthalmoazulen.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře