Porod: Křičet dovoleno

A co když budu u porodu křičet? Pokud máte správnou techniku, tak klidně.
Porod: Křičet dovoleno
Moje bývalá spolužačka, dnes sama lékařka, Jarka Ditrichová pracovala několik let v Africe. Byla svědkem toho, že možnost si zakřičet, bylo často jediné a poměrně účinné „anestetikum“ pro tamní ženy v těžké chvilce. Pod tímto dojmem pak, když před sedmnácti lety sama rodila, nesla velmi nelibě okřikování matek v českých porodnicích, že se mají chovat slušně a nedělat scény. Dnes se již mnohé zlepšilo, přesto se sem tam maminka setká s pokynem: „Chovejte se na úrovni, zklidněte se, neprojevujte bolest křikem.“ Jenomže porod není ples v opeře a bonton, který platí kdekoli jinde, se na něj nevztahuje.
 
Ovládání se s mírou
Každý trochu lepší porodník nebo porodní asistentka vám řeknou, že by se maminka při porodu měla soustředit na své tělo, „svůj úkol“ a chovat se spontánně. Neřešit, jak „u toho“ vypadá, jestli z ní vyjde stolice nebo moč a jaké vydává zvuky. Tělo a mysl nastávající matky jsou v danou chvíli úzce propojeny, sebekontrola ji zbytečně vyčerpává a ubírá síly. Násilné ovládání emocí má za následek ztuhnutí svalstva, zesílení bolesti a prodloužení doby porodu. I křičení má ovšem jeden háček – musíte vřeštět správně.
 
Správná technika křiku
„Řvala jsem jako tur, a stejně to bylo příšerné,“ pomyslí si teď možná některá z vás, která čte tyto řádky a jedno dítě už doma má. Jenže: „Není porodní křik jako křik,“ upozorňuje porodní asis-tentka Sandra Hladíková. „Hlas může mít u porodu velkou utišující schopnost a blahodárný účinek, pokud je používaný správným způsobem. Stejně tak snadno se změní v úhlavního nepřítele maminky. Pokud totiž křik vychází z krku a ne z břicha, veškerá vynaložená energie se zablokuje v hlavě rodičky. Následkem je, že místo úlevy se dostaví opačný efekt: bolest se stává nesnesitelnou a z křiku nepřítel.“ Jenže jak to máme vědět? Podle Sandry Hladíkové by i na tuto „prkotinu“ měla být každá žena upozorněna gynekologem.
 
Klepněte pro větší obrázek 
 
Poznej sama sebe
Pokud nejsme profesionálky, hlasem se živící zpěvačky, herečky, moderátorky, pracujeme s hlasem intuitivně. Hlas, kterým běžně mluvíme, není přirozený. Jeho zabarvení a tón jsou ovlivňovány našimi zábranami, zvyklostmi, chováním a postoji, které jsme během života získali. Například v rozčílení má člověk tendence hlas nepříjemně zvyšovat (proto okolí slyší, že naštvané ženy ječí, zatímco ony samy nic takového nevnímají). A naopak, když mluvíme na děti nebo chceme tlumit partnerův vztek, přecházíme do konejšivého hlubšího tónu. Navíc u našeho mluvení, ječení, šeptání i řevu pracuje celé tělo. Vibrace zvuku jsou totiž jakýmisi energetickými vodiči. Tím, že dáváme přednost tomu nebo jinému způsobu zvukové sebeprezentace, využíváme určité části těla na úkor jiných. To může vyvolat v těle právě v nesprávnou chvíli napětí svalstva. Když ale zvuk koluje celým tělem, napětí svalstva se uvolňuje. Mimochodem práci s dechem a tím i hlasem vás naučí jóga, správně vedené břišní tance a také cvičení Pilates.

Rodičky přírodních národů
Zpět do Afriky. „Poprvé v životě jsem viděla ženy, které si u porodu zpívaly.“ Svěřila se kamarádka Jarka z úvodu článku. „Ne že by pěly nějaké složité songy, spíš ze sebe vydávaly jakési áááááá, úúúúúch, kterými se snažily udržet co nejdéle dech.“ To, co automaticky provozují africké maminky na základě doporučení svých matek, které to učily zase jejich matky se dnes Evropanky s velkou pompou a za drahý peníz učí v různých předporodních kurzech. Jde o fígl, kdy hlas, který vychází z břicha, lépe řečeno až z dělohy, způsobuje lehké otřesy, jako by otevíral porodní kanál. Rodička tak vyzývá miminko, aby si našlo svou cestu na svět. Indiánky z jižních kmenů provozují totéž. A když nahlédnete do některé mexické nebo guatemalské porodnice, tak kromě toho, že najdete matky, co si s sebou vezmou k porodu i oblíbené šperky, popěvuje jim k příchodu děťátka na svět i partner. Jde o speciální druh zpívání, kdy pak rodičky přísahají na život svého dítěte, že jim vibrace hlubšího mužského hlasu masírovala záda, nebo dokonce laskala břicho. Ať už tomu věříte nebo ne, zkuste se zamyslet nad tím, jak vlastně používáte svůj hlas.
 
Názor odborníka
 
Klepněte pro větší obrázekDoc. MUDr. Pavel Calda, gynekolog, Praha
 
Kde je podle vás hranice mezi hysterickým záchvatem a normálním křikem?
Hysterický křik sice existuje, ale je vzácný a je spíž důkazem špatné spolupráce rodičky s porodní asistentkou, nebo lékařem. Bolest je vnímána velmi individuálně a křik z porodních místností zmizel zavedením epidurální anestezie, kterou využívá, alespoň v naší porodnici převážná většina rodiček. Jsou ale situace, kdy k dostatečnému utlumení bolesti nedojde. 
 
Text: Jana Trnková
 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Betynka na Facebooku


Nejčtenější články