Pomoc, přenáším...

Pravděpodobnost, že dítě porodíme v den, který nám vypočítal lékař, je skutečně velmi malá. Je tedy dobré připravit se i na variantu, že budeme mít miminko o nějaký ten den později.
Pomoc, přenáším...
Všechno je připravené. Taška s potřebnými doklady, s věcmi pro maminku i miminko v předsíni je neklamným znamením, že je na spadnutí chvíle, kdy bude čas odjet do porodnice. Zatímco některé maminky jsou v klidu a vůbec nad tím, co bude a jak bude, zvlášť nepřemýšlejí, jiné - jak se termín blíží - podléhají čím dál většímu napětí. A pak přijde ten dlouho očekávaný den s velkým D a - nic. Netrpělivá maminka si říká: „Lépe na tom určitě jsou ty ženy, které dítě na svět přivedly dříve. Nejenže nemusejí zbytečně čekat, ale přivedou dítě na svět snadněji, protože nebude tak velké...“ Podle odborníků se toto tvrzení zakládá jen na subjektivních dojmech maminek. Žádné objektivní kritérium potvrzující tuto „dojmologii“ k dispozici skutečně není. Hmotnost miminka se po termínu porodu obvykle nezvyšuje, není tedy třeba obávat se porodu „obra“. Novorozenci porození po termínu porodu se nevyznačují žádnými standardními rozdíly ve srovnání s těmi, kteří se narodili v termínu. S trochou nadsázky je možné říci, že snad jen nehty na rukou a nohou mají o něco delší… Podle některých studií jen málo dětí (udává se, že je to kolem pěti procent) přichází na svět přesně podle vypočítaného termínu. Zhruba čtyřicet procent dětí se rodí déle než týden po tomto datu. Díky přibližnému datu porodu má nastávající maminka představu o tom, kdy děťátko očekávat. Rozhodně by však měla být připravena na určitou toleranci.
 
Nevíte, co vás čeká, jestliže budete rodit po termínu?
Na vaše otázky odpovídá MUDr. Roman Chmel, primář z Gynekologicko-porodnické kliniky v Praze - Motole.

Kdy je opravdu po termínu? Nemůže být po termínu jen proto, že byl na začátku špatně vypočítaný?
Datum termínu porodu, které bylo vypočítáno na začátku těhotenství podle poslední menstruace nebo podle prvního ultrazvuku, nemusí být dnem, kdy přijde miminko na svět. Jedná se o datum orientační a vůbec to neznamená, že se pravidelné kontrakce dostaví právě v tento den. Pokud se dítě narodí dva týdny před nebo dva týdny po vypočítaném termínu porodu, říká se, že se narodilo v termínu. V době krátce po zjištění gravidity se datování poslední menstruace a doby otěhotnění často nevěnuje přílišná pozornost. A není divu! Většina nastávajících rodičů prožívá euforii z nové životní situace. Realistický zájem gynekologa znát přesné datum začátku poslední menstruace či pohlavního styku následovaného otěhotněním ovšem nepodceňujte. Vyplatí se to zejména při tzv. přenášení po vypočteném termínu porodu. Lékaři si nemohou dovolit sledovat miminko v děloze a „přenášet“ donekonečna a musí stanovit den po termínu, kdy je nejpozději nutné porod začít vyvolávat.

Je možné, že se porod po termínu v jedné rodině dědí? A může se to mamince po prvním dítěti stát i při těch dalších?
Jako prodloužené označujeme těhotenství, které trvá déle než 294 dní od prvního dne poslední menstruace - tj. déle než dva týdny po vypočítaném termínu porodu. Mezi nejčastější příčiny prodlouženého těhotenství patří špatně vypočítaný termín porodu při nepravidelném menstruačním cyklu před otěhotněním, otěhotnění během kojení, kdy žena nemenstruovala, opožděná ovulace, později zjištěné těhotenství s nedostatečnou prenatální péčí a předchozí prodloužené těhotenství. Je tedy možné, že pokud jste rodila po termínu, bude se tato situace opakovat i v druhém těhotenství. Rodinná dispozice pro přenášení je možná, ale rozhodně není žádným pravidlem.

Je správné, když se některé maminky snaží porod vyvolat za každou cenu, třeba tím, že se pustí do gruntování atd.?
Vyvolávat porod zvýšenou námahou opravdu není tou správnou volbou. V této souvislosti mi v paměti utkvěla vzpomínka na historku, kdy jsem před lety coby mladý lékař ordinoval v prenatální ambulanci. Ke kontrole se dostavila netrpělivá nastávající maminka po termínu porodu, která mi sdělila, že už neví, co má pro vyvolání porodu dělat, když ani skákání z padesát centimetrů vysoké zídky k porodu nevede! Velmi rychle jsem přiložil těhotné na bříško ultrazvukovou sondu, abych uklidnil hlavně sebe a přesvědčil se, že se placenta při takové akrobacii neodloučila a děťátko je živé. Domnívám se, že tento příklad je dostatečně výmluvný, aby maminkám naznačil, co je správné a co ne.

Provázejí „přenášení“ nějaké zdravotní problémy (bolesti, problémy s udržením moči…)? A co dítě, nestrádá?
Pro období přenášení nejsou typické žádné konkrétní potíže. Naopak, obvykle se nastávající maminka cítí dobře, nemá bolesti, cítí pohyby, je v klidu… Ani děťátko v děloze nemá problémy, ale postupem času se po termínu mohou objevovat ultrazvukové známky zhoršeného průtoku krve placentou, což sice zpravidla není synonymem akutních potíží, ale přece jen to začíná signalizovat blížící se potřebu vyvolání porodu. V době zjištění zhoršeného průtoku krve placentou dítě většinou nestrádá, ale činnost porodníků je vždy vedena cílem vyhnout se porodu až v období, kdy se mohou vyskytnout komplikace.

Jak by měl vypadat režim nastávající maminky „po termínu“? Liší se v něčem od období před termínem?
Režim nastávající maminky by měl být po termínu porodu stejný jako před ním. Speciální opatření zapotřebí nejsou. Těhotná po termínu porodu by měla být rozhodně sledována v porodnici. Dochází na kontroly do prenatální poradny. Žádné pravidlo sice neexistuje, ale běžný interval kontrol bývá většinou dva až tři dny. Vše ovšem záleží na dané situaci. Po termínu rozhodně nepřestávejte sledovat pohyby plodu a v případě jakýchkoli pochybností raději navštivte „vaši“ porodnici, kde vás porodník důkladně vyšetří a případné obavy buď vyvrátí, nebo při známkách jakéhokoli ohrožení plodu začne podnikat všechny kroky potřebné k vyvolání porodu.

Jaká čekají maminku při jednotlivých návštěvách porodnice vyšetření? Musí se podrobit nějakým testům?

Budete v tomto období sledováni (vy i potomek) častěji, než tomu bylo dosud. Provádí se ultrazvukové vyšetření ke zjištění velikosti a váhy plodu, k určení množství plodové vody a kontrole zralosti placenty. Je-li placenta „přezrálá“, snižuje se její funkčnost a plod může strádat následkem zhoršené výživy a nedostatečným přísunem kyslíku. Po termínu porodu se častěji (2x až 3x týdně) natáčejí „monitory“ (kardiotokografické vyšetření) ke sledování stavu plodu. Asi 10 dní po termínu porodu obvykle bývá proveden tzv. oxytocinový zátěžový test. Spočívá v tom, že během natáčení monitoru dostanete do žíly krátkou infuzi s malým množstvím oxytocinu (hormon vyvolávající kontrakce). Tato infuze má za cíl vyvolat několik děložních kontrakcí a na monitoru lékař sleduje reakci plodu a případné známky jeho ohrožení. Dalším vyšetřením, které můžete po termínu podstoupit, je amnioskopie. Dá se provést pouze tehdy, dovolí-li to stav děložního hrdla (musí být aspoň trochu pootevřené). Do děložního hrdla se zavede tenká ocelová trubička s osvětlením a kontroluje se barva plodové vody, která má být čirá, ale při strádání plodu může být zeleně zkalená.

Někdy se maminky pozorují příliš a trápí se i kvůli maličkostem. Čím by se naopak neměly zneklidňovat?
Nebuďte nervózní jen z toho, že dítě přenášíte. Porod do deseti dnů po termínu je běžný a nepředstavuje pro rodičku nebo její miminko žádný problém. Psychika hraje ovšem vždy hlavní roli. Je pochopitelné, že to chce mít každá žena co nejdřív za sebou. I pro zkušenou maminku od dvou dětí je však vlastně každý další porod zahalen rouškou tajemství a jeho očekávání bývá vždy zdrojem zvýšené nervozity a určitého napětí. Užívejte si konce těhotenství a nemějte zbytečný strach. Nic se nemůže stát. Nebojte se, určitě to dobře dopadne!

Jak dlouho se čeká, než je porod záměrně po termínu vyvolán? Znamená každý den navíc další problém?

Normální výsledky vyšetření zcela postačují pro dokonalý monitoring životních funkcí děťátka a sledování průběhu zbytku těhotenství. Pokud porod nezačíná brzy po termínu samovolně, čas sice hraje proti nám, ale rozhodně neplatí, že každý den po termínu porodu navíc představuje větší a větší problém. Tak to opravdu není. Pravidelné kontroly v kratších časových intervalech jsou sice nutností, ale porodník přesně ví, dokdy může čekat a kdy už musí „zaťukat na dveře“. Doby, kdy nebyly dostupné žádné kvalitní vyšetřovací možnosti a porody se po termínu vyvolávaly spíše intuitivně než podle objektivních kritérií, jsou dnes již naštěstí dávno pryč. Pokud neporodíte do deseti až čtrnácti dní po termínu porodu, budete hospitalizována a nastane čas pro to, aby se porod začal indukovat (vyvolávat). V případě, že děložní hrdlo není „zralé“ (nezměklo, nezkrátilo se a nezačíná se otevírat), zavádí se nejprve do pochvy za hrdlo, nebo přímo do děložního hrdla prostaglandin ve formě tablet nebo gelu, který toto zrání urychluje. Poté následuje většinou infuze s oxytocinem, která vyvolá děložní stahy a rozbíhá porod.

Hrozí mamince přenášeného dítěte nebo jemu samotnému nějaké nebezpečí, které by je mohlo ohrozit?

Při pečlivém sledování stavu nastávající maminky i dítěte pomocí všech předepsaných vyšetření si můžeme dovolit tvrdit, že jakékoli potenciální nebezpečí vyplývající z přenášení je minimalizováno na nejnižší možnou míru. Kdyby nebezpečí existovalo, porodníci by vyvolávali porody nejpozději v termínu. Důvody pro takový postup neexistují, a proto nelze považovat krátkodobé (méně než 2 týdny) přenášení za důvod pro zvýšené obavy o osud maminky či dítěte.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře